Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Schwarzenberg: Komunisté se už chystají vládnout, je to i naše chyba

  11:35aktualizováno  13:10
Vinu a zodpovědnost za to, že v zemi vzrůstá vliv komunistů a že se už znovu chystají v Česku vládnout, mají podle šéfa TOP 09 a ministra zahraničí Karla Schwarzenberga i politici, kteří nastoupili po roce 1990. "Je to i zodpovědnost a chyba naše," řekl Schwarzenberg na konferenci Komunismus včera a dnes v pražském Břevnovském klášteře.

Předseda TOP 09 a ministr zahraničí Karel Schwarzenberg na konferenci Komunismus včera a dnes v Břevnovském klášteře | foto: Josef Kopecký, iDNES.cz

Místo, které si ke konferenci v den výročí uchopení moci komunisty v únoru 1948 zvolil think tank Topaz, který založila vládní TOP 09, nebylo náhodné.

"Ještě v dubnu 1990 tu sídlilo ministerstvo vnitra, které tu mělo 17,5 kilometru archiválií, a StB odtud sledovala cizince," připomněl převor Břevnovského kláštera Prokop Siostrzonek.

 "Bezesporu naše země vypadá jinak než tenkrát, bídu tady nemáme, přesto vidíme postup komunistů. Není za nimi Sovětský svaz, ale to neznamená, že by nebyli schopni poničit budoucnost této země na dlouhá léta," řekl během svého vystoupení Schwarzenberg.

Komunisté se podle něj už připravují na to, že budou v zemi po volbách v roce 2014 vládnout a že by mohli být buď přímo součástí vlády, nebo ji tolerovat, k čemuž podle Schwarzenberga přispívá postoj ČSSD i nového prezidenta Miloše Zemana ke komunistům.

Schwarzenberg řekl, že TOP 09 a lidé, kteří to s demokracií v zemi myslí dobře, by se měli pokusit udržet to, co se podařilo během prezidentské volby - probudit a aktivovat společnost. "To je úkol před námi v příštích letech," řekl ministr zahraničí a předseda TOP 09.

Podle Leo Žídka, místopředsedy Konfederace politických vězňů, zůstává jen snem, že by komunistická strana mohla být postavena mimo zákon. "Násilím se ale nic nevyřeší, pomůže jen slušnost a výchova," řekl Žídek.

Štětina znovu chce, aby dala vláda podnět soudu kvůli KSČM

Podle senátora Jaromíra Štětiny se mu bývalý prezident Václav Havel, když ještě žil, svěřil, že udělal po roce 1989 s komunisty chybu. Podle Štětiny Havel řekl, že věřil, že se komunisté zreformují, ale oni to neudělali.

Senátor Štětina na konferenci řekl, že se znovu obrátí na vládu a na premiéra Petra Nečase, aby se obrátila na Nejvyšší správní soud kvůli existenci KSČM. Štětina zdůraznil, že nejde o zákaz komunistické strany, jak se o tom chybně píše, ale buď o rozpuštění nebo pozastavení činnosti. O tom může rozhodnout jedině soud, na který se může vláda obrátit.

Štětina řekl, že už odstranění slova "komunistická" z názvu by stranu velmi oslabilo, jak ukazují příklady ze zahraničí. Právě slovo komunistická ve štítu je to, čím strana loví protestní voliče a kdyby ho v názvu neměla, byla by jako kastrovaná. Senátor kritizoval, jak se vláda postavila k předchozímu podnětu Senátu. Ministerstvo vnitra si podle něj objednalo neomarxistické a trockistické posudky na KSČM a vláda nakonec neudělala nic. Za vzpouru úředníků vnitra měl podle Štětiny ministr "subalterní úředníky" vyházet.

Zástupce Konfederace politických vězňů Žídek na konferenci řekl, že šéf KSČM Vojtěch Filip se v roce 2005 jasně přihlásil k tomu, že strana, kterou vede, navazuje na KSČ před rokem 1989. "Až by se dostali k moci, poznali bychom jejich pravou tvář. Komunismus je nereformovatelný," prohlásil zástupce Konfederace politických vězňů.

Novinářka a bývalá disidentka Petruška Šustrová řekla, že je třeba dobře přemýšlet o tom, co může dnešní mladou generaci před nebezpečím komunismu varovat. Mladé podle ní nepřesvědčí vyprávění o bratrech Mašínech či o počtu obětí komunismu, ale spíše praktické příklady. Třeba co byla výjezdní doložka, bez níž nebylo možné vycestovat, či to, jak se režim stavěl k mladým lidem, kteří chtěli nosit dlouhé vlasy. "To, že ostříhaní vlasatci na Václavském náměstí demonstrovali se sloganem Vraťte nám vlasy," řekla Šustrová.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.