Otázka síly vlivu termínu předčasných voleb do Sněmovny na výsledek je ve vzduchu od pátku. Ten den komunistické Haló noviny zveřejnily rozhovor s prezidentem Milošem Zemanem, v němž hlava státu uvedla záměr vyhlásit volby na 25. a 26. října (původní článek čtěte zde).
Termín volebKonání sněmovních voleb 25. a 26. října je možné, i pokud poslanci odhlasují rozpuštění Sněmovny už 20. srpna. Šedesátidenní lhůta, do které se musejí volby konat (čl. 17 ústavy ČR, odst. 2), začíná běžet okamžikem, kdy prezident rozpuštění Sněmovny podepíše (čl. 62, písm. c), nikoliv samotným hlasováním poslanců (čl. 35, odst. 2). Prezident tak může počkat do konce srpna a pak volby vyhlásit na konec října. Nebo i později. Zdroj: Ústava ČR |
Pomůže načasování voleb na prodloužený víkend levici, tedy stranám, které obecně cílí na chudší či starší a méně cestující část voličů?
"Termín voleb může mít vliv, který rozhodne při hodně těsných volbách, ale rozhodně nezpůsobí nějaké kompletní překreslení politické situace," je přesvědčen sociolog Daniel Prokop z agentury Median, která se mimo jiné zabývá předvolebními výzkumy.
Cestovací víkend pohne výsledkem obvykle jen málo
Dřívější výzkumy podle Prokopa ukazují, že svou volební neúčast v nejdůležitějších volbách - tedy sněmovních - omlouvá nepřítomností v místě bydliště 5-10 % oprávněných voličů.
Lze tedy předpokládat, že konání voleb o "cestovacím" víkendu ovlivní řádově několik procent voličů. Ale jakým směrem se pohne výsledek?
Median zpracovává rozsáhlý roční výzkum, při němž zkoumá mimo jiné vztah mezi politickou orientací voliče a tím, jak často jezdí na víkend. "Počet lidí, kteří tráví alespoň jeden víkend měsíčně mimo domov, je výrazně vyšší mezi pravicově zaměřenými lidmi. Je mezi nimi více majetnějších obyvatel měst. V letní sezoně je to přes 40 % 'pravičáků' a méně než 25 % 'levičáků', v zimní sezoně asi 20 % pravicových a 10 % levicových voličů," říká Prokop.
Vyhovoval by vám termín voleb o prodlouženém víkendu?
Jinými slovy, z těch pěti až deseti procent voličů, kteří zřejmě svou neúčast ve volbách na konci října zdůvodní tím, že nejsou doma, bude pravděpodobně většina pravicově orientovaných - ale na základě dosavadních dat to nevypadá, že by vliv měl činit více než několik málo procentních bodů.
Poslední výzkum Medianu sbíraný na začátku léta nicméně neukazuje, že by šance stran byly v tuto chvíli vyrovnané. ČSSD má ve volebním modelu 34 %, KSČM 18,5 %, TOP 09 15 %, ODS 13 % a KDU- ČSL 5,5 %. Šance jiných stran dostat se do Sněmovny je menší, ale Median upozorňuje, že rozhodně není vyloučena. Záleží na tom, jak přesvědčí voliče, kteří o nich váhají. Výraznou převahu levice dokládají i průzkumy dalších agentur.
Klíčový faktor: motivace obyvatel
Sociologové upozorňují, že reálný vliv konání voleb ve specifickém "cestovacím" víkendu vždy záleží na tom, jak jsou sympatizanti různých stran motivovaní jít k volbám.
Výzkumy sociologa Lukáše Linka například ukazují, že po méně významných volbách (např. do Evropského parlamentu) zdůvodňuje objektivními okolnostmi svojí neúčast asi dvojnásobek lidí. A to přesto, že se konají ve stejném termínu a přítomnost důvodů jako vycestování nebo nemoc by měla být zhruba stejná.
"Záleží tedy na volební motivaci jednotlivých částí obyvatel. Volební neúčast je často konglomerátem více důvodů - neschopnosti vybrat stranu, nechuť z politiky plus nějaký objektivní důvod, například možnost odcestovat. Z něho si člověk pro ospravedlnění neúčasti občas vybírá 'objektivní překážku'. Ale klíčová je nakonec stejně ta motivace se zúčastnit," komentuje to sociolog Prokop.
V současnosti podle něj platí, že konání voleb ve sváteční víkend by mohlo mírně ubrat pravicovým stranám a novým protestním uskupením, jako jsou ANO 2011 nebo hnutí Úsvit. Právě nové subjekty totiž nemívají pevně odhodlané voliče a z principu je ani krátce po svém vzniku mít nemohou. A pravicoví voliči jsou méně angažovaní kvůli zklamání z Nečasovy vlády.
"Pokud se ale ten volební příběh nějak změní, například se z voleb pro pravicově orientované voliče stane hlasování proti stylu politiky Miloše Zemana či proti nadvládě levice, tak ten víkend nemusí mít vůbec vliv nebo může mít i vliv opačný," říká Prokop.
"České společnosti podle mne tahle polarizace a podporování negativní volby neprospívá. Strany by se měly zaměřovat na skutečné příčiny ekonomických frustrací, z nichž do velké míry pramení podpora jakýchkoli kroků Miloše Zemana, podpora KSČM či protestních stran. Ale jako strategie fungovala negativní volba již několikrát," myslí si Prokop.
