Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

V Praze roste koncentrační tábor, přiblíží mstu za Heydricha

  10:21aktualizováno  10:21
Na Karlově náměstí v Praze už stojí plot, za nímž v následujících dnech dělníci se stroji postaví koncentrační tábor. Tedy přesněji řečeno jeho část inspirovanou zařízením v Mauthausenu, kde po atentátu na Heydricha zemřelo 261 Čechoslováků. Akce připomene nacistickou mstu za smrt Reinharda Heydricha.

Unikátní muzeum

  • "Koncentrační tábor" se začne v Praze na Karlově náměstí stavět 23. května. Jedinečné a netradiční muzeum bude otevřeno v neděli 27. května - v den sedmdesátého výročí útoku na Reinharda Heydricha.
  • Výstava na Karlově náměstí potrvá až do 18. června. Tedy do dne, kdy v nedaleké kryptě kostela Cyrila a Metoděje podlehlo sedm parašutistů po několikahodinovém boji stonásobné přesile nacistů.
  • Náklady na výstavbu tábora pocházejí se soukromých zdrojů.
  • Na návštěvníky budou čekat tři budovy v oploceném areálu, v nichž najdou výstavu a promítací sál.

V parku na Karlově náměstí vyroste vzorek koncentračního tábora obehnaného ohradou, ostnatým drátem a sedmimetrovou strážní věží.

Tlampače budou chrlit oznámení o popravách, vyhlášky stanného práva a hned u vchodu do koncentračního tábora má korzovat ozbrojená stráž. Možná drsný, ale užitečný zážitek z centra Prahy.

A ještě před několika lety nemyslitelná věc. Avšak kdo projde tímto koncentrákem, měl by získat věrohodný obraz o atentátu na Reinharda Heydricha, domácím odboji i teroru, který po smrti jednoho z nejvlivnějších nacistů třetí říše hitlerovci jako mstu rozpoutali.

"Tábor symbolizuje hrůznou nacistickou vyhlazovací mašinerii. A my chceme navíc připomenout její souvislost s atentátem, který se odehrál před sedmdesáti lety," vysvětluje ředitel organizace Post Bellum Mikuláš Kroupa. Ta získala k výstavbě tábora-muzea povolení.

Tábor bude veřejnosti otevřen v neděli 27. května - v den sedmdesátého výročí atentátu na architekta holokaustu a jednoho z nejmocnějších nacistů třetí říše Heydricha. Na místě zůstane až do 18. června. Tedy do dne, kdy sedm parašutistů podlehlo v roce 1942 v kryptě kostela Cyrila a Metoděje (je jen pár desítek metrů od Karlova náměstí) stonásobné přesile jednotek Waffen SS.

Fotogalerie

Kroupa má pro akci parašutistů Josefa Gabčíka a Jana Kubiše, kteří Heydricha zlikvidovali, jen slova obdivu. Ale vadí mu, že ve stínu jejich hrdinství zůstávají stovky lidí, kteří parašutistům pomáhali a kteří na to mnohdy doplatili životy (čtěte více o honu na "bezejmenné" odbojáře).

V odvetě za smrt Heydricha Němci vyvraždili celé rodiny i s nezletilými dětmi. Koncentrační tábor na pražském Karlově náměstí má připomínat ten v Mauthausenu, v němž nacisté po útoku na Heydricha popravili 261 Čechoslováků, z toho 126 mužů a 135 žen.

Neznámí pomocníci parašutistů

"Celé rodiny parašutistů, odbojářů a jejich spolupracovníků byly v jediném dni popraveny. Jde o jednu z nejděsivějších nacistických odvet, jako je vyhlazení Lidic, Ležáků, popravy v Kobylisích, utrpení vězňů v Terezíně či strašné mučení odbojářů v sídle gestapa v Petschkově paláci," říká Kroupa.

Napřed bomba

Historik zpochybnil léta známou verzi o úderu na Heydricha

Kubiše a Gabčíka zná podle něj téměř každý, avšak ty, kteří jim pomáhali a bez jejichž odvahy by se parašutistům akce nikdy nepovedla, skoro nikdo. Hlavně tyto neznámé tváře výstava připomene. Desítky jejich tragických příběhů sbírali lidé z Post Bellum 11 let. Doplňují je fotografie s životopisnými daty lidí, kteří byli popraveni či spáchali sebevraždu, když je gestapo odhalilo.

Zvláštní skupinu tvoří sedm příběhů nacistů, kteří jsou odpovědni za smrt tisíců lidí. "Ať již jde o Heydricha, K. H. Franka, gestapáka Geschkeho anebo esesáka Treuenfelda," říká Michal Šmíd z Ústavu pro studium totalitních režimů, který se na výstavbě podílí. A Mikuláš Kroupa dodává: "Je důležité znát dětství i vše, co tyto zločince k jejich činům motivovalo a proč z nich vyrostly takové zrůdy. Proto nabízíme jejich profily."

Tábor bude výjimečný i přednáškami historiků, jichž se mohou lidé ptát na vše, co je zajímá.

Autor:




 




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vyhlášený havlíčkobrodský klub Vagon musel před dvanácti lety ustoupit nově...
Ve Vagonu začala sláva mnoha kapel. Dnes na místě klubu jezdí autobusy

Před dvanácti lety musel ustoupit novému autobusovému nádraží kultovní havlíčkobrodský klub Vagon. Zlatou éru zažil v letech 1999 až 2005. Začínala tam celá...  celý článek

Aktuálně zateplovaný dům v Okružní ulici ve Žďáře nad Sázavou o labutě nepřišel.
Labutě na domě v sídlišti Stalingrad zůstanou, jinde je skryl polystyren

Nejstarší sídliště ve Žďáře nad Sázavou, kterému i přes pokusy o přejmenování nikdo neřekne jinak než Stalingrad, v minulosti kvůli zateplování přišlo o kus...  celý článek

Bývalá rumunská tenisová hvězda Ilie Nastase ještě předtím, než byl vyveden z...
Kontroverzní Nastase může být českým konzulem, Zaorálek jej pozval do Prahy

Ministerstvo zahraničí zvažuje, že jmenuje bývalého tenistu Ilie Nastaseho honorárním konzulem ČR v Rumunsku. Ministr Lubomír Zaorálek se s ním kvůli tomu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.