Mimo to by bylo velmi podivným a zarážejícím výsměchem, kdyby nový spojenec NATO přikládal větší váhu zájmům teroristického státu Írán než zájmům Spojených států," píše se v dopise, který podepsali například předseda zahraničního výboru Senátu Jesse Helms, předseda bankovního výboru Senátu Alfonse D'Amato nebo vůdce republikánské většiny v Senátu Trent Lott. Američtí politici vycházejí z nabídky prezidenta Václava Havla a tehdejší vlády premiéra Václava Klause z roku 1994 přestěhovat stanici z Mnichova do Prahy, která nebyla spojena s žádnými podmínkami. Tedy ani s tím, kam a v jaké řeči může rádio vysílat. I přes toto varování ze strany kongresmanů dal Zemanův kabinet v posledních dnech opakovaně najevo, že mu plánované vysílání není příliš po chuti. Vláda vedení rádia dokonce oznámila, že bude sledovat, zda vysílání do Íránu "nebude náchylné být interpretováno jako nepřátelské vůči íránské vládě", a na základě toho se rozhodne, jak s vysílačkou naloží. Postoj vlády nadále obhajuje ministr zahraničí Jan Kavan, který hrozbu ochlazení vzájemných vztahů s USA popírá a odvolává se na stanovisko americké velvyslankyně Jennone Walkerové. "Zdůraznila, že jde o svobodnou volbu státu, kterou nelze dávat do souvislosti s nějakou zkouškou dobrého spojenectví České republiky se zemí NATO, jak se to snažilo naznačit několik jednotlivých senátorů."
Bagatelizace vlivu šéfů amerického Senátu není podle ředitele Institutu střední a východní Evropy Kolumbijské univerzity Johna Micgiela na místě. "Helms jako předseda zahraničního výboru je samozřejmě velmi mocný. On je tím, kdo prosadil v Senátu schválení rozšíření NATO, které se týká i České republiky. Senátor D'Amato byl zase vůdčím představitelem kampaně, jež přinutila švýcarské banky vydat pozůstalým obětí holocaustu zlato ukradené Židům nacisty," zdůraznil Micgiel. Jeho slova potvrzuje český velvyslanec ve Spojených státech Alexandr Vondra. "Faktem je, že dnes je americká vláda Kongresem zavázána vysílání zahájit," uvedl. Platí to i o zamýšleném vysílání Svobodné Evropy do Iráku, přestože podle názoru Zemanova týmu nesmí vůbec začít, dokud o ně oficiálně nepožádá Clintonova administrativa. Vedení rádia však na stanovisko české vlády nemíní brát zřetel. "V každém případě budeme vysílat i do Iráku, o tom není pochyb. Jsme vázáni zákonem Spojených států a nebudeme ho porušovat," řekl administrativní ředitel stanice Jan Obrman. Zároveň vysvětlil, proč Svobodná Evropa posunula provoz íránského vysílání o několik týdnů: "Původní plán vysílat do Íránu od 1. září bohužel z technických důvodů nemůžeme dodržet. Nemáme ještě pohromadě všechen personál. Předpokládáme, že začneme vysílat koncem září." Obrmanův názor, podle něhož Svobodná Evropa není vázána stanoviskem české vlády, potvrzuje bývalý ministr vnitra Cyril Svoboda. "Právně je to tak, že vláda dala souhlas s tím, aby rádio sídlilo na území republiky, a pokud nejsou porušovány zákony této země, tak do záměrů redakce nemůže vláda vůbec mluvit," upozorňuje Svoboda. Ministr zahraničí Kavan při obhajobě kroků současné vlády tvrdí, že pouze navazuje na rozhodnutí Tošovského kabinetu z června letošního roku. Podle něj se tehdy ministři shodli na nutnosti vyhodnotit vysílání Svobodné Evropy do Íránu do konce letošního roku. Jeho slova ostře odmítá někdejší ministr obrany Michal Lobkowicz. "To, co říká Kavan, není pravda. Vláda naopak tehdy opakovaně konstatovala, že není kompetentní posuzovat obsah vysílání," řekl Lobkowicz. Kroky Zemanovy vlády přiměly k veřejnému vystoupení po delší odmlce i bývalého ministra zahraničí Josefa Zieleniece. Ten včera osobním dopisem vyzval premiéra Miloše Zemana, aby jeho vláda otevřeně řekla, zda stojí o to, aby Rádio Svobodná Evropa vysílalo nadále z území republiky. "Tím, že poskytujeme útočiště této stanici, máme jednu ze vzácných příležitostí oplatit našim budoucím spojencům péči o naši vlastní bezpečnost a tak posílit alianční vazbu," píše v dopise Zieleniec. Zároveň na Zemana apeluje, aby členům vlády zabránil říkat veřejně věci, které zpochybňují jednoznačnost zahraničněpolitického směřování země. "Dejte jasně najevo, že vůle stát se členem NATO pro vás není jenom trpěným, avšak nechtěným dědictvím po předchozích vládách," uzavírá svou výzvu Zieleniec.
Bagatelizace vlivu šéfů amerického Senátu není podle ředitele Institutu střední a východní Evropy Kolumbijské univerzity Johna Micgiela na místě. "Helms jako předseda zahraničního výboru je samozřejmě velmi mocný. On je tím, kdo prosadil v Senátu schválení rozšíření NATO, které se týká i České republiky. Senátor D'Amato byl zase vůdčím představitelem kampaně, jež přinutila švýcarské banky vydat pozůstalým obětí holocaustu zlato ukradené Židům nacisty," zdůraznil Micgiel. Jeho slova potvrzuje český velvyslanec ve Spojených státech Alexandr Vondra. "Faktem je, že dnes je americká vláda Kongresem zavázána vysílání zahájit," uvedl. Platí to i o zamýšleném vysílání Svobodné Evropy do Iráku, přestože podle názoru Zemanova týmu nesmí vůbec začít, dokud o ně oficiálně nepožádá Clintonova administrativa. Vedení rádia však na stanovisko české vlády nemíní brát zřetel. "V každém případě budeme vysílat i do Iráku, o tom není pochyb. Jsme vázáni zákonem Spojených států a nebudeme ho porušovat," řekl administrativní ředitel stanice Jan Obrman. Zároveň vysvětlil, proč Svobodná Evropa posunula provoz íránského vysílání o několik týdnů: "Původní plán vysílat do Íránu od 1. září bohužel z technických důvodů nemůžeme dodržet. Nemáme ještě pohromadě všechen personál. Předpokládáme, že začneme vysílat koncem září." Obrmanův názor, podle něhož Svobodná Evropa není vázána stanoviskem české vlády, potvrzuje bývalý ministr vnitra Cyril Svoboda. "Právně je to tak, že vláda dala souhlas s tím, aby rádio sídlilo na území republiky, a pokud nejsou porušovány zákony této země, tak do záměrů redakce nemůže vláda vůbec mluvit," upozorňuje Svoboda. Ministr zahraničí Kavan při obhajobě kroků současné vlády tvrdí, že pouze navazuje na rozhodnutí Tošovského kabinetu z června letošního roku. Podle něj se tehdy ministři shodli na nutnosti vyhodnotit vysílání Svobodné Evropy do Íránu do konce letošního roku. Jeho slova ostře odmítá někdejší ministr obrany Michal Lobkowicz. "To, co říká Kavan, není pravda. Vláda naopak tehdy opakovaně konstatovala, že není kompetentní posuzovat obsah vysílání," řekl Lobkowicz. Kroky Zemanovy vlády přiměly k veřejnému vystoupení po delší odmlce i bývalého ministra zahraničí Josefa Zieleniece. Ten včera osobním dopisem vyzval premiéra Miloše Zemana, aby jeho vláda otevřeně řekla, zda stojí o to, aby Rádio Svobodná Evropa vysílalo nadále z území republiky. "Tím, že poskytujeme útočiště této stanici, máme jednu ze vzácných příležitostí oplatit našim budoucím spojencům péči o naši vlastní bezpečnost a tak posílit alianční vazbu," píše v dopise Zieleniec. Zároveň na Zemana apeluje, aby členům vlády zabránil říkat veřejně věci, které zpochybňují jednoznačnost zahraničněpolitického směřování země. "Dejte jasně najevo, že vůle stát se členem NATO pro vás není jenom trpěným, avšak nechtěným dědictvím po předchozích vládách," uzavírá svou výzvu Zieleniec.
