Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Boty dolů. Praktiky ostrahy soudů někdy hraničí se šikanou, míní advokáti

  1:00aktualizováno  1:00
Co je nezbytná opatrnost a jaké požadavky ostrahy soudů jsou už za hranou? Advokáti upozorňují, že i přes jednotné předpisy se přístup justiční stráže liší. A čím dál častěji si stěžují na údajně nedůstojné prohlídky, například zouvání bot či sundávání opasků. Vězeňská služba ale kritiku odmítá.
Justiční stráž (ilustrační foto).

Justiční stráž (ilustrační foto). | foto:  Petr Topič, MAFRA

Zbraně nemají v budovách soudů co dělat a stráž za bezpečnost justiční půdy podle zákona ručí. Nesmlouvavost se nedávno vyplatila ostraze břeclavského soudu, kde u advokáta nejprve odmítajícího kontrolu našli v opasku ukrytou tlačnou dýku (psali jsme o tom zde).

Podobné vědomé zapírání není podle oslovených soudů časté. Když už s sebou někdo do objektu přinese zbraň či pepřový sprej, zpravidla jej dobrovolně odevzdá do úschovy. „Lidi třeba zapomenou, že mají nožík v tašce, ale není to tak, že by chtěli schválně něco pronést,“ přiblížil mluvčí Nejvyššího soudu Petr Tomíček.

Česká advokátní komora exces odsoudila a svého člena prověřuje kvůli podezření z kárného provinění. „Velmi ostře jsme se proti tomu ohradili, považujeme to za zcela nepřípustné. Tato nepříjemnost ale nic nemění na skutečnosti, že justiční stráž někdy používá metody a prostředky, které hraničí s důstojností,“ řekla iDNES.cz mluvčí komory Iva Chaloupková.

V roce 2013 si komora vydobyla u tehdejšího ministra spravedlnosti Pavla Blažka a šéfa Vězeňské služby Petra Dohnala vydání pokynů, které zakazují justičním strážcům vystavovat advokáty při vstupu do soudních budov potupným úkonům - třeba právě bezdůvodnému zouvání či kontrole elektroniky.

Zpočátku se zdálo, že opatření funguje. „Situace se ale nyní dramaticky otáčí do jiného směru a nedůstojných prohlídek přibývá. Do loňska to byly vyloženě jednotlivosti, ale od poloviny minulého roku přijímáme i dvě oznámení týdně, některých soudů se týkají i opakovaně,“ doplnila Chaloupková s tím, že komora své členy stabilně žádá, aby jí nedůstojné jednání hlásili.

Projděte rámem, zdraví nás nezajímá

Stížnosti podle ní míří jak na pražské instituce, tak na ty mimo metropoli, konkrétnější být nechtěla. Vylíčila ale případ, kdy advokát v pražském Justičním areálu Na Míčánkách, kde sídlí pět obvodních soudů a stejný počet státních zastupitelství, předložil ostraze lékařské potvrzení o vážných zdravotních problémech, kvůli nimž nemá procházet detekčním rámem.

„I přesto ho k tomu nutili a nakonec si pro něj - váženého staršího muže - musel přijít předseda soudu a odvést ho, protože jej zná, a zaručil se za něj. Na jednání docházel tři dny po sobě, vždy tam byli stejní stráže a každý den pro něj musel osobně přijít předseda, to už považuji skoro za šikanu,“ zhodnotila mluvčí komory.

Kontroly u soudů

Problematiku prohlídek lidí vstupujících do objektu soudu stanovuje zákon o soudech a soudcích. Osobní prohlídce a prohlídce všech věcí, které mají u sebe, jsou dle zákona povinni podrobit se všichni kromě státních zástupců, advokátů, notářů a soudních exekutorů. Předsedové soudů si však tato pravidla mohou upravit, čehož často využívají a advokáty prohlížet nechávají.

Na postup justiční stráže ve zmíněném areálu přišlo v uplynulých měsících podle informací iDNES.cz stížností hned několik. Některé putovaly přímo na ministerstvo spravedlnosti. Pokyn, aby své požadavky příště třeba důkladněji zvažovali, strážci na jejich základě nedostali. „Ze strany Vězeňské služby nebyla přijímána žádná opatření ani sankce,“ potvrdila Petra Kučerová, mluvčí Vězeňské služby, pod kterou justiční stráž spadá.

Jinde ostraha po advokátce požadovala vyjmutí kovové spony z účesu.

Podle Vězeňské služby je na každém z příslušníků ostrahy, aby nastalou situaci vyhodnotil a v mezích právních předpisů na základě svého uvážení vyřešil. „V letošním ani loňském roce nebylo zjištěno, že by příslušníci justiční stráže při výkonu služby ve vztahu k veřejnosti překračovali rámec zákona nebo vnitřních předpisů upravujících jejich činnost,“ doplnila Kučerová.

Stížností od veřejnosti prý přijímají jen minimum. „Většina jich pochází právě od advokátů, kterým se nelíbí, že se musí u některých soudů podrobovat vstupní prohlídce stejně jako kterýkoli jiný občan,“ uvedla mluvčí.

Sundat pásek před klientem? Potupa

Advokátům vadí i to, že nejsou v rovném postavení se státními zástupci, kteří zpravidla mohou dovnitř bez kontroly. Ze zákona jsou přitom z povinnosti podrobit se vstupní kontrole vyňaty obě skupiny, předseda soudu si ale ve „své budově“ může regule upravit a většina se přidržuje právě tohoto modelu.

„U nás zůstali státní zástupci z této povinnosti vyňati. Domáhali se toho i advokáti, ale tomu předseda nevyhověl, vyhodnotil to jako rizikové. Výjimka by musela zůstat zachována pro všechny, nelze ji udělit jen některým. Advokátů je ale mnoho a chodí sem i takoví, které nikdo nezná a nikdy tu nebyli,“ řekl iDNES.cz mluvčí Okresního soudu v Jablonci nad Nisou Jaroslav Kneř.

Jako hazard to ale nevnímají třeba na Vrchním soudu v Olomouci. „Advokáti se z titulu rozhodnutí předsedy soudu, který je oprávněn toto učinit, při vstupu do soudní budovy nekontrolují, a to za předpokladu, že se řádně prokáží průkazem České advokátní komory,“ podotkl mluvčí soudu Vladimír Lichnovský.

Pokyn zpřísnit vstupní kontroly plošně po celé zemi kvůli zhoršené bezpečností situaci v souvislosti s terorismem loni oficiálně od Vězeňské služby nevzešel. Nárůst počtu stížností advokátů tedy není způsoben přímo všeobecným důkladnějším prověřováním návštěvníků.

„Advokáti rozhodně nezpochybňují nutnost bezpečnosti na půdě soudů, ale když musí před desítkami účastníků jednání a svým klientem rozepnout opasek či vyzout boty a sundat ponožky, je to velmi dehonestující. Proč to někde jde, a u některých soudů situaci tak strašně vyhrotí, když by mohli vše důstojně vyřešit například použitím ručních detektorů,“ podivuje se mluvčí advokátní komory.

Předseda soudu může vydat extra pokyny

Postupy justiční stráže a metodiku prohlídek sice stanovují zákony, které závazně platí pro všechny stejně, i tak se ale reakce ostrahy na neustále „pípající“ rámový detektor kovu mohou mírně lišit. Zatímco někde neoblíbené zouvání v této situaci vyžadují od příchozích ojediněle, jinde si o něj říkají častěji.

Podle Kučerové ostraha rozhodně nikde lidi nadměrně nevyzouvá a o zavedení tohoto úkonu mezi běžné Vězeňská služba neuvažuje. „Někde mají vstupní prostor uzpůsoben, aby mohli ve výjimečných případech úkon provádět. Pokud tomu tak není, je prováděn pouze v krajním případě, když se nelze běžnými prostředky přesvědčit, že osoba nemá v obuvi například skrytou schránku,“ uvedla mluvčí.

„Vyzouvání u nás běžné není. Občas je nutné sundat opasek, což někdo nese trochu nelibě, ale nestává se, že by se tomu lidé vyloženě bránili nebo si stěžovali,“ přiblížil postupy u soudu v Jablonci nad Nisou mluvčí Kneř.

Někde také mohou platit nad rámec centrálních předpisů i upřesňující pokyny. V areálu Na Míčánkách ale žádné takové instrukce vydané předsedou soudu stabilně nemají, jak iDNES.cz potvrdil příslušník tamního bezpečnostního odboru.

„Jakékoli zpřísnění bezpečnostních opatření na konkrétním soudu vyplývá z momentální bezpečnostní situace, je prováděno výhradně se souhlasem předsedy soudu, a to vždy na dobu nezbytně nutnou,“ objasnila mluvčí Vězeňské služby.

Kompromis přijatelný pro obě strany se nedaří najít už dlouho. Navrhovanému zavedení čteček advokátních průkazů do všech budov, k němuž se schylovalo za éry ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila, nynější vedení resortu příliš nakloněno není, i když o něj advokátní komora stále usiluje. „Ministerstvo v současné době nepřipravuje změnu zákona, který tuto problematiku upravuje, ani další změny v této oblasti,“ doplnil mluvčí úřadu Jakub Říman.



Dýňové rizoto
Dýňové rizoto

Zdravé a rychlé jídlo pro celou rodinu.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.