Podle zprávy řídil proces získávání kompromitujícího materiálu přímo tehdejší ředitel Vojenského zpravodajství (VZ) Miroslav Krejčík, uvedla televize. Krejčík to popřel a už dříve podal kvůli dokumentu trestní oznámení.
Krejčík, který je připraven svědčit v kauzách spojených s podezřením na korupci kolem armádních zakázek a byl kvůli tomu už zbaven mlčenlivosti, minulý týden řekl, že se po letech seznámil s dokumentem, který "lživě vyprávěl" o jeho aktivitách.
Kvůli dokumentu, který před čtyřmi roky vedl k jeho odchodu z čela VZ, podal trestní oznámení na neznámého pachatele. Krejčík odešel oficiálně sám, neoficiálně se mluvilo o jeho dlouhodobých neshodách s Parkanovou.
Exnáměstci soupeřili o vliv
"Ředitel VZ vydal pokyn k účelovému poskytnutí informací získaných činností VZ neoprávněným osobám ve vedení MO (ministerstva obrany, pozn. red.). Informace byly poskytnuty za účelem diskreditace jedné skupiny z vedení MO (Kopřiva, Šmerda) druhou skupinou z vedení resortu (Barták, Fulík). Tato aktivita souvisí se soupeřením o vliv v resortu MO," stojí ve zprávě, o níž informovala ČT.
Jaroslav Kopřiva, Radek Šmerda, Martin Barták a Jan Fulík působili v minulosti ve vedoucích funkcích na ministerstvu obrany, někteří z nich byli náměstky a Barták byl před volbami ministrem. Jejich jména se objevují v médiích v souvislosti s podezřeními na korupci při armádních zakázkách a dalšími problémy v resortu.
ČT uvedla, že podle zveřejněné zprávy hledal Krejčík ve zdrojích VZ informace týkající se možného přijetí úplatku v souvislosti s vymáháním česko-ruského dluhu v roce 2004. "Je pravděpodobné, že byl tento úkol vydán za účelem diskreditace NMO-V (náměstka ministryně obrany)," stojí ve zprávě.
Tímto náměstkem měl být Kopřiva, který od loňska čelí podezření, že vyjednával provizi za nákup minometů.
Diskreditace Parkanové?
Zpráva, kterou Krejčíkovi podřízení vypracovali bez jeho vědomí, mluví údajně i o tom, že se někdejší šéf VZ snažil diskreditovat i Parkanovou. Řediteli Národního bezpečnostního úřadu a Bezpečnostní informační služby údajně poskytl informace, které by mohly vést k odebrání osvědčení o bezpečnostní způsobilosti náměstka Šmerdy.
"Tato aktivita byla vedena za účelem diskreditace ministryně obrany v rámci 'boje' ředitele VZ proti ministryni obrany," stojí ve zprávě. Krejčík prý také odmítal plnit úkoly, které mu uložila Parkanová s tím, že není jeho nadřízená.
Materiál, který ČT získala, byl podkladem pro to, aby mohla Parkanová Krejčíka odvolat. Ministryně jej tehdy předložila i kolegům ve vládě. "To byla situace, kterou jsem nemohla a ani nesměla dopustit. Tajná služba není od toho, aby se zapojila do mocenských bojů mezi skupinami, které spolu bojovaly," říká k případu Parkanová.
Stejně se vyjádřil i nynější ministr Alexandr Vondra: "Rozhodně by se nemělo stávat, aby se vojenské zpravodajství zaplétalo do jakýchkoli vnitřních sporů."
Krejčík informace ve zprávě ministerstva obrany odmítá. "Ty informace jsou lživé. Jak se říká, není v tom za mák pravdy. Budu usilovat o očištění svého jména, protože se stala nespravedlnost. V neprospěch tohoto státu jsem nic neprovedl," uvedl. Krejčík již podal trestní oznámení a vojenská policie kauzu vyšetřuje jako pomluvu. Maximální trest za takový přečin je rok vězení. "Trestní řízení v současné době běží a s ohledem na jeho stadium nemůžeme poskytovat další informace," řekl mluvčí vojenské policie Jan Čermák.
