Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Komise OSN schválila českou rezoluci

  21:29aktualizováno  21:29
Komise OSN pro lidská práva v Ženevě schválila návrh rezoluce vyjadřující znepokojení nad porušováním lidských práv na Kubě, který předložila Česká republika. Rezoluce se nezmiňuje o amerických ekonomických sankcích, které byly původně v rezoluci zařazeny a vyvolaly nelibost Spojených států.

Naposled rezoluci podpořila Francie a EU
Komise OSN pro lidská práva hlasovala o české rezoluci na svém 57. zasedání. Pro návrh hlasovalo 22 států, proti bylo 20, hlasování se jich zdrželo 11.

Na poslední chvíli získala v úterý rezoluce podporu Francie a všech sedmi zemí EU, které jsou členy Komise OSN pro lidská práva, když byl v textu původního návrhu nahrazen odstavec týkající se v obecné rovině ekonomické situace na Kubě.

Za účelem podpory lidských práv a ekonomické prosperity na Kubě by měly členské státy podniknout kroky na zlepšení ekonomické situace kubánského lidu, uvádí se v konečné verzi sporného odstavce.

Dřív se rezolucích spolupodíleo Polsko
Česká republika letos předkládá už třetí takový dokument. V posledních dvou letech se na rezolucích spolupodílelo i Polsko a s iniciativami nesouhlasila pouze Kuba. Česká diplomacie do letošního textu přidala dodatek o ekonomických sankcích vůči Kubě a proti tomu se tentokrát ohradily i USA. Polsko prý kvůli tomu tentokrát svou účast odmítlo.

Zmínku o sankcích neobsahuje ani návrh rezoluce, který ČR odevzdala do sekretariátu komise 11. dubna a který podle diplomatických zdrojů zase měl vést k absenci Francie.

Náměstek českého ministra zahraničí Martin Palouš ocenil právě fakt, že se pro rezoluci podařilo získat Spojené státy i členské země EU, stejně jako další evropské země.

Rezoluce požaduje dialog
Text rezoluce zdůrazňuje potřebu otevřeného a konstruktivního dialogu o lidských právech mezi lidem a vládou Kuby a mezinárodním společenstvím. Celkově rezoluce uvádí, že v oblasti lidských práv nebylo na Kubě dosud dosaženo uspokojivého zlepšení. Vyzývá kubánskou vládu, aby zajistila respektování lidských práv a základních svobod a poskytla uspokojivý rámec zajišťující vládu práva prostřednictvím demokratických institucí a nezávislého soudního systému.

Bere na vědomí opatření, jež Kuba podnikla na podporu náboženské svobody, a vyzývá kubánské úřady, aby v tomto úsilí pokračovaly. Stejně tak bere na vědomí propuštění tří členů disidentské skupiny Grupo de Trabajo de la Disidencia Interna.

Současně vyjadřuje hluboké znepokojení nad pokračující represí členů politické opozice a dalších osob uvězněných za mírumilovné vyjadřování politických, náboženských a sociálních názorů a vyzývá k jejich propuštění. Text apeluje na kubánskou vládu, aby zahájila dialog s politickou opozicí.

Rezoluce také vyzývá Havanu k úplným a otevřeným kontaktům s dalšími zeměmi a k umožnění volnějšího pohyb lidí a myšlenek, aby tak využila zkušeností a podpory dalších zemí. Rezoluce se také vyslovuje pro to, aby Komise OSN pro lidská práva v Ženevě posuzovala situaci lidských práv na Kubě i na 58. zasedání příští rok.

Amerika žádala změny
Českému prezidentovi Václavu Havlovi kvůli dodatku dokonce března telefonoval americký ministr zahraničí Colin Powell a postup českého ministerstva zahraničí při přípravě rezoluce kritizovala i domácí opozice.

Poslední verze tedy dodatek o embargu neobsahuje. To vyhovovalo Spojeným státům, ale ne Evropské unii. Americké sankce proti Kubě totiž podle EU odporují mezinárodnímu právu a členské země unie se v minulosti vyslovily pro to, aby se rezoluce zmínila o negativních vlivech hospodářského embarga na Kubu.

Rezoluci v Ženevě předkládal náměstek ministra zahraničí Martin Palouš, který před dvěma týdny zdůraznil, že jde o to najít takový text, který by vyhovoval trojúhelníku Evropská unie, Spojené státy a demokratické země Latinské Ameriky.

   Návrh rezoluce rovněž upozorňuje, že existuje zásadní vztah mezi politickým pluralismem a ekonomickou prosperitou, protože jejich společným jmenovatelem je lidská svoboda. Zdůrazňuje
potřebu otevřeného a konstruktivního dialogu o lidských právech mezi lidem a vládou Kuby a mezinárodním společenstvím.
   Celkově rezoluce uvádí, že v oblasti lidských práv nebylo na Kubě dosud dosaženo uspokojivého zlepšení. Vyzývá kubánskou vládu, aby zajistila respektování lidských práv a základních svobod a poskytla uspokojivý rámec zajišťující vládu práva prostřednictvím demokratických institucí a nezávislého soudního systému.
   Rezoluce bere na vědomí opatření, jež Kuba podnikla na podporu náboženské svobody, a vyzývá kubánské úřady, aby v tomto úsilí pokračovaly. Stejně tak bere na vědomí propuštění tří členů disidentské skupiny Grupo de Trabajo de la Disidencia Interna.
   Současně vyjadřuje hluboké znepokojení na pokračující represí členů politické opozice a dalších osob uvězněných za mírumilovné vyjadřování svých politických, náboženských a sociálních názorů, a vyzývá k jejich propuštění. Text vyzývá kubánskou vládu, aby
zahájila dialog s politickou opozicí.
   Návrh dále vyzývá Havanu k úplným a otevřeným kontaktům s jinými zeměmi a k umožnění volnějšího pohyb lidí a myšlenek, aby tak mohla využít zkušeností a podpory dalších zemí.
   Rezoluce se také vyslovuje pro to, aby Komise OSN pro lidská práva posuzovala situaci lidských práv na Kubě i příští rok.

Výsledek jednání byl nejistý
Země Evropské unie by podle českého velvyslance při OSN v Ženevě Miroslava Somola  měly český návrh rezoluce podpořit. Somol dodal, že výsledek hlasování však zůstává nejistý.

Kladného postoje zemí EU bylo dosaženo změnou odstavce v návrhu rezoluce, která byla odevzdána sekretariátu OSN v Ženevě 11. dubna. Změna vychází z návrhu Francie a týká se ekonomické situace Kuby. Podle Somola s kompromisním zněním nemají problém ani Spojené státy. "S cílem podpořit lidská práva a ekonomickou prosperitu na Kubě by měly členské státy podniknout kroky ke zlepšení ekonomické situace kubánského lidu," uvádí se v konečné verzi sporného odstavce.

Jinak se rezoluce nezmiňuje o neefektivnosti ekonomických sankcí vůči Kubě. To bylo původně do rezoluce zařazeno a  vyvolalo nelibost USA. Zmínku o sankcích neobsahuje ani návrh odevzdaný českou stranou 11. dubna, který podle diplomatických zdrojů zase odmítá Francie.

Nejasná je zatím situace kolem postoje latinskoamerických zemí. Rezoluci by podle dosavadních neoficiálních informací mohly podpořit Uruguay, Argentina a Kostarika. Mexiko již dříve dalo najevo, že se chce zdržet hlasování, avšak s jeho delegací, stejně jako dalších latinskoamerických zemí, byly v úterý vedeny konzultace do pozdních nočních hodin.

V ženevské Komisi OSN pro lidská práva je z členských zemí EU Belgie, Francie, Německo, Itálie, Španělsko a Británie. Také Česká republika je v současnosti jednou ze členských zemí OSN zvolených do komise, jejíchž 53 členů se postupně střídá. Mandát Česku vyprší ke konci roku 2002.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Severokorejský vůdce Kim Čong-un na inspekci dělostřelecké jednotky (27. dubna...
Kim se vrhl na digitální loupeže. V pozoru musí být i české banky

Ještě před několika lety tajné služby nepovažovaly severokorejské hackery za vážnější hrozbu. Dnes kybernetičtí záškodníci ve službách Kim Čong-una útočí na...  celý článek

Ředitel britské bezpečnostní služby MI5 Andrew Parker při projevu v Londýně...
Teroristická hrozba v Británii dosáhla alarmující úrovně, řekl šéf MI5

Šéf britské tajné služby MI5 Andrew Parker prohlásil, že teroristická hrozba v zemi vzrostla alarmujícím tempem a je nejvážnější za 34 let jeho kariéry. V...  celý článek

Kevin Wilshaw
Jsem gay s židovskými předky, přiznal v televizi vlivný britský neonacista

Jeden z čelních představitelů britské neonacistické scény Kevin Wilshaw se odhodlal k velkému kroku. Před pár dny veřejně prohlásil, že je homosexuál a jeho...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.