Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

iDNES.cz / Zprávy

  • Úterý 23. září 2014. Berta

V Praze roste koncentrační tábor, přiblíží mstu za Heydricha

  10:21
Na Karlově náměstí v Praze už stojí plot, za nímž v následujících dnech dělníci se stroji postaví koncentrační tábor. Tedy přesněji řečeno jeho část inspirovanou zařízením v Mauthausenu, kde po atentátu na Heydricha zemřelo 261 Čechoslováků. Akce připomene nacistickou mstu za smrt Reinharda Heydricha.

Unikátní muzeum

  • "Koncentrační tábor" se začne v Praze na Karlově náměstí stavět 23. května. Jedinečné a netradiční muzeum bude otevřeno v neděli 27. května - v den sedmdesátého výročí útoku na Reinharda Heydricha.
  • Výstava na Karlově náměstí potrvá až do 18. června. Tedy do dne, kdy v nedaleké kryptě kostela Cyrila a Metoděje podlehlo sedm parašutistů po několikahodinovém boji stonásobné přesile nacistů.
  • Náklady na výstavbu tábora pocházejí se soukromých zdrojů.
  • Na návštěvníky budou čekat tři budovy v oploceném areálu, v nichž najdou výstavu a promítací sál.

V parku na Karlově náměstí vyroste vzorek koncentračního tábora obehnaného ohradou, ostnatým drátem a sedmimetrovou strážní věží.

Tlampače budou chrlit oznámení o popravách, vyhlášky stanného práva a hned u vchodu do koncentračního tábora má korzovat ozbrojená stráž. Možná drsný, ale užitečný zážitek z centra Prahy.

A ještě před několika lety nemyslitelná věc. Avšak kdo projde tímto koncentrákem, měl by získat věrohodný obraz o atentátu na Reinharda Heydricha, domácím odboji i teroru, který po smrti jednoho z nejvlivnějších nacistů třetí říše hitlerovci jako mstu rozpoutali.

"Tábor symbolizuje hrůznou nacistickou vyhlazovací mašinerii. A my chceme navíc připomenout její souvislost s atentátem, který se odehrál před sedmdesáti lety," vysvětluje ředitel organizace Post Bellum Mikuláš Kroupa. Ta získala k výstavbě tábora-muzea povolení.

Tábor bude veřejnosti otevřen v neděli 27. května - v den sedmdesátého výročí atentátu na architekta holokaustu a jednoho z nejmocnějších nacistů třetí říše Heydricha. Na místě zůstane až do 18. června. Tedy do dne, kdy sedm parašutistů podlehlo v roce 1942 v kryptě kostela Cyrila a Metoděje (je jen pár desítek metrů od Karlova náměstí) stonásobné přesile jednotek Waffen SS.

Fotogalerie

Kroupa má pro akci parašutistů Josefa Gabčíka a Jana Kubiše, kteří Heydricha zlikvidovali, jen slova obdivu. Ale vadí mu, že ve stínu jejich hrdinství zůstávají stovky lidí, kteří parašutistům pomáhali a kteří na to mnohdy doplatili životy (čtěte více o honu na "bezejmenné" odbojáře).

V odvetě za smrt Heydricha Němci vyvraždili celé rodiny i s nezletilými dětmi. Koncentrační tábor na pražském Karlově náměstí má připomínat ten v Mauthausenu, v němž nacisté po útoku na Heydricha popravili 261 Čechoslováků, z toho 126 mužů a 135 žen.

Neznámí pomocníci parašutistů

"Celé rodiny parašutistů, odbojářů a jejich spolupracovníků byly v jediném dni popraveny. Jde o jednu z nejděsivějších nacistických odvet, jako je vyhlazení Lidic, Ležáků, popravy v Kobylisích, utrpení vězňů v Terezíně či strašné mučení odbojářů v sídle gestapa v Petschkově paláci," říká Kroupa.

Napřed bomba

Historik zpochybnil léta známou verzi o úderu na Heydricha

Kubiše a Gabčíka zná podle něj téměř každý, avšak ty, kteří jim pomáhali a bez jejichž odvahy by se parašutistům akce nikdy nepovedla, skoro nikdo. Hlavně tyto neznámé tváře výstava připomene. Desítky jejich tragických příběhů sbírali lidé z Post Bellum 11 let. Doplňují je fotografie s životopisnými daty lidí, kteří byli popraveni či spáchali sebevraždu, když je gestapo odhalilo.

Zvláštní skupinu tvoří sedm příběhů nacistů, kteří jsou odpovědni za smrt tisíců lidí. "Ať již jde o Heydricha, K. H. Franka, gestapáka Geschkeho anebo esesáka Treuenfelda," říká Michal Šmíd z Ústavu pro studium totalitních režimů, který se na výstavbě podílí. A Mikuláš Kroupa dodává: "Je důležité znát dětství i vše, co tyto zločince k jejich činům motivovalo a proč z nich vyrostly takové zrůdy. Proto nabízíme jejich profily."

Tábor bude výjimečný i přednáškami historiků, jichž se mohou lidé ptát na vše, co je zajímá.

Autor:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© Copyright 1999–2014 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.