Pavel Eybert z Táborska byl v Senátu od jeho vzniku v roce 1996. Volby nikdy...

Pavel Eybert z Táborska byl v Senátu od jeho vzniku v roce 1996. Volby nikdy neprohrál, ale letos už nekandidoval a ve středu přišel po dvaceti letech na svou poslední schůzi Senátu | foto: Josef Kopecký, iDNES.cz

Senát ušetřil 90 miliard na gripenech, zaplatil se, říká končící senátor

  • 122
Tím, že Senát zarazil nákup zbytečně velkého množství stíhaček Gripen, ušetřil podle končícího senátora Pavla Eyberta z ODS 90 miliard korun. „Senát vydělal na celou svojí existenci,“ řekl iDNES.cz Eybert. Byl v Senátu od jeho vzniku v roce 1996, nikdy neprohrál volby. Letos už nekandidoval a ve středu přišel na schůzi horní komory parlamentu naposledy.

V Senátu jste byl od začátku jeho existence. Teď v něm po dvaceti letech končíte ze svého rozhodnutí. Nikdy jste volby neprohrál, letos už jste nekandidoval. S jakými pocity odcházíte?
Odcházím s pocitem vykonané práce, kterou jsem tady nějaká léta dělal. Bylo to mé rozhodnutí už před šesti lety, že jsem kandidoval naposledy, protože si myslím, že je to až až těch dvacet let.

Kdy podle vás Senát zafungoval jako pojistka, jak se o něm taky mluví?
Například při rozhodování o nákupu gripenů, kdy nám generalita armády tvrdila, že minimum, které musí ochraňovat Českou republiku, je 36. Bylo to za nějakých devadesát miliard a Senát se tomu vzepřel. To byl jeden takový počin. A já říkám, že si tím Senát vydělal na celou svoji existenci. Dluh 90 miliard by byl značný. Pak se k tomu připočtou nějaké úroky a Pán Bůh ví, kam až by se to vyšplhalo. Senát zafungoval taky v době, kdy padla Nečasova vláda a přijímal opatření Senátu, v té době byl jedinou komorou parlamentu.

Končící senátoři dostanou odchodné, Škromach si přijde na 600 tisíc

Za těch dvacet let, kdy jste byl senátorem, bylo v jeho čele několik lidí - teď to je Milan Štěch, před tím to byl Přemysl Sobotka či Petr Pithart. Kdo z nich podle vás Senát řídil nejlépe?
Všichni, kteří Senát řídili, a nezapomeňme ani Líbu Benešovou, ho řídili dobře. Nedocházelo k tomu, že by byli upřednostňováni ti, kdo jsou v koalici. Nejvíc vzpomínám na začátky Senátu, kdy to tu bylo nejlepší, postupně se to přece jen hodně začalo politizovat.

Jak vnímáte to, s čím přišli ministr financí a šéf ANO Andrej Babiš a po něm i prezident Miloš Zeman, že by Senát měl být zrušen (více čtěte zde)?
Já rétoriku pana Babiše chápu. Těšil se na to, že tady bude mít poměrně silné zastoupení, ale nevyšlo mu to, a tak během jednoho dne změnil radikálně názor. Samozřejmě ta volební účast, která je ve druhém kole nízká, je problémem a handicapem Senátu. Většina těch, jimž jejich kandidát nepostoupil do druhého kola, pak už nepřijdou, protože už nemají koho volit.

Právě v senátním obvodě Tábor, který jste dvacet let zastupoval, byl emocionálně vypjatý duel, druhé kolo bylo mezi ministrem Janem Mládkem z ČSSD a starostou Mladé Vožice Jaroslavem Větrovským za ANO, který vyhrál. Jak jste ten souboj vnímal?
Já jsem proti ministru Mládkovi kandidoval v těch předchozích volbách, vyhrál jsem asi o 750 hlasů a byla to také vypjatá volba. Pana Větrovského znám osobně, pro Mladou Vožici jsem jako senátor také vyřizoval pár věcí, lidsky si rozumíme, ale byl tu pro mě handicap, že kandidoval za ANO, což pro mě není skupina lidí, kterou bych zrovna musel podporovat. Ministr Mládek to podle mě s kampaní přehnal. Ať jste otevřel jakékoli noviny, tak na vás vykoukl a už to nebylo úměrné.

Často za námi přijdou sami poslanci, abychom zákon opravili

Ještě k té myšlence pana Babiše, který by chtěl zrušit Senát. Přišel teď s možností udělat to jako ve Švédsku, že by si „kapři sami vypustili rybník“, tedy že by se senátorům zaplatila doživotní renta za zrušení horní komory parlamentu (více o nápadu Babiše zde).
Podívejte, já myslím, že Senát svou funkci má. Hodně práce udělal na čištění zákonů. Často se stane, že z Poslanecké sněmovny přijde nedokonalý zákon, někdy i oni sami přijdou na to, že schválili nedokonalý text, chtějí to opravit a bez Senátu by to už nešlo. Další věc - ústavní zákony, volební zákony. Pokud by se ve Sněmovně vyhrotila situace, nebo by tam byla absolutní většina jedné strany, bylo by jednoduché předělat ústavu nebo volební zákony a to by nebylo zrovna dobré. Mohlo by to směřovat k určitému diktátu jedné strany a už by se nikdy nemusely konat svobodné volby. Proto má Senát smysl.

Ostatně i za opoziční smlouvy, na níž se podílela vaše strana, byla přece snaha měnit ústavu, ale v Senátu pro to nebyla ústavní většina...
To je jeden z těch případů. Pan Babiš prohlásil, že Senát brzdí ústavní proces. Já jsem za to rád, protože v České republice strašně často měníme zákony, máme mnoho zákonů. Senát pomáhá také svojí korekcí. Nějakých šedesát zákonů vůbec nebylo přijato do právního řádu České republiky, Senát také vrátil 300 zákonů a šedesát procent z nich bylo přijato v podobě navrhované Senátem. Má také řadu jiných funkcí. Pořádáme tu veřejná slyšení, projednáváme petice, děláme semináře.

Kdybyste měl zmínit jednu věc, na kterou jste hrdý, že jste se na ní mohl v Senátu podílet, která by to byla?
Zmínil bych zákon o Národním parku Šumava, který byl schválen hlasy prakticky všech senátorů, ale bohužel jsme nedostali sluchu v Poslanecké sněmovně. Na tom zákoně spousta lidí odpracovalo spoustu práce a byl by to zákon ku prospěchu Šumavy. Tady na něm bylo velké porozumění, já jsem byl jeho zpravodajem. Ale Sněmovna to nepřijala a už ten zákon asi nikdy mít nebudeme.

A co budete dělat po odchodu z horní komory parlamentu?
Mám ještě dva roky v Chynově na radnici, kde jsem starostou od roku 1990. Ještě mě taky přemluvili, abych kandidoval do krajského zastupitelstva, takže budu v zastupitelstvu Jihočeského kraje, ale přece jen si myslím, že to bude menší objem pracovního zatížení, než to bylo v Senátu.

Dokonce se schylovalo k tomu, že jste mohl být za ODS koaličním zastupitelem.
Tady zapůsobil pan Babiš svým rezolutním ne pro jihočeskou organizaci ANO, kdy pohrůžkou zrušení celé organizace jim nařídil, aby uzavřeli koalici s ČSSD.

Na druhou stranu ve všech krajích, kde má být hejtman za ANO, budete v koalici.
Je to zajímavé, ale tady si pan Babiš přeje, aby byl hejtman pan Zimola z ČSSD. Bude moci oslabovat předsedu strany Bohuslava Sobotku a tím pádem i sociální demokracii. A to se panu Babišovi hodí.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video