Konžané prchají před boji mezi ozbrojenci a armádou ve východní části

Konžané prchají před boji mezi ozbrojenci a armádou ve východní části Demokratické republiky Kongo (25. července 2012) | foto: Reuters

Kocovina ze rwandské genocidy pokračuje. Kongo vře, znásilňování přibývá

  • 207
Sledovat tam boje je jako dívat se do kaleidoskopu, popsal dramatický vývoj událostí v Demokratické republice Kongo afrikanista John Campbell. Noví povstalci uvrhli nedávno východ země do dalšího konfliktu, při němž 270 tisíc lidí přišlo o domov, prudce roste počet znásilněných žen a začíná tam řádit cholera.

Východní část Konga se utápí v ozbrojených konfliktech prakticky od roku 1994, kdy tam našli úkryt hutští bojovníci zodpovědní za rwandskou genocidu 800 tisíc Tutsiů a umírněných Hutuů. Demokratická republika Kongo se od té doby stala de facto bojištěm Afriky.

Do válek se zapojili i další ozbrojenci a vojáci ze sousedních zemí a zemřely během ní miliony lidí. Tamní konflikt bývá označován za jeden z nejhorších od druhé světové války. A i když znepřátelené strany uzavřely v roce 2003 příměří, krev téct nepřestává.

Situace v Kongu

Východ zůstává baštou ozbrojenců, ovládají tam některé doly se vzácnými minerály používanými pro výrobu elektroniky a financují z nich zbraně. Po vzoru "krvavých diamantů" se pro nerosty z Demokratické republiky Kongo proto používá termín "krvavé minerály".

Poslední vlna násilí začala na východě Konga v dubnu, kdy se vzbouřili vojáci z kmene Tutsiů a založili povstaleckou organizaci M23. Odůvodnili to tím, že nedostali za službu zaplaceno, a obvinili zároveň vládu z toho, že nedodržuje mírovou smlouvu, na jejímž základě se integrovali do konžských národních sil.

Teď bojují na východě země proti vládním silám a výsledkem je další utrpení obyčejných obyvatel. M23 je viněna ze smrti stovek lidí a na 270 tisíc jich kvůli krveprolití opustilo své domovy. Nevládní organizace International Rescue Committee dle televize CNN také hlásí dramatický nárůst počtu znásilněných žen.

Přitom Demokratická republika Kongo už před tím hlásila největší počet případů sexuálního násilí, během dlouholetého konfliktu jich rebelové i vojáci dokázali znásilnit nejméně 200 tisíc. A to je rok stará statistika. Od dubna počet znásilněných vzrostl o 75 procent, mnohé oběti ho přitom nikdy nenahlásí.

Rwanda pomáhá rebelům, tvrdí nevládní organizace

K tomu všemu Světová zdravotnická organizace hlásí z provincie Severní Kivu prudký nárůst případů cholery. "Je tam šance, že se to zvrhne v epidemii, pokud se situace bude dále zhoršovat," varuje Ronald Paul Veilleux z International Rescue Committee.

A zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se situace mohla zklidnit, a nepomáhá ani množství mírových sil OSN. "Boje tam jsou jako pohled skrz kaleidoskop," prohlásil odborník na Afriku z americké organizace Council on Foreign Relations John Campbell s odkazem na to, kolik ozbrojených skupin tam spolu válčí.

Do toho roste napětí mezi konžskou vládou a sousední Rwandou, kterou Kinshasa a humanitární organizace obviňují z podpory a vyzbrojování povstalců z M23 proto, aby bojovali s hutskými ozbrojenci, které stále označuje jako hrozbu pro Rwandu.

Spojené státy, Německo a Nizozemsko už kvůli těmto zprávám zastavily částečně nebo zcela rozvojovou pomoc Rwandě, píše agentura AFP. Například Washington zatrhl peníze, které měly jít na vybavení vojenských akademií v africké zemi. Ta nicméně vyzbrojování a podporu tutsijských povstalců odmítá.

Situace je už tak daleko, že lídři okolních afrických zemí plánují do východního Konga poslat vojenské síly, které by se měly přidat k dosavadním asi dvaceti tisícům vojáků mírových sil OSN a pokusit se kolotoč násilí zastavit. Nicméně zatím neuvedly konkrétní plány.

Uganda hodlá na začátku srpna hostit summit, který se bude krizí v Demokratické republice Kongo zabývat. Dle ní se zvažuje rozmístění permanentních mezinárodních vojenských sil na hranicích mezi Rwandou a Kongem. Vyslání vojáků do regionu zvažuje i Africká unie.

Násilím zmítaný východ Demokratické republiky Kongo

Násilím zmítaný východ Demokratické republiky Kongo


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video