Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Školy chrlí každý rok sto nových kominíků. Nenajdou práci, varují zkušení

  1:00aktualizováno  1:00
Přestože v některých krajích lidé aktuálně musí na revizi komína čekat i měsíc, kominický cech se obává, že během dvou tří let může nastat potíž s uplatněním čerstvých učňů. Zatímco v roce 2007 se řemeslu učilo pár chlapců na jediné škole v zemi, nyní jich ročně přibývá zhruba stovka.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Daniel Beran, MAFRA

Třeba ve Zlínském kraji čekají zapomnětlivci, kteří kontrolu objednávají na poslední chvíli, na příjezd kominíka klidně i čtyři neděle (psali jsme o tom zde). A ani v západním cípu země situace není zásadně odlišná.

I přes tradiční zvýšenou sezonní poptávku však kominíci všeobecně pozorují spíš úbytek práce a nárůst konkurence v oboru. „Nárůst pozoruji každým rokem, horší je, že to jsou lidé, kterým se nechce dělat a za tři stovky vám vypíšou papír u vrat,“ přibližuje kominík Zdeněk Řáha z Plzně.

Podobně mluví i Jiří Souček, který podniká v oboru v hlavním městě od roku 1994. „Celkově poměrně markantně přibylo firem a zvyšuje se konkurence. Nebál bych se říct, že i trojnásobně. Práce ubývá tak poslední dva roky, a to jak v podzimní špičce, tak i celkově,“ potvrdil.

Co musí udělat kominík, když ho pozvete na roční kontrolu

Připisuje to mimo jiné navýšení počtu učňů poté, co v roce 2011 začala platit nová vyhláška, která podle typu paliva ukládá jednou či dvakrát ročně povinné kontroly komínů.

V roce 2008 nabízela učební obor „kominík“ v celém Česku jediná škola - střední odborná na pražském Jarově. Momentálně o něj žádný enormní zájem nepociťuje, stejný studijní program totiž v regionech provozuje minimálně dalších devět škol.

„V posledních pěti šesti letech se obor otevřel na řadě dalších škol, takže aktuálně máme v prvním ročníku asi pět studentů, to je poslední dobou standard. Předtím jsme měli ve třídě v silnějších letech i 25 žáků,“ spočítal ředitel pražské školy Miloslav Janeček.

Za pět let přibylo šest set kominíků

Zájem studentů o obor mnohdy krajské úřady ve spolupráci se školami podněcují prostřednictvím stipendií - to platí nejen pro pražskou odbornou školu, ale například i střední průmyslovou školu v Rychnově nad Kněžnou či střední školu stavební a podnikatelskou v Olomouci.

„Tento obor u nás studují žáci z širšího okolí. Kromě denního studia nabízíme také zkrácenou jednoletou formu, jejíž prostřednictvím si u nás loni doplnilo kominické vzdělání čtrnáct lidí původně vyučených v jiném oboru,“ objasnila ředitelka olomoucké školy Jitka Klosová.

Kde vzdělávají kominíky

  • Střední odborná škola stavební a zahradnická v Praze-Jarově
  • Střední průmyslová škola stavební a Střední odborná škola stavební a technická v Ústí nad Labem
  • Střední škola technických oborů v Havířově-Šumbarku
  • Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola v Rychnově nad Kněžnou
  • Střední škola polytechnická v Českých Budějovicích
  • Střední škola stavební a podnikatelská v Olomouci
  • Střední škola polytechnická v Olomouci
  • Střední škola stavebních řemesel v Brně-Bosonohách
  • Střední odborné učiliště plynárenské Pardubice
  • Střední odborná škola ve Staňkově na Domažlicku

Pozn.: výčet nemusí být kompletní

Právě desítky rekvalifikovaných řemeslníků také zvedají konkurenci.

„Po novém nařízení vlády vydaném v roce 2011 mohly školy na zřízení učebního oboru získat obrovské dotace v řádech milionů korun, otevření oboru ale často nekorespondovalo s tím, jestli je v daných regionech po této profesi skutečně poptávka,“ objasnil problém kominík z Přerova a současně předseda Společenstva kominíků ČR Jaroslav Schön.

Společenstvo nyní eviduje asi 700 aktivních členů, což byla v roce 2010 zhruba polovina všech kominíků v zemi. Nyní Schön odhaduje, že jich je ke dvěma tisícům. „Už je jich možná víc, než je zdrávo, v listopadu lítáme od rána do večera, v první půlce roku ale houpáme nohama,“ objasňuje.

A pokračuje: „V letech 2007 a 2008 jsme měli tři učně, dneska jich máme zhruba sto ročně. Co s nimi bude za dva tři čtyři roky? Trh není schopen je absorbovat. Systém nefunguje jako třeba v Německu, kdy jdou mladí do učení už s tím, že mají mistra a firmu, která je pak zaměstná,“ zamýšlí se.

Předseda Zemského společenstva mistrů kominických se sídlem na Moravě Jiří Rauš už problém s uplatněním pociťuje. „Učiliště každoročně chrlí nově vyučené a tito chlapci už nyní nemohou sehnat práci,“ popisuje svou zkušenost.

Aby se člověk kominictvím mohl živit, musí si na základě výučního listu v oboru nechat vystavit kominický živnostenský list. Zkušeným profesionálům se však nelíbí, že na něj bez problému dosáhnou i ti, kteří vyučení vůbec nejsou. Stačí, když se za ně jako odpovědná osoba někdo vyučený zaručí, byť už je třeba v důchodu a ve skutečnosti s nimi vůbec nepracuje.

Takto může jeden vyučený člověk zodpovídat i za čtyři nevyučené osoby. „Ty pak lítají po celém Česku a vypisují papíry, aniž by měly základní znalosti. Legislativní úpravy jsme navrhovali už dávno, ale ministerstvo průmyslu a obchodu na to slyšet nechce, chtějí podmínky podnikání uvolňovat a ne zpřísňovat,“ uzavřel šéf kominického společenstva.

Co se týká institutu odpovědných zástupců, ministerstvo změnu živnostenského zákona nechystá. Právnické osoby se podle něj bez odpovědných zástupců neobejdou a fyzické osoby mají stejnou možnost prokázat prostřednictvím odpovědného zástupce splnění zvláštních podmínek provozování živnosti.

„Pro živnost ‚Kominictví‘ jsou v živnostenském zákoně stanoveny podmínky odborné způsobilosti pro osoby, které fyzicky provádějí čištění, kontroly nebo revize spalinových cest. Nařízení je prováděcím předpisem k zákonu o požární ochraně, jenž je v gesci ministerstva vnitra. V tomto zákoně by pak případně měly být stanoveny i sankce za provádění uvedených činností osobami, které odbornou způsobilost nesplňují,“ řekl iDNES.cz mluvčí ministerstva František Kotrba.

Co všechno musí udělat kominík, když ho pozvete na roční kontrolu:







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.