Ochrnutá levá noha, francouzské berle a částečný invalidní důchod - to je výsledek gynekologické operace, kterou podstoupila dvaapadesátiletá Libuše Valová z Krásné Lípy loni v květnu v Lužické nemocnici v Rumburku.
Stejně nebo ještě hůř jsou na tom i další čtyři operované ženy.
Komise byla ustavena z popudu ministra zdravotnictví Bohumila Fišera.
"Měření prokázala, že přístroj Chiratom 400 ... odpovídá schválené technické specifikaci výrobce a že při používání přístroje v souladu s návodem k použití nemohlo dojít k popsanému poškození pacientek," řekla dnes novinářům šéfka komise Mariana
Procházková.
"Došli jsme k názoru, že předoperační pooperační i operační péče byla poskytována způsobem lege artis podle zákona," doplnila.
Zpochybnila i souvislost mezi potížemi poškozených žen.
Potíže měla přitom podle předsedy představenstva První zdravotní akciové společnosti Rumburk Zdeňka Kubra ženám přivodit jedna z elektrod, která zřejmě probíjela.
| "Nemocnice se odpovědnosti za poškozené zdraví žen nemůže zbavit, ale ty ji o odškodnění musí požádat. K soudu by se záležitost dostala až v případě, že by nemocnice jejich žádost odmítla, popřípadě, že by nebyly s odškodněním spokojené," poradila jedna z děčínských advokátek. |
"Sestavili jsme odbornou komisi, která sice jednoznačně k takovému závěru nedospěla, ale vedení společnosti rozhodlo, že na vině přístroj je. Z návodu na použití jsme se totiž dozvěděli, že když elektrody nejsou správně zapojené, může dojít k podobným postižením," řekl Kubr.
Když šla Libuše Válová na gynekologickou operaci těšila se, že po týdnu opustí nemocnici a do dvou měsíců se vrátí do tiskárny, kde pracovala.
Ochrnutá noha ji plány překazila "Po operaci jsem vůbec necítila levou nohu, nemohla jsem ji ani skrčit. Když jsem se zkusila postavit na nohy, upadla jsem," popsala žena události po operaci.
Potíže neustávaly, a tak po několika dnech přišel neurolog. Verdikt zněl - částečně ochrnuté a oslabené nervy.
"Chtěli mě převézt na neurologii, ale odmítla jsem. Měla jsem z nich strach, bála jsem se, že o nohu přijdu úplně," řekla žena.
Z nemocnice odjela raději domů a na rehabilitace ji odvážel manžel. I když cvičení a lázně, kde ji znovu naučili chodit, pomohly, dodnes má žena potíže a bez berle se z domu neodváží.
"Denně cvičím, koupila jsem si i balon, ale činnost nervů se podle lékařů obnoví za rok, za dva a úplná citlivost nohy už nikdy. Prý mám být ráda, že vůbec chodím," předvádí Valová necitlivou nohu.
| Ministr zdravotnictví Bohumil Fišer |
| Případ je potřeba v prvé řadě prošetřit a zjistit, jestli byly dodrženy technické kontroly v pravidelných intervalech kvalifikovaným odborníkem a jestli byly, zda přístroj je správně ošetřován, pak je vina na výrobci. Jestli nebyly a na přístroji byla zjevně vada, a přesto byl používán, je vina na tom, kdo ho používá. Rozhodnutí by měl dát soud. |
| Prezident ČLK David Rath |
| Pokud by šlo o technickou závadu, odpovědnost by byla spíše na výrobci a technicích, než na lékařích, protože ti přístroje nesestavují. |
| (pro Radiožurnál) |
Ještě hůře je na tom jednapadesátiletá žena z Varnsdorfu. Ta má potíže s oběma nohama.
Při zmínce o svém zdravotním stavu pláče. Obě ženy shodně tvrdí, že jim lékaři na úplné vyléčení dávají pramalou šanci.
"Jak je ale možné, že operovali další ženy, aniž by zjistili, proč jsem ochrnula. Vůbec to do souvislosti s gynekologickým zákrokem nedávali a tvrdili, že při operaci nepochybili," divila se postupu lékařů Lužické nemocnice Valová.
Byla první, u níž se problém projevil a odhaduje, že žen, které měly nebo ještě mají podobné potíže jako ona a další čtyři ženy, je mnohem víc.
"Některé si stěžovaly, že je brní nohy, ale rozchodily to," dodala.
Také ředitel nemocnice Oto Krejčí tvrdí, že za závadu nenesou odpovědnost lékaři, protože nebylo v jejich moci ji odhalit.
"Kontrolky svítily tak, jako by byl přístroj v pořádku," upozornil Krejčí. Na závadu přišel až přivolaný technik. Lužická nemocnice funguje od dubna 1999. Za loňský rok tu odoperovali více než šest stovek žen. Přístroj byl porouchaný od května do září.
"Kdybych před měsícem nenapsala do Lužické nemocnice stížnost, asi bych zůstala nadosmrti mrzákem bez jakéhokoliv odškodnění," stěžovala si ovšem Valová. "Z nemocnice mi odepsali, že moji záležitost předávají pojišťovně. Nikdo se o můj zdravotní stav nezajímal, nikdo se neomluvil a ani mi neřekli, co moje nesnáze způsobilo."
Nemocnice je pro podobné případy pojištěna a z pojistky chce ženy odškodnit. "Počkáme, jak to bude velká suma. Pokud nás neuspokojí, nemocnici zažalujeme. Vždyť zůstaneme postižené do konce života," rozhodla se Valová.
