"Na tento výsledek má vliv to, že je ODS v opozici, a tudíž nemá vládní odpovědnost. ODS navíc během prezidentských voleb vystupovala směrem k veřejnosti na rozdíl od vládní koalice jednotně," vysvětluje sociolog z agentury Stanislav Hampl. "Výsledek voleb, tedy zvolení Václava Klause, pak úspěch ODS jen umocnil," dodává.
Sílící pozice komunistů podle Hampla vychází zejména z toho, že voliči odcházejí od sociálních demokratů. Od ledna si komunisté polepšili o 3,5 procenta hlasů. Naopak volební prognózy sociálních demokratů se v posledních třech měsících loňského roku neustále zhoršují.
Události souvisící s volbami prezidenta v letošním roce tento pokles jen urychlily. Ještě v říjnu by ČSSD získala necelých 30 procent. V prosinci už jen osmadvacet a v lednu pak málo přes čtyřiadvacet procent hlasů.
Příznivější časy nastávají pro nejmenší z vládních stran. Podle průzkumu se Unie svobody-DEU již odrazila ode dna svých preferencí. Stále by však v případě voleb nezasedla ve sněmovních lavicích. Dnes by jí totiž svůj hlas dalo jen 4,7 procenta voličů. Ještě v prosinci to nebyla ani čtyři procenta.
"Na zlepšujícím se výsledku nejmenší strany se podepsalo mimo jiné i to, že unie jasně na kongresu ukázala, že je jednotná. Svou roli mohlo sehrát i zvolení Petra Mareše do čela strany," dodává Stanislav Hampl.
Lidovcům přisuzuje volební prognóza výsledek necelých devíti procent hlasů. To je horší výsledek než v předchozích měsících (v prosinci i lednu by KDU-ČSL dostala deset procent hlasů). Žádná jiná z mimoparlamentních stran by do Poslanecké sněmovny nepronikla.
Z výzkumu dále vyplývá, že by se voleb zúčastnilo 77,5 procenta občanů. To je o něco více, než je dlouhodobý průměr. Přibližně třiadvacet procent voličů, tedy výrazně více než v minulých měsících, není rozhodnuto, komu by dali svůj hlas.
