Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

PŘEHLED: Zkázu malajsijského boeingu zamlžují konspirační teorie

  19:08aktualizováno  19:08
Zatímco světová média se kloní k verzi, že let MH17 na východě Ukrajiny sestřelili proruští separatisté, na sociálních sítích i v ruském tisku se objevila řada jiných teorií o tom, co se vlastně stalo. Podle některých byl cílem ve skutečnosti ruský prezident, jiní hledají souvislost se zmizelým letem MH370.

Titulní stránky ruských deníků z konce týdne, kdy se zřítil let MH17. Mnohá ruská média svalovala vinu nikoli na ukrajinské separatisty, ale na kyjevskou vládu (20. července). | foto: AP

Portál iDNES.cz pro vás sestavil přehled verzí, které po zkáze malajsijského boeingu kolují internetem. Řadu z nich předkládají ruská média a oficiální ruské zdroje. Jaké tedy jsou?

1Boeing byl sestřelen ukrajinským letounem Su-25

Tuto verzi naznačil v pondělí odpoledne náčelník hlavního operačního oddělení ruského generálního štábu Andrej Karpatolov (viz zpráva ruské agentury ITAR-TASS). Generál řekl, že podle ruských radarů se k boeingu na vzdálenost 3-5 kilometrů přiblížil ukrajinský bojový letoun Su-25. A Rusové vznesli dotazy, co tam dělal.

Není raketa jako raketa

Trosky boeingu jsou na mnoha místech „probity“ množstvím účinných střepin, odpovídajících podle publicisty Lukáše Visingra hlavici velké rakety země-vzduch. Rakety odpalované z letadel, např. R-60, kterou může nést Rusy zmíněný Su-25, mají hlavici mnohem menší.

Dle Visingra by se sice R-60 mohla tepelně navést na motor a zničit ho, to ale neznamená okamžitou destrukci celého letadla.

Destrukce letounu přitom patrně byla okamžitá, piloti nestačili vyslat nouzový signál. „Je takřka vyloučeno, že by jedna či dvě rakety kategorie R-60 způsobily tak velké poškození, které by vedlo prakticky k rozpadu letounu ve vzduchu a k takovým mnohačetným stopám na troskách,“ soudí Visingr.

Neřekli sice naplno, že by Ukrajinci boeing sestřelili, ale neříkali to ani proto, že by chtěli světu sdělit, že tam podle nich ukrajinský pilot byl na výletě.

Jenže základní verze Su-25, pancéřovaného bitevníku určeného k ničení pozemních cílů, by na svém operačním dostupu (7 000 metrů) musela letět přímo pod boeingem (který zmizel z radarů v desetikilometrové výšce), aby se mu přiblížila na tři kilometry. Teoreticky by sice mohl na krátkou dobu vystoupat i výše, ale asi jen bez výzbroje a s nezanedbatelným rizikem.

„Su-25 může nést řízené rakety vzduch-vzduch, ale používá je pouze pro vlastní obranu. Ten letoun prostě nemá parametry k tomu, aby záměrně vyhledával a sestřeloval jiná letadla, mimochodem je jen o něco málo rychlejší než Boeing 777. Ostatně ani nenese na palubě radiolokátor, takže se pro stíhací úkoly opravdu příliš nehodí,“ řekl iDNES.cz vojenský publicista Lukáš Visingr.

Data na Wikipedii falšovali podle slov generála

Vandalové 21. července opakovaně napadali profil letounu Su-25 na anglické Wikipedii a měnili jeho dostup ze 7 000 metrů, což uvádí i výrobce letounu, na 10 000 metrů, jak tvrdil ruský generál Karpatolov.

Na průběh editace stránky se podívejte zde.

Visingr zmínil, že vyspělejší verze jako Su-39 mají dostup až 10 tisíc metrů a některé ukrajinské prameny udávají dostup modernizace zvané Su-25M1 také 10 000 metrů, věrohodné mu to ale nepřijde. „Tato modernizace se totiž dotýká zejména elektroniky, ale pro zvýšení dostupu by bylo třeba změnit aerodynamiku a motory. Je možné, že to je spíše reklama cílící na případné zahraniční zájemce o tuto modernizaci,“ soudí.

Každopádně verzí ruského generála je, že Ukrajinci, disponující výkonnými stíhačkami MiG-29 a zvláště Su-27, vyslali proti malajsijskému boeingu stroj naprosto nezpůsobilý ho sestřelit. Visingr dodává, že pokud by měl hledat vinu u ukrajinské armády, což mu přijde stále méně pravděpodobné, vsadil by na pozemní raketové systémy protivzdušné obrany.

2Ukrajinci se spletli, měl to být atentát na Putina

Podle četných hlasů na sociálních sítích, ale i předních ruských médií byla celá tragédie ukrajinskou provokací. Motivem mohla být snaha očernit proruské separatisty na Ukrajině či dokonce atentát na ruského prezidenta Vladimira Putina.

Spekulace rozpoutala agentura Interfax, podle níž Putinův Iljušin IL-96 letěl ve stejnou dobu stejnou trasou jako let MH17 a minul se s ním nad Varšavou. Prezidentův letoun má podle Rusů navíc „i podobné tvary, je podobně velký a má stejně jako letadla malajsijských aerolinek podélný modrý a červený pruh“. Příspěvek o možném atentátu odvysílala dokonce i nejsledovanější ruská televizní stanice První kanál, všimla si agentura Bloomberg.

Ruský prezidentský letoun Iljušin IL-96.
Boeing 777-200 malajsijských aerolinek na snímku z roku 2011

Prezidentský IL-96 a Boeing 777 malajsijských aerolinek na archivním snímku.

Argumentace má ovšem trhliny. Obě letadla se nad Varšavou minula (opět podle Rusů) o více než půl hodiny a Putinův iljušin má čtyři motory na rozdíl od dvou u B-777, podobnost tedy není tak výrazná.

Spekulace ovšem vzápětí vyvrátil server Gazeta.ru. „Prezidentské letadlo již nějakou dobu nad Ukrajinou nelétá,“ citoval server nejmenovaný zdroj z moskevského letiště. Ruská hlava státu se tak ve čtvrtek při cestě z Brazílie do Moskvy Ukrajině zřejmě vyhnula. Nedávalo by ostatně smysl, aby se Putin při cestě z Varšavy do Moskvy rozhodl pro velkou okliku a přelet Doněcku, tím méně pokud tam Ukrajinci mají (jak tvrdí ruská média) baterie Buk.

3Registrační číslo

Sociální sítě oblétl status jednoho z cestujících, Nizozemce jménem Cornelis Schilder (seděl na sedadle 32A), který krátce před odletem zavěsil na Facebook fotku s dodatkem „pokud zmizí, tak takhle vypadalo“. Připomněl tak malajsijský boeing, let MH370, který se záhadně ztratil v Indickém oceánu.

Nezáhadná čísla

Na jednom z konspiračních shrnutí se objevil i postřeh, že obě odepsaná malajsijská letadla (lety MH370 a MH17) měla podobná registrační čísla, v prvním případě 9M-MRO a ve druhém 9M-MRD.

Na tom ale nic zvláštního není, podobná čísla mají všechny B-777 tohoto dopravce (seznam zde).

Jenže na fotografii, kterou Schilder (na Facebooku vystupující jako Cor Pan) zveřejnil, je na krytu předního podvozku vidět písmena RC, což odpovídá jinému letounu stejných aerolinek, (označenému 9M-MRC a ne sestřelenému 9M-MRD, porovnat je můžete například zde a zde). Letoun s registrací 9M-MRC naposledy letěl na lince Amsterdam - Kuala Lumpur, známé jako MH17, 11. července (viz zde).

Nejjednodušší vysvětlení, které se nabízí, je, že Schilder použil starší, nikoliv aktuální fotografii. Do Asie údajně létal častěji. Letoun, odlétající v osudný pátek z Amsterdamu, bohužel nevyfotili spotteři, zde tedy nejasnost zůstává, i když nezní pravděpodobně, že by si na amsterdamském letišti nikdo nevšiml, že tam mají letoun s nehlášenou registrací. Pokud se vám podaří tuto otázku zodpovědět, budeme rádi, když se s námi podělíte.

4Nahráli Ukrajinci „komunikaci povstalců“ den před sestřelem?

Server AlterNews.cz také přišel s tvrzením, že údajná usvědčující nahrávka povstaleckých velitelů, debatujících o sestřelení letadla, byla vytvořena ukrajinskou tajnou službou den před sestřelem (viz zde). To by bylo vážné obvinění, jenže parametr creation_time (součást takzvaných metadat videa) v tomto případě podle pozdějšího vyjádření samotného AlterNews.cz neodrážel skutečný čas, kdy ukrajinská tajná služba SBU video na YouTube nahrála.

„Údaj nemá nic společného s datem skutečného vytvoření originálního souboru, o otázce pravosti odposlechu to neříká nic,“ uznal server v aktualizaci připojené za text.

5Cestující zemřeli ještě před odletem

Oblíbená je také teorie „ministra obrany“ samozvané Doněcké lidové republiky Igora Girkina, známého pod pseudonymem Strelkov. Přinejmenším část cestujících osudného letu podle něj byla po smrti ještě před tím, než jejich letadlo vzlétlo.

„Ti lidé umřeli před několika dny. Za věrohodnost té informace neručím, je samozřejmě třeba provést lékařskou expertizu,“ řekl Strelkov serveru Russkaja vesna (Ruské jaro). „Podle očitých svědků byla mnohá těla bez krve, jako by krev tělo opustila dlouho před katastrofou. Místní také upozorňovali na značný zápach, počasí přitom nebylo nijak zvlášť teplé," dodal Strelkov.

Fotogalerie

Za oběti letu, který se na východě Ukrajiny zřítil, navíc údajně ani netruchlí žádní pozůstalí, uvedl server KM.ru. „Od tragédie už uběhly dva dny, ale žádná světová média neukázala příbuzné obětí katastrofy. Na žádném internetovém portálu nenajdete fotky ani rozhovory s příbuznými,“ uvedl portál v sobotu.

Zahraniční zpravodajské servery jsou přitom příběhů obětí neštěstí plné. Wall Street Journal dokonce zpracoval grafiku o zasedacím pořádku během letu a všechny oběti pojmenoval (prohlédnout si ji můžete zde).

6Nepoškozené věci

Předmětem spíše okrajového zájmu se pak stalo množství relativně neporušených předmětů a, byť to zní cynicky, i lidských těl. Ruská média přinesla snímky cestovních pasů, některých znehodnocených kruhovými dírami - i tyto doklady byly údajně nalezeny na místě tragédie. Objevily se dohady, že někdo minimálně část předmětů na místo tragédie narafičil až po pádu letadla.

Oblast nicméně ovládají proruští povstalci. Těžko si představit ukrajinské špiony, kteří se proplíží řetězy jejich hlídek s kapsami plnými děrovaných nizozemských pasů, aby je podstrčili mezi trosky. Ve skutečnosti nikdo nezveřejnil dohromady fotografii všech pasů z letounu - a to, že některé předměty z paluby letadla zůstanou neporušené, ještě neznamená, že nebyly na palubě letounu při pádu.

Zmínit lze například leteckou tragédii nad Srbskou Kamenicí v Československu v roce 1972, kterou přežila - byť s těžkými zraněními - letuška Vesna Vulovičová. Pád letounu z velké výšky prostě neznamená, že z něj vůbec nic nezbude, i když tak některé snímky z místa dopadu vypadají.

Toto je první díl přehledu, druhý díl najdete zde.







Hlavní zprávy

Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí
Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí

Recenze si přečtěte na eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.