Komise tak v návrhu vychází vstříc návrhům především německé a rakouské lobby silničních přepravců, která se obává levné konkurence z východu. Ceny přepravy ve východní Evropě včetně mezd řidičů kamionů jsou zde totiž výrazně nižší než v EU. Podle údajů Mezinárodní unie silničních přepravců činí například mzda řidiče v Evropské unii pětinásobek východoevropského průměru. Komise má tedy za to, že by dopravci z kandidátských zemí získali na vnitřním trhu nekalou výhodu a mohlo by to vést k poškození a výkyvům na současných trzích v EU.
Na základě těchto poznatků Komise navrhuje čtyřleté přechodné období pro Českou republiku, Litvu, Estonsko a Slovensko a pětileté přechodné období pro Maďarsko, Polsko a Lotyšsko. Se zavedením přechodných období pro Kypr a Maltu se díky jejich geografické poloze (jedná se o ostrovní země) nepočítá. Ve specifické situaci se nachází rovněž Slovinsko. Ani pro něj nenavrhuje Komise přechodné období, a to proto, že ceny silniční dopravy včetně mezd se již přiblížily průměru Evropské unie. Kromě toho již Slovinsko implementovalo velkou část evropské legislativy v této oblasti.
Společnou pozici EU nyní bude muset schválit Rada ministrů dopravy a na jejím základě se pak bude vyjednávat se zástupci kandidátských zemí.
Navrhovaná přechodná období mají dle mínění expertů spíše symbolický význam. Kabotáž je totiž i na vnitřním trhu EU doménou národních dopravců a procento těch, kteří provozují vnitrostátní přepravu v jiném členském státě, je naprosto zanedbatelné.
- pátek 9. listopadu 2001
