Komunisté chtějí mluvit do vlastnictví médií

Komunistické straně Čech a Moravy se nelíbí majetkové poměry v českých médiích. To, že většinu českých periodik, celostátních a regionálních televizí a rozhlasových stanic vlastní zahraniční majitelé, prý lidem omezuje možnost získat objektivní a vyvážené informace.

"Křížení vlastnictví je omezeno ve všech státech Evropské unie," řekl podle ČTK místopředseda sněmovny Vojtěch Filip.

Strana už podle něj připravila nástin možné úpravy vlastnických vztahů. Vychází prý z Listiny základních práv a svobod. Ta sice dává každému možnost podnikat, ale zároveň se v ní praví, že zákon může stanovit podmínky a omezení.

"V tuto chvíli máme hotovou právní expertizu. Zatím to ale není v žádném návrhu zákona," doplnila pro iDNES mluvčí strany Věra Žežulková. Komunisté se podle ní domnívají, že by jejich návrh měl projít širokou diskusí.

Výsledný zákon, který by měl určovat vlastnictví médií, není podle Filipa věcí jedné či dvou stran, ale širokého konsensu v České republice i v EU.

VYJÁDŘENÍ MLUVČÍHO MAFRA, a.s.

To, co chtějí komunisté, se mohlo dělat po válce, ale ne teď ve společně Evropě. Celý návrh je nesmyslný. Musí se samozřejmě do určité míry regulovat křížení vlastnictví, ale to v Česku regulováno je, například majitel celostátní televize nemůže vlastnit celostátní rozhlas atd.

Informační technologie dnes umožňují šířit informace tolika způsoby - a další rozvoj nastane po zavedení digitální televize a rozhlasu -, že takováto diskuse nad regulací je zastaralá a nesmyslná.

Bez investic zahraničního kapitálu by naše média zdaleka nebyla tak dobrá, jako jsou dnes. Úroveň mnoha rozhlasových stanic a tištěných periodik je na světové úrovni.

A obráceně: na vzorku našeho mediálního trhu vidíme, že platí pravý opak toho, čím argumentují komunisté. Média vlastněná místním kapitálem jsou neobjektivní a pod politickým vlivem. Jako třeba Haló noviny.

Roman Latuske, člen představenstva a mluvčí MAFRA, a.s.

Návrh komunistů vychází z posouzení toho, jak jsou upraveny tyto poměry v jiných zemích Evropské unie, například ve Francii. "Závěrem bylo, že není vhodné, aby bylo možné příliš velké křížení a příliš velká kumulace velkého množství médií v rukou jedné kapitálové skupiny," vysvětlila Žežulková.

"Jde o to, aby byly poskytovány rozmanité informace a samozřejmě vlastník vliv na média má," doplnila mluvčí strany.

Podle Filipa chce KSČM prosazovat, aby například jeden kapitál nesměl vlastnit více než jedny noviny nebo nesměl majetkově vstupovat do televize či rádia, pokud už bude vlastnit celostátní deník.

Je totiž podle něj potřeba diskutovat i o tom, na kolik se má úprava týkat jednotlivých kapitálových skupin uvnitř unie. I tam si totiž musí hlídat svůj vlastní mediální trh před penězi a majiteli z Asie, Afriky a Ameriky.

Filip také připomněl, že například v 70. letech v Německu dostali zahraniční majitelé médií tři roky na změnu svých majetkových poměrů.