Komise už v úterý zveřejnila jinou dílčí předběžnou zprávu, v níž podrobila kritice ministra spravedlnosti Johna Ashcrofta a bývalého ředitele FBI Louise Freeha. - více zde
Tenet se podle komise dopustil "celé řady těžkých chyb a opomenutí", bez nichž by bývalo bylo možné komplot teroristů odhalit a útokům zabránit. Tenet tato obvinění odmítl, připustil však určité nedostatky, které zdůvodnil nedostatečným technologickým vybavením své služby, chybějícími finančními prostředky a nedostatkem personálu.
Tenet při svém již druhém vystoupení před komisí předpověděl, že "bude potřeba dalších pět let práce, než bude naše země mít takovou tajnou službu, jakou potřebuje, aby mohla bojovat s Al-Kajdou a dalšími teroristickými hrozbami".
Podle jeho názoru to byla "série úsporných rozpočtů po skončení studené války, která způsobila, že zpravodajské agentury ztratily 25 procent svých lidí a miliardy dolarů investic".
"Potřebná transformace probíhá, ale bude potřeba ještě hodně času a finančních prostředků," řekl Tenet.
Komise mu však vyčetla, že neměl žádnou účinnou protiteroristickou strategii a že mu chyběla schopnost analytické prozíravosti. Ústřední zpravodajská služba (CIA) pod jeho vedením podle komise sice shromáždila řadu dílčích poznatků, ale nebyla schopna z nich sestavit celkový obraz.
To se týká zejména neschopnosti spojit si poznatky o podezřelých cizincích absolvujících kurzy pilotáže s dřívějšími informacemi, podle nichž vůdce teroristů Usáma bin Ládin již v 90. letech zvažoval útoky pomocí unesených letadel.
Dalším příkladem selhání CIA je podle komise i skutečnost, že nebyla brána dostatečně vážně informace německé vlády o jednom z pozdějších útočníků z 11. září.
