"Další kandidaturu bych už nepřijal, zastávám názor 'jednou a dost'." Takovými slovy udělal František Duchoň tečku za desetiletým mandátem v Ústavním soudu. Téměř šestašedesátiletý soudce hodlá věnovat čas dějinám mořeplavby, lodního stavitelství, námořního práva či studiu "fenoménu zla" v člověku.
František DuchoňV soudcovské kariéře působil v Ústí nad Labem, Jihlavě a u Nejvyššího soudu. Za normalizace z justice odešel a byl podnikovým právníkem. Nemá žádné další profesní plány, jde do důchodu. Chce se mimo jiné zabývat ze všech možných hledisek fenoménem zla v člověku a dějinách. "Cítím, že zlo, zejména v této době, dostává mnoho podob, dosud nevídaných, soustavně jinak pojmenovávaných, a díky tomu má 'zelenou'. Jeví se mi, že v zájmu nějaké 'podivné korektnosti' jsme přestali nazývat podstatu mnohých jevů pravými jmény," uvedl Duchoň. "Zlu je nutno čelit vždy, bez ohledu na to, v jaké podobě přichází," reagoval na stížnost Dělnické strany proti jejímu rozpuštění. Jako soudce zpravodaj řešil průlomový spor publicisty Jana Rejžka a zpěvačky Heleny Vondráčkové. Justice od té doby vychází z názoru, že veřejně známí lidé musejí snést vyšší míru kritiky. |
S odchodem soudce Duchoně se sbor ústavních soudců dál ztenčil. Pozici totiž letos opustila místopředsedkyně soudu Eliška Wagnerová.
A prezident Václav Klaus neuspěl u Senátu ani s předsedou Městského soudu v Praze Janem Sváčkem, ani s exposlancem ČSSD Zdeňkem Koudelkou. Obě jména mu horní komora parlamentu, ovládaná sociálními demokraty, hodila na hlavu.
Stížností je čím dál víc, soudcům zaberou víc času
Ústavních soudců tak nyní zbývá jen třináct z patnácti, což se může projevit v průměrné délce rozhodování. Zároveň stále přibývá návrhů a stížností a zbývající soudci tak mají více práce.
"Příliv nových ústavních stížností neustává, naopak oproti minulým letům stále roste, což se nepochybně odrazí v prodloužení průměrné doby řízení před Ústavním soudem," řekl generální sekretář soudu Tomáš Langášek.
Příští rok navíc končí funkční období dalším osmi soudcům: v lednu Jiřímu Muchovi, poté postupně následují Miloslav Výborný, předseda Pavel Rychetský, místopředseda Pavel Holländer, Vojen Güttler, Dagmar Lastovecká, Jan Musil a Jiří Nykodým.
Řadu nových soudců ale už nebude navrhovat Václav Klaus, který skončí ve funkci prezidenta. Nové ústavní soudce by tak navrhoval například Jan Fischer či Miloš Zeman, kteří nejvíc bodují v průzkumech před historicky první přímou volbou prezidenta České republiky.
Těžké shánění devíti hlasůÚstavní soud rozhoduje o řadě věcí "kvalifikovanou většinou" devíti hlasů. Například o zrušení zákonů (třeba reforem ve zdravotnictví), o ústavní žalobě proti prezidentovi nebo o mezinárodní smlouvě. A sehnat 9 hlasů ze 13 může být těžší, než kdyby soudců bylo 15. |
Za první republiky Ústavní soud nefungoval sedm let
"Pokud by odcházející soudci nebyli v přiměřené době nahrazeni soudci novými, hrozí značné průtahy v řízení před Ústavním soudem na úkor účastníků řízení, případně úplná paralýza činnosti Ústavního soudu," uvedl Langášek.
Když naposledy v roce 2004 klesl počet soudců na jedenáct, přestal Ústavní soud rozhodovat o takzvaných plenárních věcech, tedy návrzích na změny a rušení zákonů nebo vyhlášek. Řízení obnovil až po doplnění dvanáctého soudce.
Úplnou paralýzu zažil prvorepublikový Ústavní soud v letech 1931 až 1938. Politická reprezentace se tehdy nedokázala dohodnout na jménech nových soudců celých sedm let.
