(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: SPÚ

Stát chce umořit sucho přehršlí koncepcí. Hrozí zmatek, tvrdí právníci

  • 103
Vláda na konci července schválila Koncepci ochrany před následky sucha. Podle odborníků je to zdařilý materiál, který však může kolidovat s řadou dalších plánů a strategií. Minimálně čtyři z nich se už dnes zabývají změnou klimatu nebo odolností ekosystémů. Podle státu se ale koncepce nestřetávají.

Na nejasnosti upozornil Jan Pavouk ze společnosti Deloitte Legal, který se věnuje vodnímu právu. „Boj proti následkům sucha je předmětem již tolika materiálů, že odborná veřejnost se často ztrácí v hodnocení, zda ten konkrétní materiál, který má před sebou, je materiálem závazným, tedy jestli je povinnost ho dodržovat, či zda se jedná o pouhé doporučení,“ uvedl pro iDNES.cz.

Aktuálně přijatá koncepce sama upozorňuje na návaznost na Strategický rámec 2030 - vize odolné ekosystémy, Strategii přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR, Národní akční plán adaptace na změnu klimatu či na Strategii resortu ministerstva zemědělství do roku 2030. Koncepce také hovoří o opatřeních, která mají zvýšit retenci vody v krajině. Ta mohou přijít do střetu s národními plány povodí nebo vodním zákonem.

Vykonavatelé konkrétních opatření - ministerstva, kraje, obce - budou muset každý svůj krok s těmito dokumenty porovnávat.

„Pokud chce kdokoliv realizovat jakýkoliv záměr v oblasti alespoň potenciálně dotčené suchem nebo blízkostí vodního zdroje, musí se vypořádat s řadou právních a koncepčních dokumentů, z jejichž aspektů musí svůj záměr hodnotit. Mezi jinými tuto oblast upravuje předmětný plán povodí a z toho vyplývají omezení,“ podotkl advokát a vodohospodářský expert z Deloitte Legal Zdeněk Horáček.

V potaz se musí brát také pásma vodního zdroje či hygienické ochrany, zemědělský půdní fond nebo erozní vyhláška. „Výčet těchto vlivů zdaleka není konečný a souhrn všech omezení nemusí znát ani příslušný úředník,“ dodal Horáček.

Podle ministerstev zemědělství a životního prostředí státní strategie proti suchu si navzájem nepřekáží.

Voda jako vzácnost. V Přibicích roky nepršelo

Mluvčí resortu zemědělství Markéta Ježková uvedla pro iDNES.cz, že nejnovější koncepci provází usnesení vlády, které vyjmenovaným ministrům a také hejtmanům a primátorům měst ukládá, aby respektovali daný dokument a realizovali konkrétní opatření v návaznosti na další koncepční a strategické materiály. Jakým způsobem se to daří doplňovat, se dozví vláda v souhrnné zprávě v roce 2022.

„Bylo rozhodnuto, že se nebude vytvářet samostatný „akční plán“ Koncepce, ale většina opatření se bude realizovat prostřednictvím již dříve schválených strategických materiálů,“ dodala mluvčí ministerstva životního prostředí Jarmila Krebsová.

Zlepšování stavu půdy může narazit u vlastníků pozemků

Odborníci na sucho a hospodaření s vodou, které server iDNES.cz oslovil, nové koncepci důvěřují. Za krok správným směrem to považuje bioklimatolog z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR Zdeněk Žalud. Koncepce vychází z monitoringu, který zpracovává vedle Českého hydrometeorologického ústavu také projekt Intersucho, do jehož týmu Žalud patří.

Koncepce v bodech

Koncepce navrhuje pět okruhů opatření, které by měly přispět k ochraně před následky sucha a nedostatkem vody.

  • Vytvoření informační platformy o suchu a rozvoj stávajícího monitoringu.
  • Rozvoj a posilování vodních zdrojů
  • Zlepšení péče o půdu a množství a kvalitu vody v rámci zemědělství
  • Zvýšení retenční a akumulační schopnosti krajiny
  • Podpoření principů zodpovědného hospodaření s vodou napřít státními sektory

Možnou překážkou by podle něj mohla být oblast vlastnických vztahů a s tím spojená legislativa. „V rámci respektu k osobnímu vlastnictví nikdo nepřinutí vlastníka půdy, aby na svém pozemku přijal věcné břemeno, které ho omezí, i když by mělo pro krajinu pozitivní dopad (například omezení intenzivní zemědělské činnosti kvůli ochraně povrchových vod, pozn. red.). Koncepce to řeší jen okrajově. ČR je jediný stát EU, co nemá zákon o prodeji zemědělské půdy. Ten by mohl i v oblasti retence vody a hospodaření s vodou přinést významný pozitivní posun,“ dodal Žalud.

Zkomplikovat snahy o zlepšení stavu půdy v Česku by podle Žaluda mohly i zastaralé údaje. „Poslední komplexní inventarizace půd se provedla v 70. letech minulého století a dnes je půda mnohde v jiné kondici. Pokud například pracujeme s údaji, že je někde černozem a ona je již díky erozi a dalším faktorům zdegradovaná až na chudou regozem (lehká písčitá půda, pozn. red.), je její retenční schopnost výrazně nižší,“ dodává k snahám zvyšovat schopnost půdy zadržovat vodu.

Případných rozporů s plány povodí se neobává ani Mark Rieder, ředitel Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka. „Vzhledem k tomu, že garanty vodního zákona jsou ministerstvo zemědělství a ministerstvo životního prostředí, předpokládám, že si jakoukoliv kolizi pohlídali. Ve Sněmovně je navíc předložena novela vodního zákona,“ uvádí.

„Stejně tak je to s plány dílčích oblastí povodí, kde jsou zase z vodního zákona zpracovateli podniky povodí. Předpokládám, že i oni si pohlídali, aby vše nebylo minimálně v rozporu se schválenými plány,“ dodává.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video