(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: AP

Německé odbory: Policie kontrolu hranic zvládne jen tři týdny, nejsou lidi

  • 137
Plán prodloužení kontrol na německých hranicích naráží u policejních odborů. Jejich šéf Jörg Radek deníku Neue Osnabrücker Zeitung řekl, že policie může zajišťovat kontroly hranic maximálně tři týdny, na delší dobu nemá dostatek personálních sil. Německo rovněž kritizuje rakouský plán na zavedení limitů pro azylanty.

Ministr vnitra Thomas de Maiziére ve čtvrtek uvedl, že Německo kvůli uprchlické krizi prodlouží hraniční kontroly na neurčito, dosud se počítalo s jejich ukončením v polovině února (psali jsme zde).

„Po dobu možná tří týdnů to zvládneme, ale déle nám personální síly nevystačí. Dostali jsme se na hranici maximálního zatížení,“ řekl Radek. Od poloviny září, kdy byly hraniční kontroly zavedeny, nasbírali podle něj policisté sloužící na hranicích dva miliony hodin přesčasů, což odpovídá práci dodatečných 1 100 lidí.

Podle Radka musí policie kvůli nasazení na hranicích omezovat jiné činnosti, jako je například ochrana letišť a nádraží nebo zajišťování bezpečnosti na fotbalových utkáních. Ani personální posílení o 3 000 policistů v příštích třech letech, které schválila vláda, podle odborů situaci rychle nezlepší. „Pomůže nám to až za tři roky, ty lidi přece nemůžeme hned nasadit,“ řekl Radek.

Německo zavedlo hraniční kontroly v září, kdy se prudce zvýšil počet přicházejících běženců. Podle dosavadního plánu měly kontroly skončit 13. února, de Maiziére však ve čtvrtek prohlásil, že v současnosti nevidí okamžik, ke kterému by bylo možné ochranu hranic odvolat, a uvedl, že kontroly budou prodlouženy na neurčito.

Země, které jsou součástí schengenského prostoru bez vnitřních hraničních kontrol, mohou tyto kontroly obnovit ve výjimečných případech, kdy může být ohrožena jejich bezpečnost nebo veřejný pořádek. Podle evropských smluv je možné kontroly zavést na 30 dní s možností prodlužování, zároveň je nutné informovat o tom ostatní země Evropské unie a Evropskou komisi.

Rakouské limity pro azylanty čelí kritice

Německo se zároveň pustilo do kritiky rakouského plánu na zavedení limitu počtu žadatelů o azyl (více čtěte zde). Sólovou akci Vídně, která vyvolala obdobnou reakci v některých balkánských zemích, kritizoval například ministr financí Wolfgang Schäuble.

„Musel jsem se zhluboka nadechnout, když jsem uslyšel, že to rozhodnutí učinili bez bližší dohody s námi,“ uvedl Schäuble v rozhovoru poskytnutém zpravodajskému serveru Spiegel. „Kancléřka (Merkelová) se v uplynulých měsících vždy snažila o úzkou spolupráci s Rakouskem,“ dodal.

Schäuble v pátek také zopakoval kritiku některých evropských zemí, které podle něj mají na rozdíl od nedávné krize kolem společné měny pocit, „že se jich problém (migrace) netýká“. „Považuji to za chybné, ale oni to tak zkrátka vidí,“ řekl ministr, který zároveň varoval před ztroskotáním EU. „Pokud zničíme schengenský systém, je Evropa vážně ohrožena - politicky i hospodářsky,“ dodal Schäuble.

Rakouská vláda však čelí i domácí kritice. Otevřený dopis vyzývající ke stažení návrhu v pátek vládě zaslali přední spisovatelé, kteří krok označují za „morální a právní bankrot Rakouska“.

Ministryně vnitra Johanna Miklová-Leitnerová však na opatření trvá a považuje jej i za způsob nátlaku na další evropské země. „Naším opatřením dosáhneme přesně toho, co jsem ve skutečnosti chtěli: Vyvolá totiž dominový efekt... v celé Evropě,“ uvedla. „Můžeme mluvit o zásadním obratu v migrační politice,“ dodala Miklová-Leitnerová s tím že bez omezení počtu žadatelů o azyl „Evropa ztroskotá a to rychleji, než si někteří dokážou představit“.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video