Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Komunisté nekroutí krkem, komunisté volí prezidenta

  1:00aktualizováno  1:00
Václav Klaus a Jan Švejnar opět pohladili starou zaprášenou lahev od vodky a na světlo světa vyskočil džin. Pravda, je ošklivý, jeho minulost je zlopověstná. Když se o ní začne mluvit, duch se jenom šklíbí, ale to nejdůležitější na něm je, že plní přání: může přispět ke zvolení prezidentem.

Václav Klaus se nejspíš v boji o prezidentské křeslo utká pouze s ekonomem Janem Švejnarem. I on bude potřebovat hlasy komunistů. | foto: Michal RůžičkaMF DNES

Komentáře, které rozebírají postoje obou prezidentských kandidátů ke komunistické straně, jsou zasvěcené, rozebírají věci ze všech stran, mrhají však slovy, byť chytrými. Dá se to přece říci jednoduše: když komunisty potřebuji, obrátím se na ně. Jak to jinak vysvětlovat, analyzovat, vykládat?!

Všechno ostatní, co k věci oba kandidáti říkají, je jenom šolichání veřejnosti a doufejme, že i vlastního svědomí. Niccolo Machiavelli konstatoval, že pro politika je relevantní pouze "efektivní pravda".

V tomto zorném úhlu chápejme výroky prezidentských čekatelů o jejich vztahu ke KSČM zvlášť a ke komunismu obecně. A stejně jednoduše a bez složitého mudrování vnímejme i skutečnost, že představitelé komunistické strany mluví o "prezidentském vyjednávání" s mírným posměškem. Vědí, že se bez nich sotvaco obejde.

Památná slova
Nedávno, 21. prosince, tomu bylo osmasedmdesát let, co Klement Gottwald pronesl v Národním shromáždění památná slova: "My jsme stranou československého proletariátu a naším nejvyšším revolučním štábem je skutečně Moskva. A my se chodíme do Moskvy učit, víte co? My se od ruských bolševiků do Moskvy chodíme učit, jak vám zakroutiti krk. A vy víte, že ruští bolševici jsou v tom mistry!"

Věru, razantní prohlášení. Člověk by řekl, že od takového grázla si slušný politik ani kůrku nevezme. O šest roků později, před prezidentskou volbou v pětatřicátém, tančili kolem komunistů – pilných, věrných a vražedné choutky neskrývajících učedníků moskevských škrtičů – volební korteši demokratického kandidáta Edvarda Beneše a slibovali jim modré z nebe. Šlo přece o prezidentský trůn.

Dozajista historické paralely kulhají. Tato je však zvláště naléhavá. Zvlášť položíme-li si otázku, do jaké míry stále trvá onen učednický vztah k mistrům z Moskvy.

Nesporné je, že současní komunisté se svého guru Klementa Gottwalda nikdy řádně nezřekli. Připouštějí, že "chybičky se vloudily", ale základní linie nebyla přece tak špatná. Je-li tomu jinak, nechť mě některý z nich opraví.

Miloslav Ransdorf nedávno dokonce přidal na pomník Milady Horákové dvacet tisíc korun a poučil obecenstvo, že lidé už by se neměli rozdělovat. - více zde

Opět užijme pajdavého historického srovnání: komunisté při jakékoliv debatě o zdejších zločinech při odsunu českých Němců volají: nejprve hovořme o předešlém chování těchto "zrádců republiky".

Měl by tedy pan Ransdorf v případě rozdělování lidí poctivě říci, kdo že začal rozdělovat dle nenávistných měřítek "třídní příslušnosti". Na Gottwalda zbylo by dozajista pěkné místo.

Nicméně nyní se volí prezident, a jde tedy o "efektivní pravdy". Komunisté zastávají v našich poměrech silnou pozici. Nelze třináct procent lidí zbavit volebního práva. Je třeba s nimi demokraticky počítat.

Ovšem většina výroků obou prezidentských kandidátů v této věci dala by se smést ze stolu ne na základě nějakých mravních postulátů, ale prostou úvahou.

Třeba Klausova slova o přejmenování zahraničních komunistických stran a jejich následném působení ve vládě (zatímco, sláva!, u nás k přejmenování nedošlo a komunisté ve vládě nebyli) je polopravda hodná učebnice logiky. Musel by pan dosavadní prezident dodat, kam se vládnutí oněch přejmenovaných ubíralo, jít do hloubky jejich proměn a uznat "neproměnu" našich nepřejmenovaných.

Nicméně vraťme se k pozici komunistů na české politické scéně. Vždy, když se blíží něco složitého, pokoří se před nimi ostatní politici jako kdysi v Canosse císař Jindřich IV. před papežem Řehořem VII. Všelijak to opentlují, ale není jiného výkladu.

Je to záležitost periodická a je třeba si na ni zvyknout. Sebezasvěcenější a sebehlubší analýzy lze nahradit zjednodušeným: bez komunistů se ani pan prezident Vladimír Kučera neupšoukne.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Volební lídr ČSSD, ministr zahraničí Lubomír Zaorálek, a ministryně práce a...
Kdo nechce lidem platit slušnou mzdu, je darebák, prohlásil Zaorálek

Práce má motivovat, kdo to myslí vážně, měl by nás podpořit, hájil ministr zahraničí a volební lídr ČSSD Lubomír Zaorálek plán znovu navýšit minimální mzdu. A...  celý článek

Ilustrační snímek
Senioři i děti zaplatí ročně méně za léky. Senát na to Ludvíkovi kývl

Starším lidem a rodinám s malými dětmi se finančně uleví. Ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík v Senátu obhájil návrh zákona, který lidem nad 65 let a dětem...  celý článek

Řidičský průkaz (ilustrační foto)
O řidičák přijdou nově i neplatiči alimentů za studenty do 26 let

Exekutoři budou moci zabavovat řidičské průkazy i neplatičům výživného za jejich studující děti do 26 let věku. Poslaneckou novelu exekučního řádu ve středu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.