Kontrolovat Sazku nebude lehké

Přísnější pravidla při rozdělování peněz a větší kontrolu státu - tak si někteří poslanci představují budoucnost společnosti Sazka. Kritikům firmy vadí především jedno: že o rozdělení zisků rozhodují od roku 1998 pouze akcionáři společnosti neboli osm sportovních svazů s dominantním vlivem ČSTV. Zástupci těchto organizací ovšem podle poslanců i jiných zainteresovaných lidí nedokážou Sazku přinutit k dostatečně velkým odvodům, a sportovci tak potřebují o to větší peníze ze státního rozpočtu.

Podle zákona musí firma ročně odevzdat aspoň dvacet procent z částky, která jí zbude po vyplacení výher. Loni odvedla 860 milionů, tedy zhruba o 150 milionů více, než musela. Stále je to však pouze 28 procent z peněz, které jí zůstaly po vyplacení výher.

"Určitě existuje prostor, jak zefektivnit finanční toky ze Sazky a lépe ji kontrolovat," myslí si poslanec ČSSD Bohuslav Sobotka. Najít způsob, jak plně soukromou Sazku alespoň částečně vrátit pod dohled státu, však nebude snadné. Už dva roky platí nový zákon o loteriích, který sázkovou společnost zbavil kontroly ministerstva školství. To do té doby přerozdělovalo peníze, které šly ze Sazky na sport. Jedinou nadstandardní kontrolu má na starosti ministerstvo financí. To však sleduje jen dodržování podmínek loterní licence a nemůže žádným způsobem zasahovat do hospodaření firmy.

V tuto chvíli tedy nikdo neumí Sazce prokázat, že by porušovala stávající zákony. "Sazka se chová nemorálně, ale ne protizákonně," říká jeden z největších kritiků dnešních poměrů v Sazce, ministr kultury Pavel Dostál. Ministr pochybuje, že by se podařilo postavení Sazky změnit. "Co můžete dělat, když podnik se vám zvenčí nelíbí, ale akcionáři jsou spokojeni?"

Klasickým příkladem, co je a není možno o Sazce zjistit, jsou výše platů a odměn - jak zástupců akcionářů, tak zaměstnanců Sazky. Tyto peníze, stejně jako ostatní podrobně rozvedené náklady na provoz, zůstávají skryty uvnitř firmy. "Kolik dostávám za svou funkci v představenstvu, vám nesdělím, to po mně nemůžete chtít. Najděte si podklady na internetu a spočítejte si to sám," říká prezident Autoklubu a místopředseda představenstva Sazky Roman Ječmínek. Ze Sazkou zveřejněných čísel ve výroční zprávě však přesnou výši odměn určit nelze, protože vnitřní náklady firmy nejsou ve zprávě nijak rozděleny.

Jediným, o kom jsou informace k dispozici, je lidovecký poslanec Ladislav Šustr, který jako starosta Orla sedí v dozorčí radě společnosti. Za tuto funkci dostává podle přiznání o svých příjmech ročně 650 tisíc korun, přičemž tvrdí, že tyto peníze odevzdává na konto spolku Orel.

Je tedy vůbec možné, že by stát mohl v budoucnu o hospodaření firmy vědět víc? Poslanci, kteří chtějí vyvolat jednání o Sazce, jsou přesvědčeni, že změny v loterním zákoně by mohly dohled posílit. "O tom, jakým způsobem bude použit výtěžek ze Sazky, by neměli rozhodovat výhradně akcionáři firmy. Měla by o tom rozhodovat řekněme komise, která by byla na těchto akcionářích nezávislá," míní poslanec Sobotka, podle něhož by členy komise mohl jmenovat například ministr školství. Ivan Pilip z Unie svobody pro změnu přemýšlí o stanovení stropu pro náklady firmy ve vztahu k tržbám.

Sazka je proti. "Pokud by stát chtěl regulovat Sazku, musel by stejně přistupovat i k ostatním subjektům na trhu," prohlásil generální ředitel Sazky Aleš Hušák.
Poslanec Šustr proto chce kriticky naladěným kolegům zprostředkovat setkání se zástupci Sazky, aby jim dodali chybějící informace.

"Z mého pohledu coby akcionáře Sazka funguje dobře a živí naši organizaci dostatečně," brání poměry v Sazce Šustr. Jedinou velkou úsporu by podle něj mohla přinést změna smlouvy s firmou G-Tech, která pro Sazku spravuje on-line terminály. G-Tech podle ředitele Hušáka dostává ročně skoro stejně jako sportovní svazy. Ty zinkasovaly 860 milionů. "Podle stávající dohody má G-Tech nárok na nesmyslně vysoké procento z prosázených peněz. Změnou smlouvy bychom mohli na sport získat navíc až půl miliardy," říká Šustr.

Výsledek poslaneckého snažení však někteří poslanci zpochybňují. Například kvůli tomu, že Sazka byla v minulosti v ovlivňování poslanců vždy velmi úspěšná. "I kdyby někdo udělal novelu zákona, tak pochybuji, že by to prošlo, protože Hušák je neuvěřitelně dobrý lobbista," říká Dostál. "Atmosféra se ale změnila, vnímám od svých kolegů větší zájem než dřív," oponuje Ivan Pilip z Unie svobody.

Otázkou zůstává, zda politici nějaké řešení vůbec najdou. "Teď už nelze dělat nic, chyba se stala při odstátnění Sazky. Teď je soukromou firmou a její jednání je věcí akcionářů. Pochybuji, že bychom našli způsob, jak něco změnit," soudí Vlastimil Tlustý, jenž bude v neformální komisi zastupovat ODS.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video