Konec sporu o Náhorní Karabach se přiblížil, tvrdí jednatelé

Rozřešení letitého sporu mezi Arménií a Ázerbajdžánem o území Náhorního Karabachu je možná o něco blíže. Prohlásili to zprostředkovatelé mírového setkání v Mnichově, kterého se o víkendu zúčastnily hlavy obou států. Na čem konkrétně se ale znesvářené země dohodly, není jasné.

Ázerbajdžánský prezident Ilcham Alijev (na snímku) jednal se svým arménským protějškem přes čtyři hodiny. | foto: Reuters

Zprostředkovatelé z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě poskytli jen málo informací o rozhovoru ázerbájdžánského prezidenta Ilchama Alijeva a jeho arménského kolegy Serže Sarkisjana, které trvalo více než čtyři hodiny. Oba prezidenti opustili jednání, aniž učinili nějaké prohlášení.

"Bylo dosaženo určitého významného pokroku," tvrdil francouzský zprostředkovatel Bernard Fassier. "Objevily se ale některé potíže," dodal vzápětí neurčitě.

Alijev v sobotu prohlásil, že setkání považuje za rozhodující, a varoval, že si vyhrazuje právo použít vojenskou sílu, pokud budou rozhovory opět neplodné.

"Pokud toto setkání nepřinese žádný výsledek, pak naše naděje vkládané do jednání vyprchají a nám nezbude žádné řešení," prohlásil podle agentury Reuters Alijev. "Máme plné právo osvobodit svou zemi vojenskými prostředky," dodal.

Urovnání konfliktu se pomalu blíží

Mnichovská schůzka mezi prezidenty Arménie a Ázerbájdžánu byla za posledního půl druhého roku již osmá. V současné době se dohaduje projekt rámcové dohody o urovnání, jejímž základem jsou takzvané madridské principy, předložené na konferenci ve španělské metropoli v listopadu 2007.

Po podpisu rámcové dohody se začne připravovat základní politický dokument o urovnání konfliktu.

Madridské principy podle agentury RIA-Novosti znamenají návrat oblastí kolem Náhorního Karabachu pod kontrolu Ázerbájdžánu, určení dočasného statusu Náhorního Karabachu předpokládajícího záruky bezpečnosti a autonomie, spojení Arménie a Náhorního Karabachu koridorem, v budoucnosti určení konečného statutu Náhorního Karabachu formou hlasování, právo všech uprchlíků na návrat domů a mezinárodní záruky bezpečnosti, které by zahrnovaly i mírovou operaci.

Náhorní Karabach

 Karabach je předmětem ostrého sporu mezi Armény a Ázerbájdžánci od konce 80. let minulého století. Během ozbrojeného konfliktu v letech 1988-1994, který si údajně vyžádal 30.000 mrtvých, se Arméni z Náhorního Karabachu s podporou Arménie zmocnili kontroly nad tímto územím.

To teď Ázerbájdžán považuje za okupované. Všechny pokusy o dosažení dohody mezi oběma zeměmi byly dosud neúspěšné. V pozadí je otázka národnostní i náboženská - v Arménii převládá křesťanství, v Ázerbájdžánu islám.