Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Konec styků s Íránem i vydání teroristů. Blokovaný Katar dostal požadavky

  4:55aktualizováno  9:51
Přerušení diplomatických vazeb s Íránem, zastavení vysílání televize Al-Džazíra nebo okamžité uzavření turecké vojenské základny v zemi požadují po Kataru Saúdská Arábie a další arabské státy v oblasti. Podle agentury AP to vyplývá ze seznamu 13 požadavků, který blokádou zasažený Katar dostal prostřednictvím Kuvajtu. Pokud si Katar přeje krizi ukončit, musí se splněním požadavků souhlasit do deseti dní.
Hlavní město Kataru Dauhá

Hlavní město Kataru Dauhá | foto: Reuters

Agentura AP uvedla, že seznam požadavků obdržela od jednoho ze států účastnících se sporu. Saúdská Arábie, Egypt, Bahrajn a Spojené arabské emiráty 5. června přerušily s Katarem diplomatické styky i dopravní spoje. K podobným postihům později sáhly i další země jako Jordánsko a Jemen a nyní již Katar izoluje přes deset blízkovýchodních i afrických států.

Na seznamu je podle AP požadavek na uzavření íránských diplomatických misí a vyhoštění členů íránských revolučních gard, stejně jako zrušení společných vojenských operací. Dále přerušení styků s organizacemi jako je Muslimské bratrstvo, Islámský stát, Al-Káida a Hizballáh. Kromě uzavření Al-Džazíry také uzavření všech dalších médií financovaných Katarem, což jsou servery Middle East Eye a Al-Arabi al-Džadíd, stejně jako stanice Arabi21.

Dalším požadavkem je ukončení vojenské spolupráce s Tureckem, ukončení podpory jednotlivců i organizací, které Saúdská Arábie a její spojenci řadí k teroristickým, vydání teroristů a hledaných osob, ukončení zásahů do vnitřních záležitostí kritizujících zemí, ukončení spolupráce s disidenty ze Saúdské Arábie a jejích spojenců.

Dále zaplacení kompenzací za škody a lidské životy dotčené katarskou politikou v minulých letech. Katar má s ostatními státy z oblasti Perského zálivu navázat vojenskou, ekonomickou i sociální spolupráci.

Pokud na tyto požadavky Katar do deseti dní nepřistoupí, pak seznam pozbude platnosti. Dokument ale neuvádí, jaký bude v tomto případě další postup zemí kolem Saúdské Arábie.

Ministr zahraničí Kataru Muhammad bin Abdar Rahmán Sání v reakci na výzvu sousedů prohlásil, že Katar nikdy nepodporoval islamisty z fronty an-Nusra nebo jakoukoli jinou „teroristickou skupinu.“ Dodal, že očekává, že v příštích dvou dnech obdrží seznam požadavků od Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů, avšak zdůraznil, že Katar nepřijme žádné „cizí diktáty“, informuje televize Al-Džazíra, jejíž ukončení je jedním z požadavků.

Podporuje islamisty, tvrdí o Kataru sousedé

Skupina kritizující Katar tvrdí, že malá, ale bohatá země podporuje radikální islamistické skupiny jako Muslimské bratrstvo či palestinský Hamas. Zároveň prý napomáhá šíitskému Íránu, který je hlavním regionálním rivalem sunnitské Saúdské Arábie.

Katar obvinění popíral a tvrdil, že blokáda je porušením mezinárodního práva. Jednání o ukončení sporu se kromě Kuvajtu snaží zprostředkovávat i Turecko, Maroko, Pákistán či Francie.

Ankara nedávno odsouhlasila posílení své vojenské posádky v Kataru, kde přibližně 150 tureckých vojáků působí od dohody z roku 2014. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan zároveň označil blokádu Kataru za nepřijatelný trest smrti a odsoudil ji jako „nehumánní a proti islámským hodnotám“.

Americké ministerstvo zahraničí před dvěma dny vyjádřilo rozpaky nad tím, že státy izolující Katar stále nepředložily seznam svých požadavků. Šéfdiplomat USA Rex Tillerson prohlásil, že doufá, že budou „rozumné a uskutečnitelné“.

Podle některých analytiků se skupině kolem Rijádu nelíbí asertivní a otevřená politika Kataru. „Saúdská Arábie chce zůstat hlavním hráčem v Perském zálivu,“ domnívá se Ajham Kamal z poradenské agentury Eurasia Group. Za sporem je i katarská televize Al-Džazíra, která kritizuje autoritářská vedení některých arabských zemí. Saúdská Arábie a Jordánsko již pobočky této televize uzavřely.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

V Jeruzalémě vypukly střety mezi palestinskými muslimy a izraelskou policií....
Osmanská říše je pryč, vzkázal Izrael. Židé se v ní měli dobře, míní Turci

Izrael a Turecko si v posledních dnech vyměňují ostrá slova v diplomatické přestřelce. Ta vznikla poté, co se turecký prezident začal vyjadřovat ke krizi kolem...  celý článek

Housenice čínská
„Himálajskou viagru“ ohrožují změny klimatu, sběrači se bojí o živobytí

Himálajskou viagru, jak se přezdívá jednomu ze zdejších druhů hub, ohrožují klimatické změny a nadměrný sběr. O houbu mají zájem především léčitelé a...  celý článek

Do Itálie přes Středozemní moře za prvních šest měsíců roku 2017 dorazilo přes...
Francie chce hotspoty v Libyi, v rozdělené zemi domlouvá příměří

Francie chce už toto léto vytvořit v Libyi registrační střediska pro migranty, v nichž by úředníci prověřovali žadatele o azyl. Ve středu to řekl francouzský...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.