Syrtu svírají líté boje, Kaddáfího jednotky ustupují jen pomalu.

Syrtu svírají líté boje, Kaddáfího jednotky ustupují jen pomalu. | foto: AP

Konec operací v Libyi je blízko, shodli se ministři NATO

  • 274
Mise v Libyi je úspěšná a konec vojenských operací je blízko, shodli se ministři obrany Aliance v Bruselu. NATO však bude pečlivě sledovat "nové vládce Libye", zda dokážou ochránit civilní obyvatelstvo, upozornil šéf osmadvacítky Anders Fogh Rasmussen.

Aliance ukončí vojenské operace, jakmile si bude jista, že nebude civilní obyvatelstvo ohroženo, shodli se ministři obrany členských zemí NATO. "Rozhodujícím faktorem bude ochrana civilního obyvatelstva," prohlásil generální tajemník Anders Fogh Rasmussen.

Konkrétní datum Rasmussen neuvedl. Upozornil však, že ukončení vojenských operací v žádném případě nezávisí na dopadení svrženého libyjského vůdce Muammara Kaddáfího. NATO v září prodloužilo operace o dalších 90 dní, je však možné, že operace skončí dříve. "Určitě je možné, že skončí před tím technickým vypršením tohoto mandátu," konstatoval český ministr obrany Alexandr Vondra. Podle něj "se v zásadě čeká jenom na to, až nová vládní autorita v Libyi získá kontrolu i nad městem Syrta", poslední baštou jednotek loajálních Kaddáfímu.

Letouny NATO od konce března dohlížejí na dodržování bezletové zóny nad Libyí a útočí na Kaddáfího síly tam, kde hrozí bezprostřední ohrožení civilistů. Válečné lodě na moři zase dohlížejí na zbrojní embargo vůči Libyi. Od 31. března, kdy NATO převzalo velení operací v Libyi, alianční letouny podnikly už 25 tisíc startů a z toho 9 tisíc úderných akcí. Od neděle však NATO neprovedlo žádný letecký úder. Podle Rolanda Lavoie ze štábu operace Unified Protector, letouny NATO pouze hlídkují nad oblastí města Syrta a monitorují situaci.

Ačkoliv misi v Libyi ministři označili obecně za úspěšnou, připustili, že je třeba se z ní i poučit. Ukázala totiž na některé nedostatky. "Lekce základní je v tom smyslu, že Aliance je nepostradatelná. Evropská unie takovou operaci vést neumí, ale Aliance to umí," řekl Vondra agentuře ČTK. Alianci ale například bez vůdčí role USA chybějí některé kapacity potřebné pro vedení takových operací. Od zpravodajských informací po dostatečný průzkum bojiště.

NATO sází na chytrou obranu

Americký ministr obrany Leon Panetta spojence varoval před možnými riziky škrtů ve vojenských výdajích. K nim se uchyluje většina členských zemí, včetně USA. "Po první světové válce, po druhé světové válce, po Koreji, po Vietnamu, po pádu železné opony jsme udělali chybu v tom, že jsme ořezali naše síly," prohlásil Panetta.

Uvnitř Aliance se tak stále častěji hovoří o novém konceptu takzvané "chytré obrady" (Smart Defence), která by měla patřit mezi priority dalšího vrcholného summitu NATO příští rok v Chicagu. Státy NATO by navzájem sdílely vojenské a obranné prostředky a dělily se také o jejich financování. Tento koncept už Aliance uplatňuje například při provozu flotily speciálních letounů včasného varování AWACS nebo letounů C-17 Globemaster pro strategickou přepravu.

Důležitým testem úvah o rozšíření takového konceptu do dalších oblastí obrany má být projekt AGS (Alliance Ground Surveillance). Ten patří k nejdůležitějším společným projektům Aliance. Systém má být hlavním pilířem pro ochranu aliančních vojáků na bojišti. Díky nejmodernějším bezpilotním strojům Global Hawk bude schopen odhalit a stopovat pohybující se objekty a poskytnout radarové snímky pozorovaných oblastí a důležité informace předávat velitelům i vojákům v reálném čase přímo v boji.

Systém by tak měl vojáky nejen chránit, ale i zvýšit jejich bojeschopnost a efektivnost. Do skupiny 13 zemí, které se projektu účastní, patří i Česká republika. Z celkové částky kontraktu za 1,1 miliardy eur má Česko platit zhruba 1,1 procenta.

USA skládají protiraketový deštník

Představitelé USA a Španělska na schůzce v Bruselu oznámili, že posílí protiraketový systém NATO v Evropě. Podle dohody Američané rozmístí válečné lodě s protiraketovými střelami na námořní základně Rota na pobřeží Španělska. Půjde o čtyři vojenské lodě vybavené protiraketovým systémem Aegis, které ze španělské základny začnou operovat nejpozději v roce 2013, upřesnil španělský premiér José Luis Zapatero.

NATO  tak pomalu rozevírá protiraketový deštník, na kterém se dohodlo loni na podzim. Propojený systém několika zemí Aliance tvoří válečné lodě s interceptory (antiraketami), pozemní i plovoucí radarové stanice, mobilní odpalovací rampy antiraket, letouny včasné výstrahy a satelity. Zatím ale ochrání pouze vojáky v operacích. Během několika let však má být společně rozšířen a chránit i civilní obyvatelstvo - tedy 900 milionů lidí.

Kromě rozmístění válečných lodí nedávno "dostaly zelenou" i další tři klíčové americké prvky nové protiraketové obrany NATO, které mají chránit před balistickými střelami celou Evropu. V Polsku na základně Redzikowo na pobřeží Baltského moře mají být umístěny americké antirakety. Podobně také v Rumunsku.

Výkonná radarová základna pro zachycení balistických střel, kterou původně chtěli Američané postavit v Česku, bude nakonec ve východoturecké provincii Malatja. Kompletní má být systém protiraketové obrany do roku 2018.

, natoaktual.cz

Video