Podle dobového tisku požádali pracující zlínské oblasti, aby jejich budoucí průmyslové sídliště, sloučené ze Zlína, Otrokovic, Malenovic a několika dalších obcí v Podřevnickém údolí, smělo nést jméno Gottwaldov.
"Pracující" nenechali nic náhodě a prosbu podpořili i masovou podpisovou akcí. Ačkoliv se mnozí soudruzi domnívali, že by jméno Gottwaldov mělo nést některé z velkých center těžkého průmyslu, dostal ho Zlín.
"Dokonale se tak završilo zúčtování komunistů s kapitalismem, pro který byl podnikatelský úspěch zlínské firmy Baťa nejvýraznějším symbolem," dodal Valůšek.
Podle novináře Bohumila Kartouska hrál v přejmenování města výraznou roli britský komunista Harry Pollitt. V článku v Moravskoslezském týdnu z roku 1969 Kartousek popisuje, že Pollitt navštívil Zlín v roce 1947.
Během debaty s místními soudruhy přišla řeč na místa, která po sobě pojmenovali bratři Baťové.
"Zlín, moderní průmyslové město, to by si přece zasloužilo přejmenovat. Dnes tu vládnou komunisté, město i podnik budou dále růst... Co ho přejmenovat po nějakém komunistickém potentátovi? Že by se Zlín pojmenoval po Gottwaldovi?" zareagoval Pollitt.
Gottwald jeho nápad zpočátku odmítal. "Soudruzi, nechte to ještě, pomníky by se měly lidem stavět, až už nemohou nic zkazit," řekl prý tehdy. Dalšímu nátlaku však podlehl.
Po delším váhání kývl i generální tajemník KSČ Rudolf Slánský, muž, jehož později Gottwald soudil v monstrprocesu a nechal popravit. V bodě, který zmiňuje podpisovou akci, se oba příběhy znovu spojují. Signatářů, kteří přejmenování žádali, byly desetitisíce.
Změna nastala 1. ledna 1949 a také z národního podniku Baťa se stal Svit, národní podnik v Gottwaldově. Bezprostředně poté se začalo i s plánováním sochy, za svého života se však Gottwald dočkal jen soklu.
