Jsme 15 let v NATO. Zeman vyzval k udržení odstrašující síly

  • 134
Přesně před 15 lety, 12. března 1999, vstoupila Česká republika do Severoatlantické aliance. Někdejší protivník Varšavské smlouvy se od toho data rozšířil také o další dvě postkomunistické země - Polsko a Maďarsko. Portál iDNES.cz sledoval konferenci, která se k výročí konala na Pražském hradě, on-line.

Konferenci zahájil svým příspěvkem český prezident Miloš Zeman, v době vstupu republiky do NATO předseda vlády. Prohlásil, že boj proti terorismu nikdy nekončí, kvůli krizi na Ukrajině vyzval k urychlení plánů na vybudování společné evropské armády (podrobný článek čtěte zde).

"Vedle diplomacie, zvané soft power, je třeba i ta hard power, odstrašující síla, která garantuje dodržování dohod," řekl. Na Ukrajině podle něj může dojít k občanské válce, která by mohla znamenat příliv uprchlíků na Slovensko, do Polska či i do České republiky.

Velvyslanec v Británii Michael Žantovský poznamenal, že mezi nové hrozby, jimž musí spojenci četli, patří i působení speciálních "anonymních" jednotek, jako například nyní na Krymu, kybernetické hrozby či útoky na kritickou infrastrukturu. NATO je podle něj jedinou bezpečnostní institucí, která takovým výzvám dokáže čelit.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) řekl, že podporuje formování společných evropských jednotek. Při té příležitosti připomněl, že země takzvané visegrádské skupiny připravují společné bojové uskupení. "Myslím si, že to bude takový dobrý základ k posílení schopností Evropy reagovat na některé krizové situace i vojensky," řekl premiér.

Na konferenci promluvil také bývalý generální tajemník NATO George Robertson. "Bez NATO by dominance Sovětského svazu pokračovala, Miloševič by byl prezidentem Jugoslávie, Tálibán by kontroloval Afghánistán, Al-Kájda by se šířila po světě a Kaddáfí vládcem Libye. Zapomínáme na to," prohlásil.

Stále stejná písnička: snižování výdajů na obranu

Velkým tématem konference se stala kritika ze strany USA, že evropští spojenci včetně Česka vynakládají na svou obranu málo. "Dnes neplníme téměř žádný ze závazku, které jsme dali na summitu NATO v Praze," kritizoval generál Jiří Šedivý, bývalý náčelník generálního štábu, neustále snižování výdajů. Česko bude muset podle něj brzy oznámit spojencům, že ze svých vlajkových projektů, jakými měly být například pasivní sledovací systémy, bude nutné slevit.

"Nechci být příliš skeptický, ale několik let opakujeme, že se blížíme k době, kdy se armáda zadrhne," přidal se náčelník generálního štábu Petr Pavel. Armáda jed dnes podle jeho slov pod hranicí udržitelnosti. "Na odloženou potřebu se nemůžeme spoléhat. Scénář na Krymu ukázal, že v reálu není čas ani na mobilizaci záloh," dodal Pavel.

Vstup do NATO znamenal pro Českou republiku i armádu zásadní změnu. Zakotvila v organizaci zajišťující kolektivní bezpečnost na základě ustanovení, že napadení jedné členské země je útokem proti Alianci jako celku.

Armáda získala možnost cvičit s elitními jednotkami západních zemí, postupně se zprofesionalizovala - například neutrální Švýcarsko, Rakousko či Finsko stále udržují základní vojenskou službu - a získala moderní výzbroj kompatibilní se systémy NATO.

Armáda se co do množství techniky zmenšila, jak přecházela z ozbrojeného sboru budovaného podle doktríny Varšavské smlouvy na moderní vojenské síly. Například místo čtyřiceti stíhaček v roce 1999 máme čtrnáct výrazně modernějších (JAS-39 Gripen místo MiG-21). Výraznou redukcí prošly i tankové síly či počet vojáků obecně. Například tanků nicméně Češi provozují jen asi tři desítky. K obraně země nestačí, smysl má jen výcvik posádek pro případné rozšíření tankového vojska při ohrožení země.

Dříve voják utíkal před důstojníkem. "Změnili" to Britové

Změnou prošla i mentalita vojáků. "Dřív voják z povolání utíkal před důstojníkem, aby se schoval před kontrolou, aby se s ním nemusel bavit. Dneska jsou to úplně jiní lidé. Dramatickým zlomem pro nás vojáky byl rok 1996, kdy jsme se stali plnohodnotnými členy zahraniční mise IFOR v Bosně a Hercegovině. Tam jsme se setkali zejména s Američany a Brity a mluvili s nimi o doporučeních, co dělat s armádou," řekl MF DNES bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý.

Dodal, že právě působení v mezinárodních silách v bývalé Jugoslávii vojáky změnilo. "Po návratu z nich to najednou byli lidé myšlenkově úplně jinde. Byli v misích zpravidla s britskými vojáky a najednou se zjišťovalo, že realita je úplně někde jinde: způsob jednání, chování, plnění úkolů, osobní odpovědnost," vypočetl Šedivý.

, , natoaktual.cz

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video