Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Komunistická továrna zpracovávala shnilé maso. Pykal muž, který to odhalil

  11:01aktualizováno  11:01
Zkažené maso, salámy z plesnivých produktů či tuny zapařeného vepřového sádla. To vše se dostávalo v 50. letech lidem na stůl, pokud si koupili výrobky z tehdejší přerovské továrny Ormil. Veterinář Slavoj Dostál praktiky odhalil a stálo ho to kariéru.

Slavoj Dostál dodnes marně usiluje o rehabilitaci. | foto: Petr Janeček, MAFRA

Svůj příběh popsal exkluzivně pro MF DNES.

Za to, že tehdejší mladý pracovník olomoucké krajské veterinární správy upozornil na hazardování se zdravím obyvatel, byl "degradován" a o svých zjištěních musel mlčet. "Mohlo být hůř, byla padesátá a mohli mě klidně poslat na oprátku," říká dnes veterinář, který se marně dožaduje rehabilitace.

Otřesné praktiky při zpracování masa v Ormilu neměl veterinář šanci zarazit. Komunistům, kteří podniky tehdy ovládali, se nelíbilo, že čerstvý absolvent brněnské veterinární medicíny nedostatky neututlal. Navíc nechal zkažené maso odvézt do kafilerie, takže továrna nemohla plnit plány socialistické pětiletky.

Slavoje Dostála za to přeřadili nejprve z Přerova do Hranic a nakonec až do důchodu pracoval u olomoucké veterinární správy, ovšem bez možnosti kariérního růstu.

Na co jste v přerovské továrně a zdejších jatkách narazil?
Byla to hrůza. Ve skladech na Velké Dlážce nebo v Čechově ulici, které byly mimo areál masných závodů i jatek, hnilo maso v kádích. Skladovalo se tam při devatenácti nebo více stupních v hloubce masa. Minimálně sedm vagonů masa, ve kterých byly kýty a šunky, bylo na odpis. Později jsem zjistil, že v Přerově vyráběli ze zkaženého masa turistické salámy. Navíc některé plesnivé salámy zakopávali mimo závod nebo polili benzinem a pálili. Otřesná byla i sušárna salámů pod střechou fabriky. V létě tam bylo až 35 stupňů, a to bylo mimo všechny výrobní předpisy. Samotnou kapitolou bylo sádlo, které dávali horké do plechových krabic. Zapařeného sádla jsem tam objevil deset tisíc kilo.

Dostalo se takové zboží i do obchodů a lidem na stůl?
Nepochybně. Vím, že některé zkažené salámy se prodávaly třeba v Prostějově.

Co jste dělal, aby se to změnilo?
Okamžitě jsem zakázal výrobu například turistického salámu v době veder. Měnil jsem způsoby skladování, aby odpovídaly zákonům, a nechal zničit všechno zkažené maso.

Člověk by čekal, že za něco takového dostanete pochvalu...
Krajský veterinární šéf doktor Bronec mi v roce 1957 přijel oznámit, že mi přiděluje nového mladého kolegu. V té době jsem držel kontrolu ve svých rukou, takže jsem se stal nepohodlným. A to jen kvůli tomu, že jsem začal uplatňovat hygienické zásady, a tím podnik neplnil socialistický plán. Tehdejší stranický aparát si nakonec našel oporu právě v mém novém kolegovi a začali pomalu připravovat mé odvolání.

Jak vaše odvolání vysvětlili?
Dostal jsem z okresního národního výboru na vědomí, že jsem se stal důvodně podezřelý z ohrožení důležitých obecných zájmů. Nechali mi třicet procent platu a přesunuli mne do Hranic. A to jsem ještě dopadl dobře. Uvědomte si, že byla padesátá léta, takže mě klidně mohli poslat na oprátku.

Slavoj Dostál

Bývalý pracovník olomoucké veterinarní stanice Slavoj Dostál.Narodil se roku 1927 v Olomouci. Vystudoval veterinární medicínu v Brně. V roce 1951 nastoupil jako veterinární lékař prohlídky masa a hygienik potravin živočišného původu do Krajské veterinární správy v Olomouci. V roce 1954 zjistil vážné nedostatky na přerovských jatkách a v tamním masném závodě.

V Hranicích jste si ale zadělal na další "problémy"...
Situace tam byla podobná. Jeden z techniků jatek například zpracovával maso z nucených výseků a z nich pak vyráběl jídlo pro hosty zdejší restaurace U Kostelíčka. To bylo proti všem předpisům. Nebo jsem zjistil, že sanitní porážeči v nedalekém Přerově vařili nepoživatelné maso pro psy, které pak dávali tamním policistům.

Tak jsem volal na bezpečnost, že nevěřím, že půlky prasat se špekem a se sádlem vozí psům, když pes žere jen maso, a ne sádlo.

Myslíte, že podobná situace byla i jinde v zemi?
Můj první nadřízený doktor Hrstka, který bohužel zakrátko zemřel, mne v roce 1954 poslal do Prahy na kontrolu při první celostátní spartakiádě. Tam jsem strávil měsíc a po celé Praze jsem kontroloval výrobu potravin živočišného původu. A i zde bohužel zpracovávali smradlavé maso nebo zkysané salámy. V Parku kultury a oddechu například vyrobili deset tisíc chlebíčků ze zkaženého salámu. Nebo pro strávníky spartakiády vařili padesátilitrové hrnce zkysaného guláše, které jsem okamžitě zkonfiskoval. Mohla vypuknout epidemie.

Přesuňme se do poloviny šedesátých let, kdy jste na základě četných žádostí dostal zpět místo v Olomouci. Byla cítit změna s přicházejícím pražským jarem?
V 60. letech mě sice nejprve očistili, přiznali, že jsem v padesátých letech neohrožoval žádné národní zájmy, a umožnili mi pracovat v Olomouci. Po srpnu 1968 mne však degradovali na takzvaného subalterního neboli obyčejného zaměstnance, kterým jsem byl až do důchodu v roce 1988. Celou dobu jsem musel mlčet o tom, jak to v 50. letech v Přerově vypadalo.

V posledních letech se snažíte o rehabilitaci. Jak vaše úsilí pokračuje?
Celý život jsem byl kvůli své práci špiněný a hanobený. Zkoušel jsem se kvůli tomu bezvýsledně obrátit na kancelář přerovského primátora nebo na kancelář ombudsmana. Tam mi řekli, že i přesto, že jsem za cenu osobní újmy hájil zájmy spotřebitelů během totality, není na můj případ možné uplatnit nároky o mimosoudní rehabilitaci. Dodnes to cítím jako křivdu, která je nejen duševní, ale i finanční. Když jsem například působil v Hranicích a jezdil na kontroly do okolních obcí, musel jsem si jako nepohodlný vše hradit sám. Spočítal jsem si, že mě to za ta léta stálo 147 tisíc korun. Tuto částku kromě nezaplatitelné ztráty na cti požaduji bezvýsledně dodnes.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Hygienici: Školní obědy nutričně nevyhovují, je třeba změnit zákon

Hygienici ze Státního zdravotního ústavu si vzali na paškál školní stravování, aby zjistili, jak se jídelnám daří naplňovat výživová doporučení. Výsledek?...  celý článek

Po několikaměsíční rekonstrukci se v pondělí 31. října opět otevřel pro zájemce...
Rodiče posílali peníze na plavání dětí, šly ale do trenérovy firmy

Peníze, které rodiče poslali do znojemského plaveckého oddílu, nešly za dětmi, ale do soukromé firmy jejich trenéra. Tomu teď hrozí trestní stíhání za...  celý článek

Otevřená věznice Jiřice
VIDEO: V první otevřené věznici bydlí odsouzení v domcích a krmí klokany

U nápravného zařízení v Jiřicích na Nymbursku byla v pondělí představena první takzvaná otevřená věznice v České republice. Je to pilotní projekt, jehož cílem...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.