"Například Psychiatrická léčebna Havlíčkův Brod s jedním dodavatelem stavebních prací uzavřela dvě smlouvy o dílo za celkem 4,8 milionu korun. Jednadvaceti dodatky ji pak výrazně rozšířila," informovala mluvčí Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Olga Málková. Výsledkem bylo, že cena zakázky se dodatečně vyšplhala na 12,1 milionu korun. Kontrola se týkala dvou zakázek na výměnu části oken v různých pavilonech.
Neziskové organizace Oživení nebo Transparency International dlouhodobě takové praktiky řadí k rizikovým, protože jimi lze z velké části obcházet veřejnou soutěž.
Ředitel léčebny Jaromír Mašek se proti závěrům kontroly ohradil. "Zjištění NKÚ tak, jak jsou uvedena v tiskové zprávě, odmítám jako zcela neodůvodněná, protože ze strany léčebny nedošlo k porušení žádného ustanovení zákona o veřejných zakázkách," uvedl Mašek.
Cena zakázky se podle něj navýšila, protože léčebna na výměnu oken během roku vyšetřila více peněz, proto také vyměnila více oken. Podle Maška u nich byla jednotková cena stejná jako u oken vysoutěžených v zakázce.
Které léčebny prošly kontrolou
|
Podle NKÚ kontrolované léčebny uzavíraly nájemní smlouvy na dobu neurčitou, byť jim to zákon neumožňuje. "V některých smlouvách chyběla možnost vypovědět je, pokud uživatel neplní řádně a včas své povinnosti nebo pokud léčebny přijdou o právo majetek pronajímat," uvedla Málková. To se týkalo některých smluv v léčebnách v Brně, Jihlavě, Havlíčkově Brodě, Horních Beřkovicích a Dobřanech.
NKÚ kontroloval od března do listopadu loňského roku hospodaření osmi z 15 psychiatrických léčeben, a to v letech 2010 a 2011. Kontroloři tak prověřili nakládání s majetkem za celkem 2,6 miliardy korun a s finančními prostředky ve výši 130,4 milionu korun.
"Není v našich silách ani možnostech zkontrolovat úplně všechny organizace, u nichž je ministerstvo zřizovatelem," vysvětlila Málková, proč nebyly zkontrolovány všechny léčebny. Podle ní byl výběr léčeben náhodný a nevypovídá o jejich kvalitě.
Psychiatrické péči chybí reforma, ministerstvo s ní chce začít příští rok
Kromě toho úřad zkontroloval také zřizovatele ústavů, tedy ministerstvo zdravotnictví. U něj NKÚ konstatoval, že mu zcela chybí koncepce rozvoje psychiatrických léčeben. "A to přesto, že už v roce 2002 vláda schválila dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva, ve kterém jasně popsala cíle v oblasti psychiatrické péče," upozorňuje Málková.
Podle dokumentu se má péče zčásti z ústavů přesunout do nemocničních ambulancí a domácího prostředí. V každé léčebně pak má být maximálně 500 lůžek. Jenže pravidla zatím nefungují.
"Jen osm kontrolovaných léčeben má přes šest tisíc lůžek," uvedl viceprezident NKÚ Miloslav Kala. Pět z osmi prověřených léčeben má kapacitu nad 500 lůžek, tři z nich dokonce pečují o více než tisícovku klientů.
"Ministerstvo zdravotnictví si je plně vědomo dluhu, který vůči psychiatrické péči dlouhodobě, tedy za posledních dvacet let, stát má. Resort se touto otázkou intenzivně zabývá," reagovala na závěr NKÚ mluvčí ministerstva zdravotnictví Viktorie Plívová.
V říjnu na tiskové konferenci novináře zástupci resortu ujistili, že chce péči v následujících letech změnit, a to i za pomocí evropských peněz. Změny by měly začít příští rok a jsou plánovány na dalších osm let. Vyžádají si nejméně šest miliard korun (více najdete zde).
"Ministerstvo chce jít cestou rozvoje komunitní péče, transformace psychiatrických léčeben a humánního způsobu léčby v přirozeném prostředí pacientů," připomněla Plívová.
