Zrušení plánu oznámil ministr obrany Alexandr Vondra po jednání s náměstkem ministra obrany USA Williamem Lynnem.
"Bylo to rozhodnutí obou stran, české i americké. Důvodem je, že původní plán byl už překonaný v čase. Předpokládáme další spolupráci, prozatím na obecné úrovni, ale je to skutečně tak, že se od plánu ustoupilo," řekla iDNES.cz Jana Zechmeisterová z tiskové služby ministerstva obrany.
Centrum varování17. září 2009 - USA odstoupily od plánu na stavbu radaru, o nichž s ČR a Polskem jednaly od července 2006. 14. dubna 2010 - Objevily se informace, že by v ČR mohlo být "centrum včasného varování" před raketovým útokem. O čtyři dny později to potvrdil ministr zahraničí Jan Kohout. 30. července 2010 - Nový premiér Petr Nečas řekl, že centrum včasného varování bude součástí protiraketové obrany NATO. Zařízení měli obsluhovat Češi. 1. srpna 2010 - Ministr obrany Alexandr Vondra řekl, že centrum by mohlo začít fungovat v polovině roku 2011. 1. června 2011 - Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg označil projekt střediska za nejasný. 15. června 2011 - USA oznámily definitivní odstoupení od projektu. Zdroj: ČTK |
Systém včasného varování nebyl žádnou vojenskou konstrukcí. Zařízení mělo jen zprostředkovávat data zjištěná protiraketovým deštníkem, který budují USA s požehnáním NATO. Štít už kryje americké území, evropskou součást budou zajišťovat rakety odpalované ze zvláštních křižníků.
Původní plán počítal s variantou, podle které měly protiraketové střely být rozmístěny na území Polska. V Česku měl stát radar, který by střely řídil.
Záměr vzbudil pobouření českých aktivistů, ale zejména Ruska. Kremlu vadilo, že se Američané, viděno ruskou optikou, snažili vychýlit rovnováhu v Evropě. Fakticky ale Rusku spíše šlo o to, že střední Evropu stále vnímá jako svou zájmovou sféru - ruští vojáci dobře vědí, že několik málo střel nemůže jejich arzenál zastavit.
Se záměrem vybudovat radar jako součást systému ochrany před "darebáckými" státy přišel bývalý prezident USA George W. Bush. V Česku ho prosazovala vláda Mirka Topolánka, neměla pro jeho prosazení ale politickou podporu. Za země, z nichž může pocházet ohrožení, je označován zejména Írán.
Nový pán Bílého domu Barack Obama poté českému premiérovi (místo Topolánka jím už byl Jan Fischer) zavolal, že radar v Česku nebude. Dohodli se na spolupráci na bázi centra varování. Jak se ale nyní ukázalo, v Česku nebude stát ani to.
