Komisař EU napadl Klause

Evropský komisař pro rozšíření Günther Verheugen včera zaútočil na Václava Klause, kterého si vybral jako exemplární příklad protievropských politiků v kandidátských zemích, jejichž pozici by posílil další odklad rozšíření EU. "Beru se znepokojením na vědomí, že bývalý český premiér Václav Klaus je opět velmi aktivní a zastává tezi, že vstup do Evropské unie, jaká dnes je, není v zájmu kandidátů, a že tento vstup EU ani nechce," prohlásil Verheugen.

Podle vysoce postaveného úředníka EU tím Verheugen jen navázal na názor, který je v unii obecně rozšířen. "O Klausovi se ví, že je euroskeptik, jenž nemá rád politickou integraci unie a věří jen v oblast volného obchodu."

Podle něho jsou Verheugenova slova "jen všeobecný odkaz na možnost, že by se v těchto zemích mohl rozvinout euroskepticismus, přičemž komisař citoval jeden příklad, ale lze najít i jiné".

Státní tajemník ministra zahraničí Pavel Telička Klause hájil.
"Mluvil jsem s ním nedávno a nic nenasvědčovalo tomu, že by takto rozšíření EU vnímal."

Telička tvrdí, že Verheugenovo vystoupení pozici Prahy neohrožuje.
Podle zdroje z ministerstva zahraničí je možné, že Verheugen použil Klause jako příklad proto, že je v EU "již proslavený".

Klaus se včera nechtěl k Verheugenovu výroku vyjádřit.

Verheugen: Neriskujme stabilitu uchazečů
Pověsti o odkladu rozšíření, jež se šíří po EU, ohrožují podle komisaře Güntera Verheugena stabilitu řady uchazečů.

Jako příklad uvedl Českou republiku a působení Václava Klause. Komisař proto odmítl obavy, že nástup Francie do čela EU opozdí celý proces. O tomto nebezpečí už řadu týdnů informuje evropský tisk.

"Riskujeme stabilitu v některých uchazečských zemích.
Poznámky o odkladech mají silný dopad na politiky a na mimořádně citlivé veřejné mínění těchto zemí," prohlásil Verheugen. Připomněl Klausovy aktivity proti EU a varoval:

"Pokud se to dá dohromady se všemi těmi rušivými faktory, které máme dnes, může to mít velmi nebezpečné důsledky."

Sám na pověsti o odkladu reagoval ujištěním, že v politice unie "se nic nezměnilo a nic se nezmění." Tyto pověsti nyní rozvířil list Franfkurter Allgemeine. Podle něj je mezi Paříží a Berlínem "tichá shoda" v tom, že první uchazeči budou přijati až v roce 2006.

Verheugen se tvářil, že to tvrdí jen anonymní zdroje, ale rakouská poslankyně Ursula Stenzelová připomněla "jasně formulovaný pocit zemí střední Evropy", že jsou "pokusy odložit rozšíření z finančních důvodů".

Odklad na rok 2006 by uchazeče vyřadil z jednání o finančním výhledu unie, který stanoví rozpočet unie do roku 2013.

Verheugenovo vystoupení bylo prvním, v němž vysoký činitel unie přestal údaje o odkladech bagatelizovat a poukázal na jejich vážné politické důsledky.

Komisař přiznal, že týž efekt mají i nynější diskuse o budoucí podobě unie. Vyvolávají u kandidátů pocit, že unie chce stále měnit podmínky pro vstup do EU. "Vede to k iritacím u uchazečů a posiluje to obavy ze zpoždění," uvedl a ujistil: "Není možné dodat žádné nové podmínky poté, co jsme vstoupili do procesu rozšíření."

Jediné změny, které lze udělat, se týkají reformy institucí, již má unie schválit v prosinci.
Aby čelil obavám, vyjmenoval Verheugen kroky, které unie při rozšíření udělá do konce roku.

"Chceme mít kvalitativní analýzu (jednání). Chceme určit problémy, které je ještě třeba řešit, a vypracovat postupy řešení," uvedl. Pro každou zemi a každou jednací kapitolu proto bude uděláno srovnání, jež ovšem "nebude sloužit ke stanovení pořadníku uchazečů".

Unie chce "rozvinout otázku přechodných období".
Tyto dočasné výjimky z pravidel unie dosud žádali jen uchazeči a Brusel je většinou přímo zamítal nebo jen žádal více informací.

Verheugen však připustil, že členské země ještě nechtějí říci jasné slovo. "Většina dává přednost kvalitativnímu posouzení před pevnými daty ukončení jednání," řekl a dodal:

"Časový plán nikdy nebyl, data nikdy nebyla." Řada politiků ze zemí EU uvedla mnoho dat, kdy by uchazeči měli být v unii. Kandidáti žádají, aby Brusel řekl co nejdříve data pro vstup, nebo aby aspoň určil, kdy skončí jednání, která probíhají už dva roky.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video