Parlamentem nedávno přijatou novelu příslušného zákona podepsal v pondělí prezident Václav Klaus. Její podobu přitom provázely v parlamentu ostré spory, Sněmovna nakonec poslední lednový den potvrdila svou už dříve přijatou verzi a odmítla změny navržené Senátem.
Některé změny v zadávání zakázek- Přísnější postup u významných veřejných zakázek: v případě státu nad 300 milionů, v případě samospráv (kraje, obce) nad 50 milionů korun. Tyto zakázky bude vždy schvalovat u státu vláda, u samospráv zastupitelstvo, zavádí se u nich i delší lhůty pro podání nabídek. |
Ten, stejně jako sněmovní opozice, žádal, aby vítězové tendrů rozkrývali svoji vlastnickou strukturu včetně anonymních akcionářů, tichých společníků nebo osob, které se podílejí na zisku společnosti, aniž v ní figurují. Podle některých odborníků by senátní návrhy působily v praxi potíže.
Původní verze, kterou vypracovalo ministerstvo pro místní rozvoj ministra Kamila Jankovského (VV), má například odstranit možnost vypisování zakázek tak, aby je získala předem vybraná firma, a ruší možnost takzvané losovačky.
Vítězná firma bude muset podle sněmovní verze novely předložit seznam všech svých subdodavatelů, kterým uhradila více než deset procent z celkové ceny zakázky. U zakázky nad 300 milionů korun by se to týkalo už subdodavatelů, kteří zajistili více než pět procent zakázky.
Sociální demokraté už ohlásili, že připraví další novelu zákona o veřejných zakázkách, na jejímž textu úzce spolupracují s Nadačním fondem proti korupci (NFPK) podnikatele Karla Janečka. Podle nevládní organizace i opoziční strany je totiž potřeba plné rozkrytí vítězů veřejných zakázek včetně subdodavatelů až do fyzických osob. Novela by také měla odstranit vyjmutí sektorových dodavatelů z nyní přijaté novely.
Klaus ustanovil i nová pravidla pro spory vedené přes hranice
Nový kodex o mezinárodním právu soukromém který začne být od roku 2014 uplatňován spolu s občanským zákoníkem, nahradí normu platnou už pět desítek let.
Norma má v rámci rekodifikace soukromého práva nahradit dosavadní zákon o mezinárodním právu soukromém a procesním. Nový zákon mimo jiné stanoví pravidla pro soudní spory a jiná řešení sporů v případě, když je v kauze přeshraniční prvek.
V takových případech se musí určit, podle práva kterého státu se bude daná věc posuzovat a které orgány budou rozhodovat. Více nyní bude přihlíženo k místu obvyklého pobytu účastníka sporu než k jeho státní příslušnosti.
Norma také například uvádí, že není možné použít ustanovení zahraničních zákonů, pokud by se v tuzemsku příčily veřejnému pořádku. Ze stejného důvodu také nebude možné uznat třeba cizí rozhodnutí, rozhodčí nález nebo uznat právní poměr.
Stanoví dále, že cizinci i zahraniční firmy mají stejné právo na osvobození od soudních poplatků jako jejich české protějšky, ale pouze za předpokladu, že tyto podmínky jsou vzájemné. Tato podmínka vzájemnosti však neplatí pro občany EU. Senát zákon přijal v lednu nakonec i hlasy opoziční ČSSD. Ta přitom původně prosazovala odklad uvedení zákona do praxe až na rok 2016.