Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Konec hladu a podvýživy není chiméra. Může se to povést!

  8:40aktualizováno  8:40
Někdy se stane něco, co může mít zásadní dopad na lidstvo, ale v danou chvíli to proběhne prakticky bez povšimnutí. Jedna taková událost se stala v prosinci v Římě. Rada Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) rozhodla, že cílem organizace už by nemělo být pouhé snížení hladu, nýbrž úplné vymýcení hladu, potravinové nejistoty a podvýživy. Dalším krokem bude potvrzení této změny na konferenci FAO v červnu 2013, jíž se zúčastní všechny členské země této organizace.

Demonstranti před sídlem největšího podniku v Německu - Deutsche Bank - protestují 31. ledna 2013 proti cenovým spekulacím s potravinami. | foto: - Kai PfaffenbachReuters

Mnoha lidem musí tato drobná změna formulace připadat triviální. Kritikové také namítnou, že přijetí podobného cíle bez vytyčení data jeho dosažení je do značné míry bezcenné. Leckdo rovněž může tvrdit, že i samotná představa vymýcení hladu je nesmyslná, protože postrádáme prostředky, jak toho dosáhnout.

V posledních dvanácti letech byl hnací silou boje proti hladu Rozvojový cíl tisíciletí předpokládající pokles počtu hladovějících osob na polovinu do roku 2015. Podíl hladovějících lidí v rozvojových zemích se podstatně snížil – z 23,2 procenta v letech 1990-1992 na dnešních 14,9 procenta. Toto snížení je však spíše výsledkem růstu světové populace než mírného poklesu skutečného počtu hladovějících lidí (z přibližně 980 milionů na dnešních 852 milionů).

Somálsko rok od vyhlášení hladomoru OSN

Somálsko rok od vyhlášení hladomoru OSN

To není tak nemožné

Cíl formulovaný slovy „snížit na polovinu“ má jen nepatrnou politickou přitažlivost, poněvadž nepřímo odsuzuje zbylou polovinu k životu na okraji společnosti, bezbrannou vůči nemocem a předčasným úmrtím. Naproti tomu brazilská strategie „nulového hladu“ ukázala, že přijetí absolutního cíle v podobě vymýcení hladu představuje silný nástroj k vyburcování vládních ministerstev k rozsáhlé koordinované akci a mobilizaci společnosti ke vskutku celonárodnímu úsilí o skoncování s jednou z největších nespravedlností naší doby.

Jistě, uspokojit rostoucí světovou poptávku po potravinách a dosáhnout toho trvale udržitelnými způsoby bude stále složitější – i když zdaleka ne nemožné. Další potraviny je nutné vyprodukovat pomocí technologií jednak nepoškozujících přírodní zdroje, které budou budoucí generace potřebovat k vlastní obživě, jednak nezhoršujících klimatické změny, jež těžce doléhají na zemědělce, a konečně jednak neurychlujících rozpad jemného přediva venkovské společnosti.

Malý Minhaj z Keni na snímku vlevo z října 2011 a vpravo o tři měsíce dříve.

Malý Minhaj z Keni na snímku vlevo z října 2011 a vpravo o tři měsíce dříve.

Tento úkol však nemusí být tak náročný, jak to na první pohled vypadá. Tempo růstu populace bude mnohem pomalejší než v posledních padesáti letech a existuje velký prostor ke snížení obrovského objemu potravin, které dnes přijdou nazmar. S růstem příjmů by navíc mohlo být snazší přesvědčit obyvatele, aby si osvojili zdravější a ekologicky šetrnější jídelníček než lidé v rozvinutém světě. Dvojí zátěž špatné výživy – kdy hlad existuje bok po boku obezity, cukrovky a dalších nemocí spojených s nadměrnou spotřebou – jasně ukazuje rostoucí význam nalezení nové globální potravinové rovnováhy.

Jídlo je dostupnější

Na závazku vymýtit hlad není v podstatě nic nového. Koneckonců i FAO byla v roce 1945 založena právě proto, aby pomohla vytvořit „svět bez nouze“, který slovy jejích zakladatelů „předpokládá pokoření hladu a zajištění běžných potřeb slušného života v sebeúctě“.

Ilustrační fotografie

Ilustrační fotografie

Kvůli všeobecnému strachu z rýsujícího se celosvětového nedostatku potravin v poválečných letech se FAO i mezinárodní společenství jako celek zaměřily hlavně na produkci potravin – a toto zaměření se v následujících desetiletích prakticky nezměnilo. Tyto investice přinesly dobré výsledky: navzdory závratnému růstu světové populace z 2,5 miliardy v roce 1945 na dnešních sedm miliard se dostupnost potravin na osobu zvýšila o více než čtyřicet procent.

Ta chvíle přišla!

Problém tkví v tom, že hlad stále v obrovském měřítku přetrvává, takže se dnes naše pozornost musí přesunout k zajištění všeobecného přístupu k dostatečnému množství potravin. To by mělo být prvořadou prioritou pro vlády a také cílem, který by si měli vytknout občané ve všech koutech světa.

Chceme-li prolomit začarovaný kruh hladu a špatné výživy, musíme zaměřit pozornost také na zemědělství a rozvoj venkova (více než sedmdesát procent potravinově nezabezpečené populace žije ve venkovských oblastech rozvojových zemí) prostřednictvím investic do dalších sociálních a produktivních programů včetně skromných, ale stálých finančních transferů nejchudším rodinám. Podaří-li se zavést správná politická řešení, mohla by rostoucí poptávka po potravinách vyvolaná těmito transfery, stejně jako programy jídla do škol a doplňků výživy pro matky a novorozence, vytvořit příležitosti pro malorolníky, aby zvýšili produkci a zlepšili své živobytí.

Televizní obrazovce vládnou reality show o dietách a tlustých lidech....

Televizní obrazovce vládnou reality show o dietách a tlustých lidech. Nejnovějším hitem v Americe je seriál o rodině malé Alany Thompsonové zvané Honey Boo Boo.

Na červnové konferenci o trvale udržitelném rozvoji Rio+20 vytyčil generální tajemník OSN Pan Ki-mun cíl „nulového hladu“. FAO tuto výzvu přijala a nyní se na vymýcení hladu oficiálně zaměřuje. Jsem plný důvěry a těším se na postupné zvyšování počtu členských vlád, které se zavážou k co nejrychlejším krokům vedoucím ke skoncování s hladem a podvýživou na jejich území – a k pomoci dalším zemím dosáhnout téhož cíle.

Nikdy není nevhodná doba k tomu, aby si svět vzal vymýcení hladu jednou provždy na mušku. Dnes taková chvíle přišla.

José Graziano da Silva je generálním ředitelem Organizace OSN pro výživu a zemědělství.

Copyright: Project Syndicate, 2013. Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka. Titulek a mezititulky jsou redakční.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.