Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

KOMENTÁŘ: Putin staví kolem Ruska zeď, chce mít poslušné poddané

  12:12aktualizováno  12:12
Bez souhlasu Vladimira Putina a jeho blízkých v Rusku nespadne ani lísteček ze stromu. Nejnověji si Kreml došlápl na nevládní organizace, které podle nového zákona můžou být označeny za agenty cizí moci. A to je cejch, který má v ruských podmínkách odstrašující sílu, píše ve svém komentáři publicista Vladimír Votápek.

Ruský prezident Vladimir Putin | foto: Reuters

Proč vlastně? Tak by se mohl ptát zvídavý čtenář poté, co se dozvěděl, že ruský prezident podepsal nový zákon, který umožňuje vládě označit jakoukoli zahraniční nevládní organizaci za nežádoucí, a tím znemožnit její fungování na teritoriu největšího státu planety.

Putin a jeho blízcí v Rusku drží v rukou všechny otěže a páky moci. Bez jejich souhlasu ani ten lísteček ze stromu nespadne, nemluvě o tom, že by snad někdo mohl vyvíjet na Kremlu nezávislou politickou činnost. O tom se dobře přesvědčil nejen Michail Chodorkovskij, ale každý, kdo vzal vážně první článek ruské ústavy a začal se chovat, jako by Rusko skutečně bylo demokratickou a právní zemí s republikánskou formou vlády.

Vladimír Votápek

Analytik mezinárodních vztahů a bývalý generální konzul ČR v Ruské federaci.

Je pravidelným hostem v elektronických médiích, kde komentuje vývoj v prostoru bývalého Sovětského svazu.

Když se činnost nějaké mezinárodní organizace znelíbí Kremlu, může ji generální prokuratura (po konzultaci s ministerstvem zahraničních věcí) označit za nežádoucí a zakázat jí tak působení v Rusku. A to bez ohledu na to, zda její činnost zde byla předtím povolena, nebo ne (více o schválení zákona čtěte zde).

Pokud by snad organizace, respektive její aktivisté, pokračovali v činnosti, která se nelíbí Kremlu, bude napomenuta podruhé. Tentokrát je možné tuto právnickou osobu potrestat pokutami a jejím pracovníkům zabavit příjem za poslední tři roky, nebo je dokonce poslat na nucené práce. A to dokonce i tehdy, pokud by jejich aktivity jinak nebyly podle ruského práva trestné. Musíme se ptát: proč vlastně? Čeho se Kreml bojí?

Hluboce zkorumpovaná společnost a na místních mocipánech závislá ekonomika zajišťuje, že Kreml může kontrolovat všechny peněžní toky uvnitř země. Každá společenská síla, která by snad mohla představovat výzvu vládnoucímu systému, může být okamžitě odstřižena od ruských zdrojů financování.

Pro ty, kteří by se snažili získat peníze na svou činnost ze zahraničí, má Kreml připravený zmíněný zákon, podle kterého může být taková nevládní organizace označena za agenta cizí moci. A to je cejch, který má v ruských podmínkách odstrašující sílu, podobnou označení za nepřítele pracujícího lidu v dobách socialismu.

Spolu s dalšími zákony a opatřeními, omezujícími svobodu shromažďování a vyjadřování, tak Putin obrazně řečeno postavil kolem Ruska zeď, která má jeho poddané oddělit od svobodného světa a udržet je v poslušnosti. A nyní se Kreml rozhodl zazdít i to malinké okénko, kterým mohly do Ruska proudit alternativní názory a kterým mohly proklouznout svobodní lidé, nezastrašení panujícím systémem.

Výklad zákona bude v rukou Kremlu

Jako u každého zákona i zde je možné vést diskusi o výkladu jednotlivých paragrafů a tom, jaký úmysl zákonodárce měl, když formuloval jednotlivá ustanovení. Jak už je v ruské Dumě zvykem, jednotlivé formulace zákona jsou poměrně obecné a nekonkrétní, takže jeho výklad a uplatňování bude zcela v rukou Kremlu.

Zastánci zákona jistě mohou argumentovat tím, že každý stát musí chránit svůj ústavní pořádek - a to i proti cizím nevládním organizacím, jako je třeba egyptské Muslimské bratrstvo. Islámští teroristé jsou ale podle mého názoru ti poslední, kteří dělají Kremlu starosti. Vládcové současného Ruska mají mnohem větší strach z občanské společnosti a z toho, co nazývají podvratným vlivem Západu.

Ostatně praktické užití zákona nám jistě brzy ukáže, koho Kreml považuje za hrozbu národní bezpečnosti. Poslanec Dumy Vitalij Zoločevský už údajně podal návrh, aby generální prokuratura zakázala činnost Amnesty International. Pokud tak učiní, Rusko získá nelichotivý primát a vyvolá mezinárodní skandál.

Je ovšem otázkou, zda to bude Kremlu vadit. Možná, že má prezident Putin jiné a větší starosti, než je jeho pověst v zahraničí. Možná, že lépe než vnější pozorovatelé ví, jak křehká je ruská ekonomika a jak velkou nespokojenost může vyvolat další pokračování krize a chystá se proto na budoucí problémy.

Tomu by nasvědčovalo i to, že v nedávné době bylo rozhodnuto o přesunutí nejbližších parlamentních voleb z prosince na září, tedy na dobu, kdy občané velkých měst - tedy ta skupina voličů, která se proti Putinovi patrně začne bouřit jako první - bude ještě na chatách a chalupách. Na výsledek voleb tak bude mít větší vliv venkovské, tradičně poslušné a vůči moci loajální obyvatelstvo.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.