Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Dvacet tisíc letů kolem Země. Zalistujte milníky končící éry raketoplánů

  11:56aktualizováno  11:56

Třicet let, dvacet tisíc obletů Země, 833 milionů kilometrů vesmírného putování. Také čtrnáct zmařených lidských životů a zklamání některých nadějí. Zalistujte historií raketoplánů a připomeňte si první let Enterprise, dým, v němž vyhasly životy posádky Challengeru či fascinující snímky z oběžné dráhy.

Jak to vlastně všechno začalo? V roce 1969 začali Američané přemýšlet, co přijde po projektu Apollo, vesmírných lodích, s nimiž lidé poprvé přistáli na jiném kosmickém tělese - na Měsíci.

Spustit infografiku

Připomeňte si milníky třicetileté éry raketoplánů

Plány to byly smělé: za tři roky vyšleme na dráhu okolo Země menší orbitální stanici, v roce 1975 začneme létat s raketoplány, za další rok vznikne stálá stanice s lidskou posádkou kroužící kolem Měsíce. Vyzkoušíme atomový motor, kolem roku 1990 bude na oběžné dráze Země stanice s dvanácti kosmonauty, stálá základna na Měsíci a začneme přemýšlet o Marsu...

Ale konstruktéři měli na mysli i přízemnější cíl: plavidlo, které bude moci letět do vesmíru až stokrát, uveze sedm lidí a dvacet tun nákladu a časem nahradí klasické rakety. Vznikl tak nejsložitější stroj, který lidé do té doby postavili, se 2,5 milionu součástek a 370 kilometry kabelů.

Ve čtvrtek večer odstartoval k poslednímu letu raketoplán Discovery. Derniéra během letoška čeká i Atlantis a Endeavour. Pak se tyto kosmické stroje stanou uzavřenou kapitolou průzkumu vesmíru.

Celá sestava - orbitální část, palivová nádrž a dva doutníky raketových motorů po straně - vážila víc než dva tisíce tun a stála přes dvě miliardy dolarů.

Začátek byl velmi nadějný: 12. dubna 1981, na den přesně dvacet let po slavném letu Jurije Gagarina, zaburácely motory Columbie a oči světa se upnuly k Johnu Youngovi a Robertu Crippenovi, kteří v ní dva dny létali kolem Země. Američané poprvé vypustili pilotovaný stroj, který předtím neozkoušeli v automatické verzi - to je v kosmonautice dost velké riziko.

Expedice dopadla skvěle, kompozitní destičky tepelného štítu dobře odolaly žáru (z více než 34 tisíc jich odpadlo jen šestnáct) a nové éře kosmonautiky zdánlivě nestálo nic v cestě. Konstruktéři si byli jisti vysokou spolehlivostí raketoplánů.

Mýlili se, dva stroje havarovaly v okamžicích, kdy to nikdo nečekal. Sedmičlenné posádky zahynuly. Způsobily to chyby a nepozornost pozemního personálu, ale to není omluva. (čtěte Pokračujeme na plný výkon, zněla poslední slova z Challengeru)

Také příprava raketoplánů ke startu byla složitější, než se čekalo. Každý start vyšel asi na 600-750 milionů dolarů, navíc vysílaných družic nebylo tolik. Rychlý nástup miniaturizace umožnil satelity značně zmenšit a k jejich vynášení postačily klasické rakety. Novou práci raketoplány dostaly při stavbě Mezinárodní kosmické stanice. Rovněž vynášely těžké astronomické a špionážní družice.

Třebaže americké raketoplány odvedly velký kus práce, ukázaly se - aspoň v této konfiguraci - být slepou cestou. Ovšem to se při rozvoji nové techniky občas stává, to je riziko všech tvůrců.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jednotky Duvdevanu při zatýkání v izraelském Bejr El. (7. října 2015)
Češi cvičili v Izraeli s elitní jednotkou určenou ke krocení Palestinců

V Izraeli tento týden skončilo čtrnáctidenní cvičení speciálních sil izraelské a české armády. Podle listu The Jerusalem Post se konalo na základně Ceelim v...  celý článek

Ulice Barcelony den po teroristickém útoku (18. srpna 2017)
Odborník: Španělé už odhalili desítky spiknutí, útok byl otázkou času

Hrozba radikálního islamismu není ve Španělsku nová, říká odborník na politický terorismus Miroslav Mareš. Od 90. let tamní policie překazila desítky pokusů o...  celý článek

Plácneme si? ...takto asi gesto míněno nebylo. Kancléřka Angela Merkelová se...
V září nevolte Merkelovou, apeluje Erdogan na německé Turky

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan vyzval turecké voliče v Německu, aby ve volbách udělili politickým stranám lekci a aby nevolili kancléřku Angelu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.