Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Horáková nabízela Gottwaldovi, že vstoupí do KSČ, vykládal Filip

  13:58aktualizováno  16:38
Podrážděně reagoval předseda komunistů Vojtěch Filip na dotaz iDNES.cz, zda by místo jednání Sněmovny neměl jít alespoň položit kytičku na některé z míst připomínající přesně před 67 lety komunisty zavražděnou političku Miladu Horákovou. „Nebudu připomínat setkání Klementa Gottwalda s Miladou Horákovou a její nabídku vstupu do KSČ,“ řekl Filip.

Předseda KSČM Vojtěch Filip a šéf komunistických poslanců Pavel Kováčik ve Sněmovně | foto: Josef Kopecký, iDNES.cz

„Jestli chcete tuto historii, zeptejte se historiků,“ prohlásil Filip. Řekl, že jeho strana má novou, sedmadvacetiletou historii. „V té se nepodílela na žádných excesech ani protiústavních, protizákonných krocích,“ řekl.

Historik Ústavu pro studium totalitních režimů Petr Blažek o žádné nabídce vstupu neví. Přihlášku do KSČ podle něj podal manžel Horákové Bohuslav Horák, což mu později po roce 1949 zkomplikovalo útěk do Spojených států, protože musel v uprchlickém táboře několik let čekat na povolení k pobytu.

Horáková byla popravena v roce 1950 na základě vykonstruovaného procesu za velezradu a spiknutí. Památku Horákové a dalších obětí komunismu připomíná týdenní kampaň, která vyvrcholí výtvarným happeningem v Praze na Kampě.

„Pokud máme být srovnáváni s KSČ, tak připomínám, že na první stránce našich webových stránek KSČM je omluva sjezdu KSČ z prosince 1989, kterou jsme převzali do našeho politického vybavení,“ uvedl Filip.

Pokud jde o Miladu Horákovou, je podle Filipa o něm dobře známo, že byl jedním z těch, kteří přispěli přímo tvůrci její bysty na její vytvoření. „Myslím si, že jsem pro to udělal dost. Jestli chcete něco jiného, abych se nevěnoval práci, to chtějte po někom, kdo nechodí do práce,“ rozčiloval se předseda komunistické strany.

Smířlivěji mluvil šéf poslanců KSČM Pavel Kováčik. „Každý podobný čin spáchaný ve jménu názoru za názor je zločinem,“ řekl. „Nelze lidi trestat jakýmkoli způsobem za to, že projevují odlišný názor. Za tím si stojíme,“ prohlásil Kováčik.

Horáková byla jedinou popravenou ženou v politických procesech padesátých let. Stala se symbolem odporu proti komunistickému režimu. Spolu s ní bylo odsouzeno dalších 12 lidí, tři z nich také k trestu smrti. Nejvyšší soud zrušil verdikty v roce 1968. V roce 1990 zastavil tehdejší generální prokurátor stíhání všech obžalovaných v procesu s Horákovou a rehabilitoval je.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační foto
Znečištěný vzduch bere lidem téměř rok života. Škodí hlavně diesely

Za víc než pět set předčasných úmrtí v Praze a deset až dvanáct tisíc v celém Česku ročně může nadměrné znečištění ovzduší. Ukázala to studie, jejíž výsledky...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Nový kancléř Sněmovny přiznal protiprávní příjmy

Současný kancléř Poslanecké sněmovny Jan Morávek pobíral v minulosti odměny za členství v dozorčích radách tří firem, ačkoliv to bylo v rozporu se zákonem....  celý článek

Kožešinová farma, norek, kůže, kožešina (26. ledna 2017, Velký Ratmírov).
Kožešinové farmy v Česku skončí v lednu 2019, potvrdil Senát

Senát ve čtvrtek pozdě večer schválil zákaz kožešinových farem od konce ledna 2019 beze změn. Období pro jejich likvidaci neprodloužil, nezvýšil ani výši...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.