Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Komunisté zuřili, když se lidé bouřili proti sovětským raketám na Libavé

  5:34aktualizováno  5:34
Měla to být bezproblémová akce. Když Moskva po podepsání tajných smluv o rozmístění jaderných zbraní v Československu poslala počátkem roku 1983 na Libavou jednotku s balistickými raketami SS-12, nikdo neočekával nějaký výrazný nesouhlas obyvatelstva. Po celé zemi se však objevila řada protestních akcí. Komunistický režim zuřil a protesty tvrdě trestal.

Balistická raketa středního doletu 9K76 Temp-S. - Raketa 9K76 Temp-S v kódovém označení NATO nazývané SS-12 Scaleboard na mobilním odpalovacím zařízení. Právě takovými byla vyzbrojena sovětská raketová jednotka na Libavé. | foto: FAS

Počátkem roku 1983 sovětská armáda rozmístila ve vojenském prostoru Libavá na Olomoucku přísně střeženou jednotku vyzbrojenou balistickými raketami 9K76 Temp-S (v kódovém označení NATO nazývané SS-12 Scaleboard) schopné nést jaderné hlavice. Místní obyvatelé, kteří na Libavé a v okolí žili a většinou pracovali jako občanští zaměstnanci pro československou armádu, neměli o skutečných úkolech a výzbroji téhle jednotky ani tušení.

Jinde však vyvolalo rozhodnutí o umístění sovětských raket u lidí velké znepokojení a vlnu protestů. "Pro vedení KSČ, které bylo zcela závislé na sovětské podpoře, to byla velmi nepříjemná situace,"  konstatoval historik Petr Blažek z Ústavu pro studium totalitních režimů, který se tehdejšími protestními akcemi zabýval.

Seriál - Sověti na Libavé

Co ukrývali Sověti na Libavé? Jak pobyt cizí armády poznamenal osudy místních obyvatel? A jak obyvatelé Československa na konci osmdesátých let reagovali na informace o přítomnosti jaderných zbraní na území státu?
První díl: Co ukrývají lesy na Libavé? Sověti odtud mohli začít totální zkázu
Druhý díl: O ničivých zbraních za humny neměli lidé na Libavé ani tušení

Například Charta 77 reagovala na zprávu o rozmístění sovětských raket vydáním otevřeného dopisu západním mírovým organizacím, ve kterém mluvčí Charty vyjádřili podporu k zastavení závodů ve zbrojení.

Domácí vládní představitele pak ve zvláštním dokumentu mluvčí Charty uvádějí, že jim i několika dalšími signatářům Charty bylo "nepokrytě vyhrožováno trestním postihem, vysloví-li se k rozhodnutí vlády ČSSR o rozmístění raket na našem území".

Právě v prostředí kolem Charty 77 se začaly sepisovat první protestní petice. Za jejich organizátora označili příslušníci Státní tajné bezpečnosti (StB) na konci listopadu 1983 Jaroslava Šabatu, který byl 29. listopadu v Praze zadržen na 48 hodin a pak bez jakéhokoliv právního podkladu donucen vrátit se zpět do Brna. Podobně byli zadrženi a "vyhoštěni z Prahy" i další lidé.

Krátká zmínka o protestní petici v Brně se dokonce dostala do několikasvazkových dějin Ruska, jako jedna z mála zmínek o událostech v Československu.

To přímo v místech, kde Sověti pečlivě ukrývali tři palebná stanoviště s raketami, lidé o protestech a tvrdých represích státu vůbec nevěděli. "Petice s k nám neměly šanci dostat, byla to uzavřená zóna," říká pamětník Jan Hňátek. Ten na Libavé v té době pracoval a žil. Zapojit se do podpisové akce by podle něj zcela jistě znamenalo okamžité vyhození z práce a stěhování jinam.

Za podpis hrozil vyhazov z práce

Historik Blažek protesty proti sovětským raketám zmapoval již před časem ve sborníku nazvaném Ostrůvky svobody. Doslova mezinárodní pozornost si podle něj získala kauza aktivisty Jana Pukalíka, který v listopadu 1983 sbíral v Blansku podpisy pro protijadernou rezoluci.

Už 19. listopadu 1983 byl Pukalík odveden příslušníky Veřejné bezpečnosti z práce na místní okrskovou stanici. V cele strávil noc, aby byl druhý den podroben několikahodinovému výslechu příslušníky StB. Když se pak z výslechu vrátil domů, zjistil, že mu Státní bezpečnost mezitím doma udělala nezákoně domovní prohlídku a zabavila některé písemnosti.

Raketová jednotka na Libavé

Do Československa byla sovětská raketová jednotka převelena z Ukrajiny jako reakce na rozmístění amerických raket Pershing 2 v Německu.Hlavní základna 122. raketové brigády byla v Hranicích na Moravě. Jednotka měla podle různých zdrojů ve výzbroji 39 operačně taktických raket 9M76 a 24 odpalovacích zařízení 9P120 na automobilech MAZ-543. Šlo o nejničivější zbraň, která kdy na území Československa byla. Ačkoliv byla jednotka mobilní, byla podle odborníků určena jen pro prvních několik desítek minut jaderné války. Palebná postavení byla tři na okrajích vojenského prostoru Libavá. Nešlo o klasická raketová sila ale o takzvané "granity" - ocelové "garáže" zapuštěné do země, do kterých se skrylo celé vozidlo s odpalovacím zařízením a raketou. Podobně jednotky měla sovětská armáda také v bývalé NDR.

V dubnu 1984 byl zatčen znovu a obviněn z pobuřování. Za sbírání podpisů pod petici proti šíření jaderných zbraní na území ČSSR mu hrozilo až tříleté vězení. Proti zatčení Pukalíka protestovali i zástupci mírových skupin v zahraničí a aktivista byl nakonec z vazby propuštěn. Soud mu však nařídil ambulantní léčbu na psychiatrii. V květnu 1985 byl případ mladého aktivisty prezentován jako exemplární kauza porušování práv během mezinárodní mírové manifestace ve francouzském městě Limoges.

Známý je také případ signatáře Charty 77 a člena Jazzové sekce Petra Cibulky, který organizoval v listopadu 1983 podobnou podpisovou akci v národním podniku Geofyzika Praha. Tehdy k jeho velkému překvapení podepsali téměř všichni. "Kromě nejtvrdších bolševiků. Připadal jsem si jako z jiné doby a z jiné země," vzpomínal Cibulka.

Podpisová akce tehdy nicméně skončila výslechy signatářů na úřadovnách StB, kde někteří své podpisy odvolali. Jediným postiženým byl nakonec sám Cibulka, který přišel o práci.

V únoru 1984 byla ale prezidentu Gustávu Husákovi a vládě odeslána dosud největší petice proti rozmístění sovětských jaderných zbraní v Československu, kterou otevřeně podepsalo na tu dobu nevídaných 939 lidí.

Petiční akce proti raketám však nebyly organizovány jen v režii tuzemských aktivistů a disidentů. Například britská mírová organizace CND (Campaign for Nuclear Disarmament) odeslala československým vládním představitelům dokonce česky psaný dopis s protestem proti rozmísťování sovětských raket.

Nápisy na zdech posílaly vojáky domů

Kromě peticí se v té době na několika místech země objevily také protestní letáky. V prosinci 1983 například policie zachytila v Ostravě-Porubě přes dvě stovky letáků s textem: "Postavte se podle svých možností proti ruským raketám v ČSSR. Nebuďte lhostejní. Nenechte z nás udělat štít dvěma velmocím. Co když vaše děti nebudou mít mír? Co vaše svědomí? Za bezjaderné pásmo v ČSSR. Předej dál. Bojujte za mír!"

Samostatnou kapitolou pak byly protestní nápisy na budovách po celé zemi. Na rekreačním zařízení u Heřmaně se v červnu 1984 objevily nápisy: "Sovětské rakety ne! a "Husák zrádce". V Košicích zase v září téhož roku někdo na několik domů napsal: "Nechceme ruské rakety", "Rusi, choďte domov", Rusi von z ČSSR" a "Červení bratia, vráťte sa do rezervácie - Slováci".

Komunistický režim byl z takové nálady mezi lidmi krajně nesvůj a pokud našel autora, "zatočil" s ním po svém. Například Petr Motal v říjnu 1983 nastříkal sprejem nápis "pryč s raketami" na chodník před Městským úřadem v Krnově a na zadní stranu tamější řečnické tribuny. Soud jej poslal za výtržnosti a poškození veřejného majetku do vězení na pět měsíců nepodmíněně.

Podobně skončila i skupinka mladíků ve Frýdku-Místku. V podchodech a na zeď polikliniky napsali hesla proti okupaci sovětskou armádou a hesla proti rozmístění raket. Kromě peněžitých trestů dostali u soudu velmi přísné nepodmíněné tresty vězení od šesti do dvaceti měsíců.

I přes rozsáhlé policejní represe, měly podpisové akce velkou podporu. Podle historika Petra Blažka to bylo hlavně díky tomu, že požadavky byly srozumitelné pro všechny sociální vrstvy společnosti.

"Lidé ozvali v období, kdy bylo rozmístění sovětských raket interpretováno režimem jako výsledek mírové politiky sovětského bloku, v období masových manifestací organizovaných režimem a každodenní propagandistické protiamerické kampaně v oficiálních médiích," říká Blažek. Řada lidí se připojila k peticím proto, že v nich bylo často žádáno stažení raket na "obou stranách", tedy i amerických ze západní Evropy.

Autoři: natoaktual.cz,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Severokorejské rakety v sobotu na vojenské přehlídce na centrálním Kim...
KLDR je jasným nebezpečím, ale Čína větší hrozbou, říká japonský expert

S rostoucím napětím mezi USA a Severní Koreou, kdy Pchjongjang hrozí útokem mezikontinentálními střelami, se pozapomíná na klíčového spojence severokorejského...  celý článek

Švédské ozbrojené síly. Ilustrační snímek
Švédsko prověří obranu kvůli ruským výhrůžkám. Spustí "Auroru 17"

Švédsko v reakci na ruské výhrůžky kvůli sbližování s NATO připravuje největší vojenské cvičení za posledních dvacet let. Zapojí se do něj 19 tisíc švédských a...  celý článek

Polská skupina Orlik na Dnech NATO v Ostravě
Na Dny NATO v Ostravě se slétnou stíhači, akrobaté i průzkumné stroje

Moderní i historické stíhací letouny, průzkumné i transportní stroje a akrobatická skupina. Organizátoři blížících se Dnů NATO v Ostravě slibují na září na...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.