Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Lidé v tísni mají mít nárok na bydlení. Vláda chystá tři úrovně kvality

  16:29aktualizováno  16:29
Asi půlmilionu lidí, kteří mají problém se zajištěním střechy nad hlavou, by v budoucnu měl stát poskytovat tři možná řešení. Nejtěžší případy by dostaly krizové bydlení. Dalšími stupni obydlí pak bude sociální byt a dostupný byt. Počítá s tím koncepce sociálního bydlení představená na úterní konferenci v Senátu.

(Ilustrační fotografie) | foto: Miroslava Strnadová, 5plus2.cz

Vláda dokument projedná v únoru, načež začne připravovat zákon o sociálním bydlení. Ten by měl vstoupit v platnost v lednu roku 2017.

Podle Vládní koncepce prevence bezdomovectví v Česku hrozí ztráta bydlení více než stovce tisíc lidí. Náměstkyně ministryně práce Zuzana Jentschke Stöcklová (ČSSD) uvádí dokonce číslo 521 tisíc lidí. „Specifické u nás je, že na ubytovnách je hodně rodin s dětmi. To se v západních zemích nestává, tyto rodiny bývají zachyceny,“ uvedl na středeční konferenci Štěpán Ripka z Platformy pro sociální bydlení.

V Česku bez domova

Vládní koncepce prevence bezdomovectví uvádí, že v Česku je kolem 30 tisíc lidí bez přístřeší. Dalším statisícům lidí ztráta bydlení hrozí, a to kvůli nízkým příjmům či dluhům.

Nejohroženější skupinou jsou osamělé seniorky a senioři, početné rodiny, domácnosti nezaměstnaných i samoživitelek a samoživitelů.

Za dva roky by proto měl začít fungovat třístupňový model sociálního bydlení. Lidé v tísni by podle závažnosti své situace měli mít možnost získat krizové bydlení, sociální byt či dostupný byt. Poskytnout by je měly obce.

„Model je určen lidem, kteří nemají bydlení. Jsou to nejen bezdomovci, ale i lidé v ubytovnách, azylových domech, mladí po odchodu z dětských domovů, senioři, dlouhodobě nezaměstnaní, oběti domácího násilí, lidé v nevyhovujících podmínkách, postižení či samoživitelé,“ uvedla náměstkyně. „Neznamená to, že se všichni 1. ledna 2017 přestěhují do dostupného bydlení,“ podotkla Jentschke Stöcklová.

O sociální bydlení bude moci požádat člověk v tísni. Prověří ho úřad práce, posoudí jeho majetek a příjem. Potřebným vydá osvědčení, poté budou moci pomoc získat.

Mezi noclehárnou a azylovým domem

Krizové bydlení by podle náměstkyně mělo být „něco mezi noclehárnou a azylovým domem“. Lůžko či pokoj v něm by mohli dostat lidé, kteří nemají kde bydlet. Zůstat by v něm mohli maximálně šest měsíců, pak by měli postoupit do dalšího stupně. Celou dobu se jim budou věnovat sociální pracovníci.

Výdaje na nájmy rostou

Nájemné a platby za služby podle ministerstva pro místní rozvoj stále více zatěžují rozpočty domácností. V roce 2010 vynakládaly domácnosti průměrně 16,7 procent svých příjmů na bydlení, zatímco v roce 2013 to bylo o dvě procenta více. Nejvíce si pohoršily domácnosti s nezaměstnanými členy, ty vynakládaly v roce 2010 30 procent na bydlení a v roce 2013 již 39 procent.

Následovat má sociální byt. Toto jednodušší bydlení by mělo mít nižší standard. I tady by se lidem věnovali sociální pracovníci. Posledním stupněm by měl být dostupný byt, tedy běžný byt k trvalému bydlení. Obec by s člověkem uzavírala smlouvu na dva roky. Jedenkrát ročně by se ale příjem rodiny znovu posuzoval. Pokud by se zvýšil, bylo by možné zvednout o něco nájem. Když se situace lidí zlepší, obstarají si na trhu svůj vlastní byt.

Podle náměstkyně by obce mohly získat peníze na rekonstrukce či výstavbu bytů z EU z integrovaného regionálního operačního programu, a to ještě před platností zákona o sociálním bydlení. „Počítáme s tím, že obce by měly mít nějaké procento bytů. Bavíme se o ideálním stavu za deset let - mohlo by to být pět procent všech bytů v obci. Je to zatím číslo k diskusi,“ uvedla Jentschke Stöcklová.

Na bydlení pro chudé přispěje Evropská unie

Ministerstvo pro místní rozvoj podle své náměstkyně Kláry Dostálové o programu ještě s EU jedná. Počítá se zatím s částkou kolem 338 milionů eur (asi 9,38 miliardy korun) a se vznikem čtyři tisíce bytů. Podpora se ale nebude týkat Prahy. Další sumy mají plynout do zateplování či rekonstrukcí.

Obce by mohly využít také byty neziskových organizací či církví nebo si je  pronajmout i od soukromníků. Ti by sice dostávali o něco nižší než tržní nájem, ale zase po delší dobu. Měli by také jistotu, že byt dostanou zpět v pořádku, podotkla Jentschke Stöcklová.

Podle náměstkyně ministra pro lidská práva Kateřiny Valachové by obrysy zákona mohla vláda dostat v červnu, do konce letošního roku by pak mohly být na stole paragrafy. „Velmi proto potřebujeme, aby vláda měla jasný názor jak dál už v únoru,“ dodala Valachová.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.