Podle agentury AP by oznámení Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC) mohlo uspíšit zahájení rozhovorů o ukončení letitých násilností. Propuštění unesených si vláda v Bogotě kladla za podmínku jakéhokoli vyjednávání. Šest zadržovaných už velení FARC slíbilo propustit k loňskému 27. prosinci, ale jejich osvobození nakonec odložilo.
FARCHlavní kolumbijská gerilová skupina FARC je aktivní od 60. let minulého století. V roce 2002 měla asi 20 tisíc bojovníků, v současnosti je jejich počet odhadován na osm tisíc. Za více než čtyři desetiletí si jejich boj s vládními jednotkami vyžádal nejméně 120 000 mrtvých, především civilistů. FARC své aktivity financují především z obchodu s drogami, ale i z vydírání a vymáhání výkupného za unesené osoby. |
Svůj slib FARC doplnily oznámením, že propustí na svobodu deset lidí, které před lety povstalci unesli a dodnes zadržují. Podle údajů kolumbijské vlády nicméně bojovníci FARC vězní nikoli deset, ale nejméně dvanáct lidí. "Dost už triků a podvodů, nevíme ani, kde rukojmí jsou. Pusťte je hned!" napsal v první reakci na Twitteru kolumbijský prezident Juan Manuel Santos.
Spojené státy zařadily FARC na seznam teroristických organizací. Na dopadení šéfa FARC Timoleona Jimenéze vypsala americká vláda odměnu pět milionů dolarů, zhruba poloviční částku na jeho dopadení vypsala také kolumbijská vláda. V minulosti na Jimenéze vydala už skoro 120 zatykačů.
Gerila se až do současnosti řídila pravidlem, že než by měly bezpečnostní složky rukojmí osvobodit, tak je ozbrojenci raději zabijí. Například v roce 2007 členové FARC zabili jedenáct regionálních poslanců, které předtím pět let zadržovali. Mylně se prý domnívali, že na ně útočí vojsko.
V posledních letech FARC utrpěla dvě rány, obě jí zasadily bezpečnostní složky. Nejprve v roce 2008, když se jim povedlo osvobodit zadržované humanitární pracovníky a někdejší prezidentskou kandidátku Ingrid Betancourtovou, a pak loni v listopadu, kdy zabili někdejšího šéfa FARC Alfonse Cana.
