Nedostatek hlasovacích strojů, dlouhé fronty v některých čtvrtích, údajné zastrašování voličů a mazání v registračních listinách v Ohiu se bude dále vyšetřovat, ale výsledek voleb to již těžko zpochybní.
Je si toho vědom i senátor za stát Massachusetts John Kerry, jenž nevyužil své poslední šance a nevznesl proti výsledku voleb oficiální protest. V Ohiu prohrál o 118 tisíc hlasů, což je příliš mnoho na to, aby za jeho prohru mohly nějaké machinace.
Oficiální protest však nakonec přece jen padl, a to od Kerryho stranických kolegů Johna Conyerse (kongresman z Michiganu) a Barbary Boxerové (senátorka za Kalifornii).
Došlo tak k něčemu, co se v historii odehrálo teprve dvakrát a v tomto století jen jednou.
Ceremonie schvalování volebního výsledku, při níž jsou pod dohledem viceprezidenta počítány hlasy vytahované z mahagonových krabic, byla přerušena a obě komory parlamentu se odebraly k separátnímu rokování.
Během něho je protest posuzován, přičemž podle protokolu žádný zákonodárce nesmí hovořit déle než pět minut, takže celá procedura netrvá déle než dvě hodiny.
Poprvé se jí Kongres musel podrobit v roce 1877 po vítězství Rutherforda Hayese, podruhé v roce 1969, kdy jeden z volitelů pověřených odevzdat hlas Richardu Nixonovi přeběhl na protivníkovu stranu a volil GeorgeWallaceho.
V lednu 2001, kdy byl za vítěze prohlášen George Bush na základě rozdílu několika set hlasů sečtených za pochybných okolností na Floridě, se podobný scénář nekonal jen díky tomu, že poražený Al Gore odmítl podat protest. Gore ironickou shodou okolností zasedání jako viceprezident předsedal.
Rok 2005 bude klíčový
Od začátku druhého volebního období tedy George Bushe dělí již jen týdny. Rok 2005 by přitom podle pozorovatelů měl být klíčový pro úspěch jeho politického programu, který deník Investor's Business Daily nazval "nejnáročnějším od dob sociálních reforem Lyndona B. Johnsona".
Největší změny čekají systém sociálního zabezpečení, jehož reformu republikáni plánují již od roku 2001. Podle plánu by podpora rodinám měla napříště růst v závislosti na inflaci a nikoli na růstu mezd, jak tomu bylo doposud.
Další zásadní změnou je, že pracující mají dostat možnost odepsat si až čtyři procenta daní a ukládat je na osobní investiční účty. Dá se předpokládat, že reforma narazí na tuhý odpor zákonodárců. Americký rozpočet je už nyní v obrovském schodku a odpisy z daní by jej zatížily nejméně dalším bilionem dolarů.
Republikáni hodlají v příštích měsících rovněž prosadit radikálně jednodušší daňový program a snížit astronomické částky, které je možné vysoudit na odškodnění. Úměrně tomu by měly klesnout i odměny ziskuchtivým právníkům, kteří podávají stále nové žaloby.
Za svou další prioritu George Bush označil reformu imigrační politiky. Ani s tou to nebude mít administrativa Bílého domu v Kongresu lehké. Republikáni tu sice nedávno posílili, avšak klíčové zákony vyžadují alespoň 60 hlasů v Senátu.
Republikánských senátorů je v Senátu 55, jenže se dá očekávat, že plán udělit občanství desítkám tisíc ilegálních přistěhovalců narazí právě u republikánů.
S Kongresem to prezident nemusí mít lehké ani při schvalování svých kandidátů na ministerská křesla. Pod ostrou palbu otázek senátorů se ve čtvrtek dostal Alberto Gonzales, jehož si Bush vybral na post ministra spravedlnosti.
Gonzalese, jenž v případě schválení bude prvním šéfem resortu s latinskoamerickými předky, opozice činí spoluzodpovědným za týrání vězňů v Iráku. Včera od něho senátoři chtěli vysvětlení, proč jako právní poradce prezidenta v roce 2002 označil ženevské konvence za "zastaralé".
 George Bush byl zvolen pro druhé čtyřleté funkční období v Bílém domě. (3. listopadu 2004) |
