Agentura AP uvedla, že seznam požadavků obdržela od jednoho ze států účastnících se sporu. Saúdská Arábie, Egypt, Bahrajn a Spojené arabské emiráty 5. června přerušily s Katarem diplomatické styky i dopravní spoje. K podobným postihům později sáhly i další země jako Jordánsko a Jemen a nyní již Katar izoluje přes deset blízkovýchodních i afrických států.
Na seznamu je podle AP požadavek na uzavření íránských diplomatických misí a vyhoštění členů íránských revolučních gard, stejně jako zrušení společných vojenských operací. Dále přerušení styků s organizacemi jako je Muslimské bratrstvo, Islámský stát, Al-Káida a Hizballáh. Kromě uzavření Al-Džazíry také uzavření všech dalších médií financovaných Katarem, což jsou servery Middle East Eye a Al-Arabi al-Džadíd, stejně jako stanice Arabi21.
Dalším požadavkem je ukončení vojenské spolupráce s Tureckem, ukončení podpory jednotlivců i organizací, které Saúdská Arábie a její spojenci řadí k teroristickým, vydání teroristů a hledaných osob, ukončení zásahů do vnitřních záležitostí kritizujících zemí, ukončení spolupráce s disidenty ze Saúdské Arábie a jejích spojenců.
Dále zaplacení kompenzací za škody a lidské životy dotčené katarskou politikou v minulých letech. Katar má s ostatními státy z oblasti Perského zálivu navázat vojenskou, ekonomickou i sociální spolupráci.
Pokud na tyto požadavky Katar do deseti dní nepřistoupí, pak seznam pozbude platnosti. Dokument ale neuvádí, jaký bude v tomto případě další postup zemí kolem Saúdské Arábie.
Ministr zahraničí Kataru Muhammad bin Abdar Rahmán Sání v reakci na výzvu sousedů prohlásil, že Katar nikdy nepodporoval islamisty z fronty an-Nusra nebo jakoukoli jinou „teroristickou skupinu.“ Dodal, že očekává, že v příštích dvou dnech obdrží seznam požadavků od Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů, avšak zdůraznil, že Katar nepřijme žádné „cizí diktáty“, informuje televize Al-Džazíra, jejíž ukončení je jedním z požadavků.
Podporuje islamisty, tvrdí o Kataru sousedé
Skupina kritizující Katar tvrdí, že malá, ale bohatá země podporuje radikální islamistické skupiny jako Muslimské bratrstvo či palestinský Hamas. Zároveň prý napomáhá šíitskému Íránu, který je hlavním regionálním rivalem sunnitské Saúdské Arábie.
Katar obvinění popíral a tvrdil, že blokáda je porušením mezinárodního práva. Jednání o ukončení sporu se kromě Kuvajtu snaží zprostředkovávat i Turecko, Maroko, Pákistán či Francie.
Ankara nedávno odsouhlasila posílení své vojenské posádky v Kataru, kde přibližně 150 tureckých vojáků působí od dohody z roku 2014. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan zároveň označil blokádu Kataru za nepřijatelný trest smrti a odsoudil ji jako „nehumánní a proti islámským hodnotám“.
Americké ministerstvo zahraničí před dvěma dny vyjádřilo rozpaky nad tím, že státy izolující Katar stále nepředložily seznam svých požadavků. Šéfdiplomat USA Rex Tillerson prohlásil, že doufá, že budou „rozumné a uskutečnitelné“.
Podle některých analytiků se skupině kolem Rijádu nelíbí asertivní a otevřená politika Kataru. „Saúdská Arábie chce zůstat hlavním hráčem v Perském zálivu,“ domnívá se Ajham Kamal z poradenské agentury Eurasia Group. Za sporem je i katarská televize Al-Džazíra, která kritizuje autoritářská vedení některých arabských zemí. Saúdská Arábie a Jordánsko již pobočky této televize uzavřely.
