Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Soud zamítl žalobu na Semelovou kvůli výrokům o Horákové

  15:03aktualizováno  16:36
Obvodní soud pro Prahu 1 zamítl žalobu právníka a člena TOP 09 Michala Kincla na poslankyni Martu Semelovou a KSČM. Kincl požadoval veřejnou omluvu za výroky Semelové v České televizi. Zpochybnila například, že výpověď Milady Horákové byla vynucená, okupaci ČSSR v roce 1968 pak označila za internacionální pomoc.

Soudce Pavel Freibert v odůvodnění svého verdiktu uvedl, že on sám sice s výroky komunistické poslankyně nesouhlasí, ale že je správné, že je může říkat veřejně. Lidem se tím prý nejlépe připomene doba, jejíhož návratu se Kincl bojí. Samotnému Kinclovi ale podle soudu žádná újma nevznikla, a proto Freibert musel jeho žalobu zamítnout.

Soudní síň byla zaplněna do posledního místa, řada lidí se dovnitř vůbec nedostala. Semelová i Kincl se jednání zúčastnili osobně. Semelová už na úvod prohlásila, že žalobu považuje za absurdní a nesmyslnou. „Vidím to jako útok na svobodu slova,“ řekla k žalobě.

Její právní zástupce Čestmír Kubát řekl, že kauza je politickým sporem. „Nejde o žalobu na ochranu osobnosti. Nejdůležitější je politická angažovanost žalobce,“ uvedl.

Fotogalerie

Kincl však vystoupení Semelové v diskuzním pořadu chápal jako zásah do vlastní morální integrity. „Žalobce po zhlédnutí předmětného pořadu pocítil strach a úzkost z možné restaurace zločinného totalitního komunistického systému,“ napsal v žalobě.

Kincla pobouřilo zejména šest odpovědí Semelové v pořadu ČT24 Hyde Park na otázky redaktora Bohumila Klepetka. V nich uvedla například to, že obsazení Československa v roce 1968 bylo internacionální pomocí, nebo že Milada Horáková se přiznala bez donucení.

Nelíbí se mu také, že Semelová označila Vasila Biľaka za pozitivní postavu dějin a odmítla, že by spolupracovníci StB byli neslušní lidé. StB označila za organizaci chránící ekonomické zájmy země, která jednala v plném právu.

„Tyto výroky nejsou kompatibilní s historickými fakty tak, jak je během svého života žalobce poznal, a vyřčené hodnotící soudy nekorespondují s kategoriemi slušnosti, pravdy a morálky včetně demokratických principů, se kterými se ztotožňuje žalobce,“ napsal Kincl v žalobě.

Podpořit ho přišel europoslanec Jaromír Štětina, který se výroky Semelové cítí také ohrožen. „Dostávám výhrůžné dopisy od členů KSČM, a tyto projevy sílí po každém projevu, který paní Semelová pronese,“ řekl. Soudce ho ale neuznal jako takzvaného vedlejšího účastníka řízení. „Neshledávám právní zájem pana Štětiny na výsledku řízení žalobce,“ vysvětlil Freibert.

Omluvu žádal Kincl především po komunistické straně, která se od výroků své poslankyně nedistancovala, což podle něj znamená, že s nimi souhlasí. Pro případ, že by tomu tak nebylo, chtěl Kincl omluvu přímo od Semelové. Po vyhlášení rozsudku uvedl, že se odvolá.

Podívejte se, za které výroky podal Kincl na Semelovou žalobu:

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.