Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Prezidentovo město Zlín? Název Gottwaldov měl zúčtovat s rodinou Baťů

  11:46aktualizováno  11:46
Proč právě Zlín přejmenovali komunisté v roce 1949 na Gottwaldov, když Klement Gottwald k tomuto městu žádný vztah neměl? "Historický název města měl být potlačen, stejně jako jméno rodiny Baťů," vysvětlil ředitel zlínského archivu David Valůšek.

Klement Gottwald shlížel z obřího billboardu na pokládání základního kamene svého pomníku. v roce 1949. | foto: SOkA Zlín

Podle dobového tisku požádali pracující zlínské oblasti, aby jejich budoucí průmyslové sídliště, sloučené ze Zlína, Otrokovic, Malenovic a několika dalších obcí v Podřevnickém údolí, smělo nést jméno Gottwaldov.

"Pracující" nenechali nic náhodě a prosbu podpořili i masovou podpisovou akcí. Ačkoliv se mnozí soudruzi domnívali, že by jméno Gottwaldov mělo nést některé z velkých center těžkého průmyslu, dostal ho Zlín.

"Dokonale se tak završilo zúčtování komunistů s kapitalismem, pro který byl podnikatelský úspěch zlínské firmy Baťa nejvýraznějším symbolem," dodal Valůšek.

Podle novináře Bohumila Kartouska hrál v přejmenování města výraznou roli britský komunista Harry Pollitt. V článku v Moravskoslezském týdnu z roku 1969 Kartousek popisuje, že Pollitt navštívil Zlín v roce 1947.

Během debaty s místními soudruhy přišla řeč na místa, která po sobě pojmenovali bratři Baťové.

"Zlín, moderní průmyslové město, to by si přece zasloužilo přejmenovat. Dnes tu vládnou komunisté, město i podnik budou dále růst... Co ho přejmenovat po nějakém komunistickém potentátovi? Že by se Zlín pojmenoval po Gottwaldovi?" zareagoval Pollitt.

Gottwald jeho nápad zpočátku odmítal. "Soudruzi, nechte to ještě, pomníky by se měly lidem stavět, až už nemohou nic zkazit," řekl prý tehdy. Dalšímu nátlaku však podlehl.

Po delším váhání kývl i generální tajemník KSČ Rudolf Slánský, muž, jehož později Gottwald soudil v monstrprocesu a nechal popravit. V bodě, který zmiňuje podpisovou akci, se oba příběhy znovu spojují. Signatářů, kteří přejmenování žádali, byly desetitisíce.

Změna nastala 1. ledna 1949 a také z národního podniku Baťa se stal Svit, národní podnik v Gottwaldově. Bezprostředně poté se začalo i s plánováním sochy, za svého života se však Gottwald dočkal jen soklu.





Hlavní zprávy

Baví vás vaření?
Baví vás vaření?

Inspirujte se recepty na eMimino.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.