"Vláda rozhodne do konce roku," řekl iDNES mluvčí ministerstva obrany Ladislav Šticha.
Rozhodnutí komise není podle něho pro vládu závazné. Premiér Vladimír Špidla se zatím k doporučení komisařů nevyjádřil.
"Je to doporučení komise. Vláda rozhodne do konce prosince," vzkázal po své mluvčí Anně Veverkové.
Švédové nabízeli jako jediní z pěti kandidátů zcela nové stroje. To ovšem podle Štichy není jediným důvodem, proč se komise rozhodla tak, jak se rozhodla.
"Komise vypracovala obrovský fascikl argumentů, který má tisíce stránek. Důvody jsou rozebrány do nejmenších detailů," dodal.
F-16 zůstaly za gripeny
Rozhodnutí komise bylo jednomyslné a s výsledkem souhlasili všichni její členové, poznamenal Šticha.
Belgická nabídka letounů F-16 MLU byla v pořadí druhá, následovaná Kanadou a Nizozemskem. Spojené státy, které lobovaly pro své F-16 Block 15 s novými motory, zůstaly v hodnocení komise na posledním místě.
Vybraných 14 stíhaček by mělo od roku 2005 nahradit zastarávající Mig-21.
Gripeny vyjdou levně
Švédská nabídka na pronájem nových a moderních gripenů, určených původně pro švédské královské letectvo, je výhodnější o to víc, že podle odborníka seznámeného s jejími finančními podmínkami by ani nevyčerpala celý rozpočet vyčleněný ministerstvem obrany.
Spojené státy ale kontrovaly schválenou půjčkou ve výši 550 milionů dolarů a tím, že by se letadla, s životností ještě nejméně 20 let, stala majetkem české strany.
Devítičlenná komise však dala po měsíc analýz přednost novým gripenům.
Vypisuje se soutěž na nové stíhačky
V letech 2005 až 2007 hodlá ministerstvo obrany do stíhaček investovat ročně 1,5 miliardy korun, od roku 2008 do roku 2015 3,5 až čtyři miliardy.
Vláda pořízení stíhaček na pět až deset let označila za strategickou zakázku, a nemusí proto vypisovat veřejnou soutěž. Kabinet zároveň plánuje výběrové řízení na úplně nové letouny.
|
Gripen ještě nebojoval |
|
Stíhačka Jas-39 Gripen, vyvinutá v 90. letech, je prvním víceúčelovým bojovým nadzvukovým letounem čtvrté generace, který je už v operační službě. Letoun švédské společnosti Saab a britské BAE Systems, dvou světových výrobců vojenské a letecké techniky, dosud nebyl použit v žádné bojové akci. Letoun využívají například Švédsko, Jihoafrická republika a nově Maďarsko. Jas-39 Gripen je víceúčelový bojový letoun dosahující nadzvukových rychlostí ve všech výškách. K dispozici je také dvoumístná varianta. Stíhačka je podle výrobce rychle operačně použitelná a vyžaduje jen minimální pozemní podpůrné vybavení. Vyznačuje se novými bojovými možnostmi a údajně i nízkými provozními náklady po celou dobu životnosti. Letoun je poháněn proudovým motorem RM 12 a je vybaven plně integrovanými digitálními systémy. Výrobce uvádí jako jednu z hlavních technických předností aerodynamické řešení kombinující delta křídlo s příďovými výškovými křidélky, které lze také použít jako brzdicí štíty při přistání, což umožňuje výrazné zkrácení přistávací dráhy. Gripen se vyznačuje nízkou hmotností. Ovládání letounu značně usnadňuje konstrukce kabiny se třemi velkoplošnými displeji a ovladači soustředěnými na řídicí a plynové páce. Letoun je vybaven výkonným radiolokátorem Ericsson a díky konstrukci a použitým materiálům je obtížně zjistitelný. Základní výzbrojí letounu je kanon Mauser Bk-27 s řiditelnou kadencí 1100 až 1700 ran za minutu se zásobou 120 nábojů. Letoun je vybaven pěti závěsníky. Základem protiletadlové výzbroje jsou řízené střely (protiletadlové, protizemní, protilodní či další typy). Alternativní výzbrojí k ničení pozemních cílů může být například víceúčelová kontejnerová zbraň. Konsorcium Saab/BAE Systems dosud vyrobilo zhruba 230 letounů Jas-39 Gripen. Více než sto gripenů létá ve švédském vojenském letectvu. |
ČTĚTE TAKÉ:
Stíhačky nabídlo Česku pět zemí
