Pokořili dvousetmetrový komín Spolany a z výšky hleděli na krajinu, kterou loni zatopila voda plná jedů z té továrny.
Musel to být nádherný pohled, velmi podobný tomu, který se naskytl praotci Čechovi z nepříliš vzdáleného Řípu. Podle Greepeasáků ovšem země neoplývá už mlékem a strdím, ale dioxiny, což je pěkné svinstvo.
Pak ale zavanulo a oni museli slézt. Když sestoupili, zeptali se shromážděného lidu, zejména ozbrojenců v černých uniformách, jakým mají nazvat jménem tu zemi, kterou právě objevili.
"No to je přeci naše Spolana", hlesl jeden z těch černých. A od té doby se to tu jmenuje Spolana. Není to hezčí než Česko?
