Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kyjev před summitem ohlásil ofenzivu, Rusko pořádá manévry

  11:48aktualizováno  18:38
Kyjev i proruští separatisté si před summitem v Minsku snaží zajistit co nejsilnější pozici. Ukrajinská armáda oznámila ofenzivu u Mariupolu, povstalci ohlásili, že se jim podařilo obklíčit ukrajinské jednotky v Debalceve. Na hranicích s Ukrajinou zahájily stovky ruských vojáků nové manévry.

Ukrajinské raketomety Grad pálí na povstalecké pozice u Debalceve (8. února 2015) | foto: Reuters

Šéf ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany Oleksandr Turčynov „je poblíž Mariupolu, kde jednotky Národní gardy prolomily nepřátelskou obranu a přešly do ofenzivy“, uvedla podle agentury Reuters rada v komuniké.

Batalion Azov, který se účastní střetů v oblasti Mariupolu, na sociálních sítích sdělil, že se mu podařilo dobýt několik vesnic severovýchodně od zmíněného důležitého přístavního města a zatlačit rebely blíž k ruské hranici. Mluvčí ministerstva obrany samozvané Doněcké lidové republiky Eduard Basurin to ale odmítl s tím, že boje v regionu pokračují a povstalci neustoupili.

Fotogalerie

Basurin již v pondělí večer prohlásil, že separatisté zcela obklíčili vládní oddíly bránící se v centru důležité železniční a silniční křižovatky Debalceve. Povstalci tvrdí, že město, o něž sváděli s vládními jednotkami bitvu posledních několik týdnů, odřízli od klíčové dopravní komunikace. Podle Kyjeva se o příjezdovou silnici stále bojuje.

Ruská agentura TASS napsala, že podle OSN zůstává v městě Debalceve, které je bez dodávek elektřiny a vody, asi 5 000 civilistů, převážně rodin s dětmi a senioři.

Boje na východě Ukrajiny pokračují, v pondělí rakety ohrožovaly polévkárnu:


Podle prezidenta Petra Porošenka rebelové raketovým útokem zasáhli velitelství ukrajinské armády pro operace na východě země, které se nachází v Kramatorsku. Podle Porošenka v Kramatorsku utrpělo zranění mnoho vojáků i civilistů. Místní prokyjevské úřady uvedly, že zahynulo nejméně šest lidí a 15 jich bylo zraněno.

Povstalci bojující s Kyjevem nicméně popřeli, že by nějaké střely na Kramatorsk vypálili, informovala agentura Reuters. „Neprovedli jsme žádné útoky žádným druhem zbraně namířené proti Kramatorsku,“ citovala agentura RIA Novosti představitele v ústředí rebelů v Doněcku.

Ruské manévry

Stovky ruských vojáků zahájily v úterý nové manévry v oblastech sousedících s Ukrajinou. V ruském Jižním vojenském okruhu, jehož části přiléhají k Ukrajině, se do nového vojenského cvičení zapojilo na 2 000 příslušníků ruských průzkumných jednotek. Podle ruských úřadů, citovaných agenturou Interfax, by cvičení mělo trvat měsíc.

Dalších více než 600 členů ruských pobřežních jednotek se podle velení ruské Černomořské flotily ode dneška účastní manévrů na Krymu, který Rusko loni v březnu anektovalo.

Krize na Ukrajině

Agentura Reuters připomněla, že cvičení začala den před summitem v Minsku, kde se mají sejít vůdci Ukrajiny, Ruska, Francie a Německa k jednáním o ukončení bojů na východní Ukrajině. Summit budou v hlavním městě Běloruska připravovat vysocí diplomaté zmíněných zemí. Projednat chtějí zejména stažení těžkých zbraní od linie fronty, kontrolu ukrajinsko-ruské hranice a budoucí správní status povstaleckých území v Doněcké a Luhanské oblasti.

Diplomatické kroky k dosažení klidu zbraní na východě Ukrajiny v úterý americký prezident Barack Obama telefonicky konzultoval se svým ukrajinským protějškem. S Porošenkem diskutovali podle Bílého domu o iniciativě evropských státníků dojednat příměří a o možnosti mírové dohody s Ruskem. O situaci na východě země Porošenko v úterý telefonicky hovořil také s předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem

USA chtějí rozpad Ruska, zní z Kremlu

Podle ukrajinského prezidenta eskalace konfliktu vyžaduje rozhodnější akce na podporu Ukrajiny ze strany světového společenství. Žádoucí je hlavně „konsolidované stanovisko Evropské unie“.

Německá kancléřka Angela Merkelová se domnívá, že konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou nelze vyřešit vojenskými prostředky. Řekla to na společné tiskové konferenci s kanadským premiérem Stephenem Harperem. Setkala se s ním jen několik hodin po jednání s prezidentem Obamou ve Washingtonu.

Obama při této příležitosti uvedl, že uvažuje o prodeji protitankových prostředků a dalších obranných zbraní Ukrajině, avšak žádné rozhodnutí v tomto směru nepadlo (více čtěte zde). Merkelová se však rozhodně postavila proti dodávkám zbraní Ukrajině. „Doufám, že budeme schopni vyřešit tento konflikt diplomatickými prostředky, protože vojensky jej vyřešit nelze,“ řekla kancléřka.

Z Moskvy v úterý odpoledne zazněla na adresu USA daleko tvrdší slova. Šéf vlivné kremelské Bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev prohlásil, že Spojené státy chtějí vtáhnout Rusko do vojenského konfliktu, oslabit jeho postavení ve světě, dosáhnout změny vnitropolitických poměrů a nakonec vyvolat rozpad Ruské federace.

Ruský politik se odvolal na údajné tvrzení bývalé americké ministryně zahraničí Madeleine Albrightové, že pod správu Moskvy se dostala „příliš velká území“. Takové rozdělení přírodních zdrojů je podle západních politiků nespravedlivé, Západ tvrdí, že svobodný přístup k nim musejí mít i jiné státy, řekl Patrušev. „Navrhují řešit problémy na účet Ruska, ale bez přihlédnutí k jeho zájmům,“ dodal.

Na Ukrajině a v pobaltských státech podle šéfa Bezpečnostní rady dochází k renesanci nacismu přehlížené Evropou a podporované Amerikou.

Patrušev připomněl, že pacifistická politika appeasementu ve 30. letech minulého století vedla k radikální změně poměru sil v Evropě. „Německý fašismus řadu let přehlíželi, Hitlerovy ideje o panství německého národa na východních územích západní politici sledovali s pochopením a fakticky podporovali agresi fašistů,“ uvedl Patrušev v rozhovoru pro list Rossijskaja gazeta.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.