Komunisty si nechte, zní z Bruselu

  • 164
(Od zpravodaje MF DNES) - Evropským poslancům se nelíbí, že z nových členských zemí přijde do struktur unie i nemálo bývalých komunistů. Největší frakce Evropského parlamentu, Evropská lidové strana, chce, aby lidé spojení s totalitním útlakem neměli v EU a jejích orgánech místo.

Text plánované rezoluce dosud není dopracován, jeho pracovní verze je však poměrně tvrdá.

Vyzývá budoucí evropské úředníky i poslance parlamentu, aby "odkryli své profesní i politické aktivity v bývalých komunistických státech", tedy přiznali, co všechno dělali v éře komunistických diktatur.

A zároveň jim připravovaný text říká, že jejich účast není vítána a aby upustili od převzetí evropského postu v případě, že tvořili součást utlačovatelské struktury těchto režimů.

Rezoluce také vyzývá, aby strany v příštím Evropském parlamentu nepřijímaly podobné lidi do svých řad ani v případě, že uspějí v letošních volbách do Evropského parlamentu.

Pokud Evropská lidová strana (EPP) rezoluci v tomto znění schválí, bude to těžká rána nadějím na pohodlné místo v Evropě pro každého, kdo si nějak zadal s bývalým režimem. Bude se totiž týkat nejen někdejších komunistických předáků, ale i různých tajných agentů a příliš horlivých plnitelů komunistické vůle a zvůle.

Podle zdrojů Evropské lidové strany však text zatím "není konečnou verzí". Návrh je zatím předběžný a kongres, který začíná ve středu, ho může do čtvrtka, kdy se o něm hlasuje, ještě značně změnit.

Mluvčí strany Robert Fitzhenry ale očekává, že "budou přijaty základní body rezoluce, tedy odsouzení totalitních režimů a výzva, aby politické skupiny nepřijímaly do svých řad lidi, zodpovědné za velké porušení lidských práv".

"Je to můj nápad. Chtěla jsem, aby byly uznány oběti komunismu," vysvětluje iniciátorka rezoluce, lotyšská zástupkyně v Evropském parlamentu Liena Liepina. "Obětí komunistických režimů bylo tolik milionů a na mezinárodní úrovni o nich ještě nikdo nic neřekl," dodává.

I patnáct let od pádu komunismu zůstávají někdejší komunistické špičky v politice. Například: maďarský ministr zahraničí László Kovács býval členem ústředního výboru komunistické strany. Ještě výše to dotáhl nynější polský prezident Aleksander Kwasniewski, který byl v ministrem polské komunistické vlády.

Nynější polský premiér Leszek Miller byl tajemníkem ústředního výboru. Jeden z jeho předchůdců a nynější ministr vnitra Józef Oleksy byl v devadesátých letech obviněn, že působil jako agent sovětské KGB. A nynější maďarský premiér Péter Medgyessi přiznal svou práci pro komunistickou tajnou službu.

Právě v Maďarsku byly údaje o rezoluci zveřejněny poprvé a v zemi to vyvolalo poprask. "Západ má také minulost. Nestavíme se proti tomu, aby členové bývalé strany diktátora Francesca Franca byli součástí EPP - naopak jsme šťastni, že se demokratizovali," odmítl rezoluci Gyula Hegyi, který v parlamentu zastupuje maďarské socialisty. Jeho stranu vede do voleb právě ministr Kovács.

"Malé ryby" může postihnout jen výzva, aby neměly žádnou šanci na politické místo v EU. Právě ta však v konečném znění rezoluce být nemusí - jasnou podporu má zatím jen požadavek, aby žádná strana parlamentu nepřijímala do svých řad lidi, spjaté s komunistickým útlakem.

I když EPP navržená opatření proti činitelům totalitních režimů zmírní, bude její prohlášení prvním odsudkem komunismu, za kterým stojí významná evropská síla.

,

Video