Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vláda prosadila tři čtvrtiny návrhů, nejčileji ji interpeloval Paroubek

  13:28aktualizováno  13:28
Nejaktivnějším poslancem co do interpelací na vládu byl v končícím volebním období Jiří Paroubek, navzdory předčasným volbám jich stihl 114. Ve své statistice to uvedlo sdružení KohoVolit.eu. Legislativní proces zdárně dokončily tři čtvrtiny vládních návrhů.

Tradiční obrázek končícího funkčního období Sněmovny: Jiří Paroubek u řečnického pultu. | foto:  Petr Topič, MAFRA

Tradiční statistikou sdružení KohoVolit.eu, přestože nejde o univerzální měřítko pracovitosti poslance, je docházka do Sněmovny. "V uplynulém volebním období na tom byli zdaleka nejhůře sociálnědemokratičtí poslanci Michal Hašek a David Rath," uvedl datový analytik KohoVolit.eu Kamil Gregor.

Podrobný přehled

Sdružení KohoVolit.eu také poskytlo detailní přehled aktivity poslanců a úspěšnosti sněmovních tisků prostřednictvím tabulek v Google Documents.

Tabulky si můžete stáhnout zde a zde.

Ratha sice z pohledu docházky srazilo jeho zadržení a následná vazba, do Sněmovny ale málo chodil i předtím.

Co se týče počtu vystoupení na schůzích, nejvyšší "skóre" mají členové předsednictva Sněmovny, členové vlády a předsedové klubů, u nichž lze vyšší aktivitu očekávat přirozeně.

"Z řadových poslanců vynikli v tomto směru Miroslav Opálka z KSČM či Ivan Ohlídal z ČSSD. Rekordmanem v počtu interpelací na členy vlády je Jiří Paroubek se 114 interpelacemi. To představuje skoro dvě interpelace za jednu schůzi, a to včetně schůzí, kdy se interpelace vůbec nekonaly," uvedl Gregor.

Nejúspěšnějším předkladatelem návrhů zákonů byla vláda, 72 % jejich návrhů úspěšně prošlo legislativním procesem. Ostatní předkladatelé, typicky poslanci či skupiny poslanců, uspěli ve 24 % případů.

Kvůli rozpuštění Sněmovny spadne pod stůl 164 návrhů zákonů. Dalších 33 návrhů sice stačilo odejít ze Sněmovny, ale ještě neprošlo přes Senát a prezidenta. Pokud by Senát normy vrátil či je vetoval prezident, také by zmizely v nenávratnu.

Ve funkčním období Sněmovny 2010 až 2013 vzniklo 1 135 sněmovních tisků. Více než polovinu tvoří návrhy zákonů, zbytek připadá na mezinárodní smlouvy, písemné interpelace, zprávy a další druhy tisků.

Daty použitými v analýze jsou výpisy z oficiální parlamentní databáze, které zveřejňuje Poslanecká sněmovna.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.