Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kongresmanům vadí špehování lidí, zákon proti teroru se prý už přežil

  12:36aktualizováno  22:17
Zákonodárci si "na kobereček" pozvali zástupce FBI. Chtěli vysvětlit, proč tajné služby nahrávaly telefonní hovory milionů Američanů i lidí z jiných zemí. Činovníci FBI doufali, že schůzka pomůže postup tajných služeb ospravedlnit. Místo toho kongresmani začali volat po revizi protiteroristického zákona známého jako Patriot Act.

Americká tajná služba NSA prý v rámci operace PRISM sleduje internetovou komunikaci z celého světa. | foto: Profimedia.cz

Úterní noční schůzka politiků a zástupců tajných služeb ve Sněmovně reprezentantů přinesla rozhořčené reakce zákonodárců. Kongresmani po jednání prohlásili, že dohled nad tajnými službami selhal. Poprvé od zveřejnění informací o masivním monitorování lidí americkými tajnými službami NSA a FBI tak někdo z oficiálních představitelů připustil, že je potřeba činnost výzvědných agentur "držet na uzdě," informoval britský deník The Guardian.

Patriot Act

Patriot Act neboli tzv. vlastenecký zákon přijala administrativa G. W. Bushe po teroristických útocích z 11. září 2001. Norma v zásadě rozšiřuje pravomoci amerických vládních agentur a dalších bezpečnostních složek. Podle zastánců jde o opatření, které umožňuje efektivněji čelit hrozbám terorismu za současného dodržování soukromí občanů. Odpůrci nicméně namítají, že zákon jde až příliš na ruku bezpečnostním agenturám.

Ohromný rozsah programu na sledování telefonních hovorů nepříjemně překvapil představitele republikánů i demokratů. Žádný z nich údajně o takových aktivitách až do úniku informací neslyšel.

"Je zřejmé, že dozor vládních orgánů nad agenturami selhal," řekl po jednání Xavier Becerra, šéf Správního výboru pro menšiny. "Právě teď zjišťujeme rozsah škod. Domnívám se, že Patriot Act (viz box) byl přijat jako mimořádné opatření, které si žádala výjimečná doba. Dnes by už ale toto nařízení platit nemělo," upřesnil.

Další zákonodárci otevřeně prohlásili, že Bílý dům a Výbor pro zpravodajskou činnost vydaly zavádějící a klamavé informace, když prohlásily, že všichni členové Kongresu už dříve dostali o rozsahu nahrávaní telefonních hovorů informace.

"Na jednání se objevil dopis o nahrávkách, který jsme měli údajně obdržet v roce 2011, ale já ani další kolegové z Kongresu jsme nic podobného nedostali," řekl Bill Pascrell za demokratickou stranu. Ten samý kongresman poté rozsáhlý sběr telefonních dat otevřeně označil ze "špehování Američanů".

Zákonodárce Tom McClintock přirovnal situaci k období, kdy americkým provinciím vládli britští panovníci: "V době britské nadvlády jsme bojovali proti tomu, aby nám autority Jejího Veličenstva mohly zasahovat do soukromí jen tak. Čtvrtý článek Ústavy Spojených států (ochraňující občany proti nedůvodnému sledovaní - pozn. red.) naši předci přijali, aby podobným případům zabránili, a my se nyní musíme ujistit, že se takové excesy už nikdy nebudou opakovat."

NSA monitoring obhajuje

Podle šéfa americké tajné služby NSA tajný program monitorování internetové komunikace pomohl zabránit "desítkám" teroristických útoků. To potvrzuje i Obamova administrativa, která zaznamenala zabránění "dvojice významných útoků".

Soudní dokumenty ze Spojených států a Velké Británie však ukazují, že sledování internetové komunikace hrálo v zabránění výše zmíněných útoků spíše minoritní roli.

Zdroj: guardian.co.uk

Zdá se tak, že pozornost činitelů se začíná přesouvat směrem od původce celé kauzy Edwarda Snowdena, který na data o sledování lidí na internetu vynesl, k tajným službám. Všichni přítomní zákonodárci napříč politickým spektrem se totiž shodli na nutnosti udržet pravomoci zpravodajských agentur v patřičných mezích.

Edward Snowden informace poskytl britskému deníku The Guardian. Ještě před tím z obavy o svou bezpečnost opustil Havajské ostrovy a zamířil do Hongkongu, kde se nyní údajně skrývá. Novinářům řekl, že má vážné obavy o své bezpečí a zvažuje, že požádá o azyl. Ještě se však nerozhodl, ve které zemi. 

Bývalý bezpečnostní technik se pro některé stal hrdinou, jiní ho nenazvou jinak než zrádcem. V každém případě dal při zveřejnění tajných dokumentů všanc celý svůj poměrně pohodlný život.

K rozhodnutí zveřejnit "zapovězené" informace ho prý vedlo rostoucí znepokojení nad stále mohutnějším programem. "Možnosti sledovacích prostředků rostou každý rok o řád," řekl Snowden a poodhalil, že personál tajných služeb může získat přístup ke komunikaci jakéhokoli člověka na světě. Sám prý podobné oprávnění měl (více o Snowdenově motivaci čtěte zde).

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.