Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

KOMENTÁŘ: Zeman byl v zahraniční politice vždy slabý. A bude to jen horší

  14:00aktualizováno  14:00
Prezident Miloš Zeman toho za více než půl roku v prezidentské funkci v zahraniční politice mnoho neukázal, píše v komentáři pro MF DNES Luboš Palata. Ani v době, kdy byl premiérem a na vrcholu sil, nebyl podle něj hybnou silou české diplomacie a pokud se vrátí moc do rukou normální vlády, jeho vliv vymizí.

Livia Klausová, Vladimír Remek? Ne. „Věc, o níž se v současnosti hraje, je vliv Miloše Zemana na zahraniční politiku našeho státu a jeho další směřování,“ píše Luboš Palata. | foto:  Michal Růžička, MAFRA

Usmolený souhlas Rusnokovy loutkové vlády s vysláním zástupců Zemanových politických věřitelů Livie Klausové a Vladimíra Remka na ambasády v Bratislavě a Moskvě není prezidentovým vítězstvím, ale jeho porážkou.

Po pravdě řečeno se bývalé první dámě Livii Klausové a respektovanému europoslanci Vladimíru Remkovi lze skoro divit, že jsou ochotni stát se velvyslanci za tak nedůstojných podmínek. Ty už na počátku poškodí jejich pozici jak doma, tak i v zemích, kam směřují. U obou jde zřejmě o předem domluvený obchod - u Klausové za dost nevybíravou podporu Zemana v prezidentské kampani a u Remka za to, že nekandidoval za KSČM, a umožnil tak Zemanovi projít do druhého kola.

Remek a Klausová však nejsou příliš zapamatování hodné postavy. Za půl roku si po nich jako velvyslancích nikdo nevzdechne.

Věc, o níž se v současnosti hraje, je vliv Miloše Zemana na zahraniční politiku našeho státu a jeho další směřování. Ten, přestože se Zeman zdá mít krátkodobě téměř všechnu moc ve svých rukou, nemusí být velký.

A to i proto, že Zeman zahraniční politiku nikdy příliš neuměl a těžko se jí kdy naučí.

Jeho zahraniční renomé, pracovní výkonnost, schopnost formulovat pro svět, nebo alespoň naše okolí zajímavé projekty a myšlenky jsou velmi omezené. Místo člověka, který by během deseti let v politickém ústraní přemýšlel a plánoval, jak přispět k rozvoji Evropské unie, posílit NATO, nebo jak rozvíjet vztahy s Ruskem, je dnes Zeman poloprázdnou nádobou, v níž najdeme jen ideje, které jsme slyšeli už před patnácti lety.

Za půl roku, kdy je prezidentem, si Zeman nenašel čas na cestu do Bruselu ani na setkání s evropskými lídry. Asi se vyčerpal vyvěšením unijní vlajky na Hradě. Zemanova cesta do Berlína, klíčová návštěva prvního půlroku Zemana v prezidentské funkci, skončila naprostým fiaskem, které se nepodařilo hradní kanceláři zakrýt i přesto, že cíleně zlikvidovala dříve normální novinářský doprovod na prezidentových zahraničních cestách.

Ze Zemanova setkání s "první dámou Evropy", kancléřkou Angelou Merkelovou, vyplynulo jedině to, že se Merkelová s prezidentem nebude chtít pokud možno už nikdy vidět. Trapně vyzněl i Hradem avizovaný "velký evropský projev" na Humboldtově univerzitě v Berlíně, který nebyl ani velký, ani evropský.

Nebát se prezidenta Zemana

Hlavní Zemanovou rolí na jeho zahraničních cestách na Slovensku, v Polsku, Rakousku a Německu tak bylo převážně lobbování za "české" podnikatele, kterými si zaplnil prezidentský speciál. A to takovým stylem a do té míry, že si člověk nemohl nepoložit otázku, kdo komu šéfuje.

Zemanův ministr zahraničí Jan Kohout jde ve šlépějích prezidenta a vlastně jen pokračuje ve své předchozí kariéře lobbisty (v česko-čínské obchodní komoře), a především pracuje na přeměně české diplomacie na ministerstvo podpory (Zemanem) vybraných podnikatelů. Nebo spíše podnikatelů, kteří společně s podivnou partičkou kolem SPOZ dotlačili Zemana až na Hrad. A která má zájem ho tam udržet co nejdéle a co nejvíce využít jeho potenciál.

Ten je však především v oblasti zahraniční politiky velmi ztenčený. Už v době, kdy byl ještě jako premiér Zeman při síle, nechával za sebe dělat zahraniční politiku téměř výlučně svého šéfa diplomacie Jana Kavana a on sám do ciziny cestoval jen málo. Teď to bude, vzhledem k jeho stále viditelnějším a rychle se prohlubujícím zdravotním problémům, ještě mnohem horší.

Omezit slábnoucího Zemana a jeho vliv v zahraniční politice státu by nemělo být vážnějším problémem. Stačí odvážná funkční nezemanovská vláda, která vzejde z příštích parlamentních voleb, i když kolem sebe Hrad a síly s ním spojené budou ještě pořádně kopat. V novém českém parlamentu bude proevropská a prozápadní většina, i kdyby volby dopadly podle scénářů, jež věští tvrdou porážku středopravicových stran. Zeman a jeho lidé nejsou její součástí, i kdyby do unijní vlajky zabalili celý Pražský hrad.

Půjde jen o to, zda v sociální demokracii zvítězí odvaha nebýt "zemanovskou" stranou, ale skutečně moderní evropskou levicí, která nemá důvod se špinit spojenectvím s neobrežněvovskými komunisty a nečitelnou SPOZ. Pokud budeme mít vládu v čele s takovou sociální demokracií, zvládne si poradit i s Milošem Zemanem, tak jako si zvládla před deseti lety poradit s Václavem Klausem.

Bude to vyžadovat velkou odvahu, ale nic jiného nezbývá, nemá-li v této zemi z odkazu Václava Havla zůstat jen letiště, z kterého se ostatně už dnes stále častěji létá směrem na Východ.

Protože to je to, oč tu dnes běží. A nejen v české diplomacii.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ivan Hanuš obdržel v Pelhřimově certifikát.
Rekordní putování dopisu má pokračování, tentokrát přišel z Ruska e-mail

Příběh nejdéle doručované poštovní zásilky v České republice pokračuje. Ivanu Hanušovi se ozvala neteř ruské lékařky, která před více než 28 lety poslala jeho...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Ke zdravotním údajům Čechů se dostane kdokoliv ze zahraničí, varují Piráti

Legislativním procesem v tichosti prošla novela zákona, která zpřístupní zdravotní dokumentaci všech pacientů v České republice ze zahraničí. Upozornil na to...  celý článek

Ilustrační snímek
Teploty se budou na přelomu srpna a září průměrně pohybovat okolo 24 °C

Průměrné denní teploty během následujících čtyř týdnů klesnou, zůstanou však na dlouhodobém průměru. Průměrné by na přelomu prázdnin a školního roku měly být i...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.