Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Japonská armáda smí opět válčit. Průlomový krok má čelit ambicím Číny

  7:49aktualizováno  7:49
Dolní komora japonského parlamentu schválila zákony, které umožní nasadit japonskou armádu v zahraničí, poprvé v poválečné historii. Krok představuje zásadní změnu japonské obranné politiky. Nynější poválečná pacifistická ústava totiž Japonsku zakazuje používat armádu při řešení konfliktů s výjimkou sebeobrany země.

PŘIPRAVENI. Japonská armáda hlídá severokorejské hrozby, v pozadí jsou připraveny k zásahu střely Patriot. | foto: AP

Hlasování přišlo den poté, co vláda prosadila zákony nejprve v parlamentním výboru, a to i navzdory stupňujícím se protestům veřejnosti. Opozice hlasování bojkotovala a odešla z jednací místnosti.

„Bezpečnostní situace okolo Japonska je čím dál tím obtížnější,“ uvedl japonský premiér Šinzó Abe po hlasování. „Tyto zákony jsou důležité, abychom ochránili životy japonských občanů a zabránili válce,“ dodal.

Abe usiluje o posílení role armády kvůli narůstajícím mocenským ambicím Číny v regionu a hrozbě ze strany Severní Korey, rovněž by rád přispěl k mezinárodnímu úsilí o mírové řešení konfliktů. Jeho kroky již ocenil velký spojenec Japonska - Spojené státy.

„Jen vzhledem k poslednímu čtvrt století od konce studené války posun ve světové rovnováze moci, rychlý technologický vývoj, rozvoj a šíření zbraní hromadného ničení a balistických střel a hrozby jako světový terorismus podnítily otázky a napětí v regionu tichomořské Asie. Vznikla zde situace, ve které by jakákoliv hrozba, nehledě na místo původu, mohla mít přímý vliv na bezpečnost Japonska,“ vysvětluje svůj postoj japonská vláda (kompletní dokument v angličtině si můžete přečíst zde).

Porušujete pacifistickou ústavu, varují kritici zákona

Čínská diplomacie ve své první reakci uvedla, že krok Japonska zpochybňuje poválečný závazek země, že „půjde cestou mírového rozvoje“. Jak ministerstvo zahraničí dodalo, Japonsko by se mělo poučit ze své historie.

Kritici záměru tvrdí, že nové zákony mohou Japonsko zatáhnout do vleklých konfliktů, do kterých jsou USA zapojeny po celé světě. Zároveň jde podle nich o porušení článku devět poválečné pacifistické ústavy. Ústava vznikla jako důsledek druhé světové války, v níž bylo Japonsko spojencem Německa a okupovalo velkou část Asie.

Nové zákony ruší zeměpisná omezení pro operace japonské armády. Další změnou je to, že by Japonsko mělo mít možnost bránit nejen sebe, ale i napadené spojence. Nová legislativa by rovněž rozšířila americko-japonskou bezpečnostní alianci.

Poslední průzkumy veřejného mínění ukázaly, že zhruba 80 procent Japonců má s novými zákony problém, většina z nich se domnívá, že jsou protiústavní, uvedla agentura AP. Proti zákonům vyšly již ve středu do ulic tisíce protestujících, kteří drželi transparenty s nápisy jako Ne válce, Ne zabíjení a vyzývali premiéra Abeho k odstoupení.

Podle organizátorů se jich sešlo před budovou parlamentu až sto tisíc a někteří tam zůstali dlouho do noci. Další demonstrace jsou v plánu i na čtvrtek.

„Je to pro dobro Japonců. Statut Japonska jako mírumilovné země se nezmění,“ podotkl podle Guardianu premiér.

Zákony se nyní přesouvají do horní komory parlamentu, která o nich bude diskutovat a do 60 dnů i hlasovat. Jestliže je neschválí nebo to do 60 dní nestihne, normy se vracejí zpátky do dolní komory, která bude mít ve schvalování poslední slovo.

Autoři: ,


Témata: Napadení




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.