Nesprávnost v účetní uzávěrce podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) vznikla především v důsledku špatného účtování poskytnutých dotací, které měly stanovené vyúčtování až v následujícím roce.
Ke spolehlivosti účetní závěrky se úřad nevyjádřil kvůli nejasnostem v účetních předpisech.
NKÚ podotkl, že opakovaně upozorňuje na to, že pravidla pro vedení účetnictví a výkaznictví organizačních složek státu musí být v celém rozsahu jednoznačná, srozumitelná a úplná. V účetní závěrce ministerstva zemědělství za rok 2011 ale nebylo možné vyhodnotit správnost použití pravidel u více než 62 miliard korun, proto se kontroloři ke spolehlivosti závěrky nevyjádřili.
Nejasnosti se podle Málkové týkaly předfinancování výdajů, které má později proplatit EU, či majetkové účasti státu v obchodních společnostech.
Kontroloři také zjistili, že resort zemědělství v roce 2011 uhradil na základě rozhodnutí soudu soukromé společnosti celkem přes 60 milionů korun. "Ministerstvo zemědělství muselo dostát svému ručitelskému závazku za úvěr státního podniku," vysvětlila mluvčí.
Za tento úvěr ve výši 100 milionů korun se ministerstvo v roce 1992 zaručilo v rozporu s tehdejším právním řádem. Státní podnik dluh bance neuhradil. V roce 1995 zaplatilo ministerstvo na výzvu banky 70 milionů korun a banka tehdy jednostranně prohlásila, že žádné další nároky vůči ministerstvu zemědělství již nebude uplatňovat. Přesto v roce 2004 zbývající část pohledávky postoupila soukromé společnosti, která resort zemědělství zažalovala.
"Odvolací soud rozhodl v její prospěch, a ministerstvo tak muselo v roce 2011 zaplatit nejen zbývajících 30 milionů korun jistiny úroku, ale i 27,4 milionu korun za úroky z prodlení a 2,5 milionu korun jako náhradu nákladů soudního řízení," doplnila Málková.
Zjištění v oblasti účetnictví ministerstvo zemědělství podle svého tiskového oddělení akceptuje a již přijalo opatření k jejich nápravě. K dalším zjištěním uvedeným v kontrolním závěru podalo námitky již loni v listopadu.
NKÚ: Ministerstvo platilo školné, když nemělo
Ministerstvo zemědělství předloni také na základě kvalifikačních dohod uzavřených se svými zaměstnanci zaplatilo podle kontrolorů školné a výdaje spojené se studiem na vysoké škole jednadvaceti zaměstnancům za celkem 880 tisíc korun.
"Ministerstvo má přitom své prostředky podle zákona využívat jen na krytí nezbytných potřeb a na opatření zakládající se na právních předpisech," poznamenala Málková.
Úhrada školného je podle NKÚ právem smluveným nad rámec povinností organizační složky státu podle zákoníku práce, a proto v rozporu se zákonem o rozpočtových pravidlech. Tyto zjištěné skutečnosti mohou naplňovat znaky porušení rozpočtové kázně, a proto byly oznámeny příslušnému správci daně.
Ministerstvo se ve svém stanovisku brání, podle něj se školné hrazené zaměstnancům studujícím na vysokých školách zakládá na právních předpisech v souladu s ustanovením § 232 zákoníku práce, včetně dosažení zvýšené kvalifikace zaměstnanců hospodárnější formou.
